29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

ČEŠTINA: Buďtež velebeni, stůl je hotov

Budiž oslavován… Ale co když jich má být oslavováno víc? Buďtež. Slaveni. Rozkazovací způsob třetí osoby, nyní částice připouštění.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Plocek 17.11.2012 1:36

ČEŠTINA: Buďtež velebeni, stůl je hotov

Dnes jsem dodatečně přečetl článek p. Sukové, týkající se současné češtiny. A začínám chápat, odkuď vítr vane, když slyším co se 10letá vnučka učí v českém  jazyce. Neskutečné nesmysly a bláboly, vysokou jazykovou vědu. Krev se mi vaří v těle.

Paní Suková. Chápu, že se Vám rychlý vývoj českého jazyka nelíbí. Sám nemohu některé nové obraty ztrávit. Ale celkově musím vývoj respektovat z jednoho prostého důvodu. Protože ho ani vy, ani já nemůžeme nijak ovlivnit. Jde svoji vlastní cestou.  To samé je z hrubostí češtiny. Pro Vaše uklidnění. Když srovnám dnešní angličtinu s tím co jsme se učili v roce 1960 a později ve škole, mohl bych být také v šoku. A tak na závěr. Nepozastavujme se nad nepozastavitelným a zkusme český jazyk radikálně zjednodušit. Bude to užitečnější a zejména žáčkové všech kategorií nám poděkuji.

D. Polanský 15.11.2012 11:00

Vlastnost, stav?

Mám před sebou knihu Na co se náš často ptáte (Ze zkušeností jazykové poradny), strana 135. Cituji: "krátký jmenný tvar slovesného pčíčestí vyjadřuje děj, zatímco dlouhý tvar přídavného jména stav."

Paní Suková to v článku vysvětluje trochu jinak. Nebo se mýlím? Kde jest pravda?

M. Suková 15.11.2012 12:07

Re: Vlastnost, stav?

To je ten rozdíl mezi učebnicemi a životem. Vpodstatě říkáme oba totéž, jenže já, abych zdůraznila trvalost věci, nazývám stav vlastností. Stav - aktuální dohotovenost - se může změnit, třeba v něco trvalého - může se z něj stát vlastnost, ta se obvykle nemění. Nevím, jestli jsem to podala přehledně.

D. Polanský 16.11.2012 7:03

Re: Vlastnost, stav?

Já Vás pochopil. Z fyzikálního hlediska vlastnost je to, co je trvalé. Kdežto stav systému je něco přechodného, systém se může nacházet v několika stavech. Myslím si, že dámy z AV  se terminologicky netrefily, i když příklady co v knize uvádí jsou v pořádku.

D. Polanský 15.11.2012 7:28

Ještě něco k přechodníkům

Lze používat přechodník přítomý pro pomocná slovesa jako jsou chtít, moci, muset apod. Například: Chtěje jít do kina, potkal jsem Irenu.  Když ano, jaký vůbec přechodník přítomný  má u těchto sloves tvar? Díky.   

M. Suková 15.11.2012 12:12

Re: Ještě něco k přechodníkům

Chtě nebo chtěje. Moha. Přechodníku slovesa muset bych se radši vyhnula (muse), asi by Vám málokdo rozuměl.

D. Polanský 16.11.2012 7:04

Re: Ještě něco k přechodníkům

To chtěje se mi líbí :-). Díky.

V. Plocek 17.11.2012 1:41

Re: Ještě něco k přechodníkům

Moc se omlouvám, ale žasnu čím se v češtině zabýváte. Je to vůbec možné  v době celkového zrychlování a zjednodušování? To že takto konáte by mi nevadilo, kdybych neviděl, co se učí 10lletá vnučka v češtině. Hrozné.

D. Polanský 14.11.2012 17:00

Dík za článek o češtině,

jsem Slovák a někdy se opravdu trápím, trápím ... 

Jak se skloňuje slovo příklad v 2. a 6. pádě? A ještě slovo děda, jak zní 4.pád?     

Díky

J. Kubička 14.11.2012 17:23

Re: Dík za článek o češtině,

U slova příklad Vás asi mate, že 2.pád je jen příkladu, kdežto u 6.pádu je správně příkladu i příkladě. U slova děda zase to, že 4. pád je dědu, ale od méně obvyklé varianty "děd" je 4.pád "děda". ("Vidím Děda Vševěda").

