Ruské jednotky v pondělí v noci překročily ukrajinskou hranici. Ruský prezident Vladimír Putin potvrdil úmysl uznat donbaské republiky, co je zásadní porušení územní celistvosti Ukrajiny jako samostatného státu. Porušení poněkud jiného druhu – v případě Krymu šlo o anexi, tedy přisvojení území, kdežto uznání donbaských republik by vznikly formálně samostatné útvary. Ty by měly jednu jedinou funkci, totiž takzvaně požádat Rusko o vojenskou pomoc.

Fakticky se zas tak moc nezměnilo: odtržená území existují, jsou oddělena od Ukrajiny jakousi nejasnou linií střetu, ruští vojáci na těchto územích už osm let operují, bez ruského přispění by se dobrodružství separatistů dávno zhroutilo. Přesto by jen slepý neviděl, že jde o jasný krok ve zřetelném směru, jde o zničení ukrajinské státnosti. Putim ji ve svém projevu zpochybnil, v podstatě ji označil za výmysl Vladimíra Lenina, líčí ji jako zhroucený stát s agresivními úmysly, dokonce připravující blitzkrieg, bleskovou válku, což je obzvlášť komické.

Podstatná teď bude reakce Západu, zda bude považovat toto narušení územní celistvosti jako důvod k uvalení sankcí, anebo zda se spolehne mnichovanským způsobem, že je to sousto které Putina nasytí a nebude chtít jít dál. Každopádně padly minské dohody, které předpokládaly i vyjednávání se separatisty. Ale ani to není zásadní změna, vláda v Kyjevě sice formálně podporovala minské dohody, ovšem s výjimkou možnosti jednání se separatisty. Doposud s nimi Kyjev jednat nechtěl, teď to v podstatě nebude vůbec možné. Další velká otázka se týká toho, co vlastně uznání znamená. Uznání čeho? Ukrajina má 24 oblastí, Luhanská a Doněcká jsou mezi nimi. Separatisté ovládají jejich menší část, Ukrajina spravuje ty větší; půlmilionové přístavní město Mariupol je teď správním centrem Doněcké oblasti. Bude se uznání nárokovat celé oblasti nebo jen tyto vyboxované části? I v této otázce je skrytá časovaná bomba. Ovšem nejdůležitější je otázka, kam se ruské síly povalí a kde se zastaví. Pokud se zastaví.

Zprávy jsou kusé, vše zatím naznačuje, že se Putin zachoval tak, jak se předvídalo, počkal na konec olympiády a přepadl sousední zemi. Jeho televizní vystoupení jistě bude analyzované, nápadné na něm ale je, že se tu ani tolik neakcentovalo nějaké rozšiřování NATO na východ: Putin zpochybnil existenci Ukrajiny jako státního útvaru. To je něco, co se v mezinárodních vztazích neobjevilo od tricátých let. Pak následoval celosvětový masakr.