A zrodil se Jánošík
Zmizel Roman Smetana, odsouzený za čmárání po reklamách, nakonec vyfasoval 100 dnů. Odmítl veřejné práce, odmítl zaplatit pokutu i odmítl nastoupit do vězení. Není známo, do jaké míry je počínání tohoto muže veřejnosti sympatické. Co k tomu dodat?
100 dnů, to je přes tři měsíce basy. To je docela dost. K tomu je ale dlužno dodat a třikrát podtrhnout, že tři měsíce a k nim nášup nedostal za počmárání volebních plakátů, ale nafasoval to za vzdorování justici.
Dá se pochopit, proč čmáral po plakátech. Našinec by mnohdy chtěl vyjádřit svůj odpor ještě drsněji než počmáráním plakátu. Ostatně, když se demonstranti do našich politiků pořádně obujou, lítají vzduchem leckterá slůvka a na transparentech taky nejsou vzkazy filtrované servítky. Kdo jde do politiky, musí počítat s tím, že občas nějaké to slůvko slízne. A nakonec že mu namaluje volské rohy na plakát.
Háček je v tom, že náš novodobý Jánošík, který zřejmě odešel do hor a vybudoval si tam zemljanku, prohlásil soudní rozhodnutí za nesmyslné. V podstatě odmítl celý postup soudního řízení. Měl by v samotě své zemljanky vzít rozum do hrsti a popřemýšlet o důsledcích svého myšlenkového postupu.
V dějinách se tu a tam vyskytují muži a ženy, kteří se zachovají nestandardně, jdou proti všem, jsou pronásledováni a často zavíráni. Nicméně, kdyby se všichni zachovali jako oni, byla by na tom společnost líp. Kdyby se všichni zachovali – dejme tomu – jako Václav Havel, komunisti by se tu neroztahovali po čtyři desetiletí.
Ovšem kdyby všichni měli posuzovat, jestli je soudní řízení smysluplné nebo nesmyslné, v podstatě by náš demokratický systém spadl jak ta pec v písničce. Takže Roman Smetana projevil – jak se říká – statečnou tvrdošíjnost lepší věci hodnou.