D. Polanský 15.11.2012 7:16

Re: Dík za článek o češtině,

díky

M. Suková 14.11.2012 17:27

Re: Dík za článek o češtině,

Příklad:

2.p.: koho, čeho - příkladu, mn.č. příkladů

6.p.: o kom, o čem - o příkladu, mn.č. o příkladech

Děda: 4. pád: vidím koho, co - dědu

D. Polanský 15.11.2012 7:16

Re: Dík za článek o češtině,

díky.

V. Plocek 17.11.2012 1:48

Re: Dík za článek o češtině,

Pane slovenský.

Ja pan český vás prosím, vůbec se při použivní češtiny netrapte a používejte tvary, které Vám vyhovují, tak jak to dělá většina Čechů. Proti pí. Sukové nic nemám, ale patří do kategorie těch čechomilců, kteří kdybychom na ně dali,  tak by  nám používání češtiny totálně znechutili (což se konečně děje při vyúče češtiny na školách).

Takže z chutí do toho.

J. Vyhnalík 14.11.2012 16:41

Drobná oprava

Píše se Ionesco, Franco, ale Ceausescu. A vyslovuje Jonesko, Franko a Čeaušesku.

J. Randa 14.11.2012 13:59

Souhlas,

  ale až na to, že "mimo"  se nepojí s 1.pádem   =   " mimo masa prodáváme...."  , nebo se mýlím ?

M. Suková 14.11.2012 14:03

Re: Souhlas,

Mimo to (mimo koho, co) - 4. pád. Mimo maso.

J. Kubička 14.11.2012 7:51

Jazyk není vždy logický

"Neurotický" je pěkný příklad. Neurotický odkazuje na neurózu, ne nervy, a výrazu "biotický odpad" by málokdo rozuměl. Význam slova poznáme podle toho, jak se užívá, ne podle etymologie. Jazyk se vyvíjí a není vždy logický, včerejší chyba může být zítřejší norma.

Paní Suková nepadá do pasti purismu tak blatantně, ale občas přece, obětovala by logické správnosti drobné významové nuance.

Zdokonalování se není vždy totéž co sebezdokonalování. Musím se zdokonalovat třeba v angličtině, chci se sebezdokonalovat jako osoba.

Mimo nezamená vždy totéž, co vedle. "Mimo hlavní cestu" - jinudy než hlavní cestou. "Vedle hlavní cesty" - podél hlavní cesty. "Mimo mísu" znamená mylně, "vedle mísy" ne nutně.

M. Suková 14.11.2012 9:47

Re: Jazyk není vždy logický

No jo. Nemám nic proti sebezdokonalování, namítám proti zdvojenému zvratnému vyjádření. Je to asi stejné, jako bych řekla "Musím se sebekontrolovat." "Chci se zdokonalovat" bez určení v čem znamená "Chci zdokonalovat sebe" jako takovou.

S. Prokopová 14.11.2012 11:06

Re: Jazyk není vždy logický

Neustále jsem překvapována. Ve svém nikoliv nejmladším věku jsem se poprvé setkala se slovem "blatantně". A kolik jsem jich vygoo...., promiňte, paní autorko :-), vyhledala Googlem!!!! A stejně netuším, co vlastně znamená....

M. Suková 14.11.2012 11:21

Re: Jazyk není vždy logický

Ani já to nevím. Ve slovníku cizích slov to není. V angličtině blatant znamená nestydatý, očividný. Nevím, proč to nosit do češtiny.

M. Suková 14.11.2012 11:23

Re: Jazyk není vždy logický

Ve slovníku cizích slov to není. V angličtině blatant znamená očividný, nestydatý. Nevím, proč to nosit do češtiny.

J. Kubička 14.11.2012 14:29

Re: Jazyk není vždy logický

Slova blatantně jsem užil neuvědomuje si, že bylo přineseno z angličtiny, tak jako mnozí jiní užívají přechodníků minulých neuvědomujíce si, že tyto tvary byly přeneseny do češtiny z ruštiny.

Chápu, že Vás "se sebezdokonalovat" tahá za uši, obratný stylista by se tomu vyhnul, nicméně ona herečka tam asi to připomenutí ideologie "personalistů a koučů" mít chtěla a na to by prosté "se zdokonalovat" nestačilo. Absolutní synonymie sotva existuje, jde-li něco vyjádřit dvěma způsoby, nebývá význam úplně stejný ve všech kontextech. Tak jako v mém příkladu "mimo" někdy znamená totéž co "vedle", jindy ne.

Budu se těšit na Váš další sloupek.

P. Sulc 14.11.2012 2:37

Vazena pani Sukova. stale mi nejde na rozum

pouzivani slova ''logos'', veda  Biologie, neurologie. Ctete treba  ...biopogicky vyvoj v minulem tisicileti..... ci ,, neurologicke problemy mnichu v 17 stol..... Snad by melo byt bioticky, neuroticky, ne?   Tehda zadna biologie ani neurologie neexistovala a ten vyvoj i ty problemy zde byly zcela nezavisle na jakekoliv vede, ktera mozna o staleti pozdeji zformulovla nejake zasady, Jak je to spravne?

M. Suková 14.11.2012 9:52

Re: Vazena pani Sukova. stale mi nejde na rozum

Pan Kubička má pravdu. Slovo neurotický se vztahuje k neuróze (nemoci), nikoli k vědnímu oboru (neurologie). Podobně biotika se vztahuje k léčivům, nikoli k vědnímu oboru, zabývajícímu se životem. Koncovka -logický skutečně pochází ze slova logos, jež znamená, cituji slovník cizích slov: slovo, řeč, myšlenka, pojem; rozum, řád, aktivní princip. Z toho je patrné, že koncovka logos značí vše, co se něčím uceleně zabývá (psychologie psychikou, neurologie nervovou soustavou a její činností atd.).

P. Sulc 14.11.2012 18:21

Re: Vazena pani Sukova. stale mi nejde na rozum

Co znamena slovo logos,na to jsem se vas neptal, to vim,o tom mluvim, neni treba zduraznovat samozrejmosti Ptal jsem se na to, jestli je spravne pouzivat priponu "logie" u deju ktere existovaly davno pred tim , nez byla prislusna veda formulovana a ktere existuji bez toho, jestli se jimi veda zabyva ci jestli ta veda vubec existuje. A na tohle jste mi neodpovedela! Dodala jste odpoved znacne neurcitou. Ze slovo biotika se nevztahuje k vednimu oboru, to jsem snad dal najevo, ale proc by to nutne znamenalo leky, to nevim. Znamena to snad vse, co se tyka zivota ale ne vedy o zivote.

M. Suková 14.11.2012 18:40

Re: Vazena pani Sukova. stale mi nejde na rozum

Biotika, podobně jako antibiotika jsou vskutku přípravky založené na léčbu či zlepšování zdraví tím, že nakládají s živými organismy (biotika dodávají prospěšné, antibiotika likvidují škodlivé) - bios = život. Budeme-li jimi zaměňovat vžité pojmy označující vědní obory, způsobíme zmatky.

Proč se vědci usnesli, že jejich vědní obory budou mít příponu -logie, netuším, ale dohaduji se, že právě kvůli obsahu pojmu logos. V době vzniku většiny věd byla řečtina a latina běžnou součástí znalostí vysokoškoláka. To -logos se nevztahuje k dějům a jevům, ale k jejich zkoumání (psychologie - věda zkoumající psyché).

J. Kubička 14.11.2012 19:51

Re: Vazena pani Sukova. stale mi nejde na rozum

V těch příkladech, které pan Sulc uvádí jsou skutečně slovy na -logie označovány děje a jevy, ne jejich zkoumání. Ti mniši měli problémy s nervy, ne s neurologickou vědou. Podobně psychologické faktory, biologické účinky atp.

Logické to není, ale zakázat se to nedá. Q.E.D.: Jazyk není vždy logický.

P.S. Jestli Vás to moje rýpání mrzí, tak toho můžu nechat, neni to pro mě životně důležité.

P. Sulc 14.11.2012 20:05

Re: Vazena pani Sukova. stale mi nejde na rozum

Jsem rad, ze si rozumime, pane Kubisko a ze mi mou otazku neokecavate zvanenim a opakovanim samozrejmosti, jako ta dama. Ona se zrejme obava, aby si ''nezadala'', aby neutrpela jeji dustojnost a tak radeji neda primou, jednoznacnou odpoved.Neni-li si jista, neni schopna napsat slovo ''nevim''..

M. Suková 14.11.2012 20:15

Re: Vazena pani Sukova. stale mi nejde na rozum

Pane Kubičko, vůbec mi to nevadí, naopak. Jen si nejsem jista, jak to přesně s tou citací potíží u mnichů je. Psychologické faktory mi taky vrtají hlavou (psychické faktory), ale co nadělám. Svět nepřevrátím. Je možné, že jsem panu Šulcovi zcela neporozuměla... Jsem docela ráda, když se tu otevře rozprava - jednak nejsem neomylná, jednak se ledacos dozvím, co tak lidem vrtá hlavou, a taky jsem postřehla, že si diskutéři sami radí, což je velmi dobré.