29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

PSI: Bony – 15. narozeniny

Naše slečna Bony, česká strakatá fenka řečená čubizna, bude příští víkend slavit 15. narozeniny.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Vave 22.6.2019 18:12

Gratuluju Bonynce

k patnáctinám a přeju jí i Tobě, Zdeni, aby ještě dlouho dobře zvládala své hendikepy a měla chuť k jídlu i do života.

Hodně podobné to bylo s Andulkou, navíc měla na hrudi nádor, nejdřív nejspíš tukový, který se pak ale zvrtnul. Takže nebylo co řešit. Měla jsem pak problém s veterinářkou, která sama svou stařičkou a nemocnou fenku udržovala všemožně při životě, takže mě tlačila k tomu "dát Ance ještě šanci". Jenže jakou? Bylo jí patnáct a tři čtvrtě roku, neviděla, neslyšela a už skoro vůbec nechodila. A bylo vidět, že už toho má dost. Naštěstí příště tam byla jiná vetka a tak mohla Andulka přeběhnout za Píďou za Duhový most.

Z. Jenny 22.6.2019 10:15

Milá Zdeno,

přeji Bonynce ještě hodně krásných chvilek s rodinou. Starý pes si zaslouží takovou péči,vždyť tolik radosti sám dal! Nosítko je perfektní,já jsem nosila Daníka v tašce z Ikei do schodů a boxerce Áji jsem do schodů nosila zadek a zadní nožky v rukách, přední jí šly dobře. Krmila jsem ji jako ptáčka v hnízdě neb měla v mordě nádory na kosti, které už nešly řešit.

Výhoda byla jen u malé Babušky, ta šla vzít do ruky celá,však se dožila cca 20 roků. Rádi všem zvířátkům vrátíme to, co nám celý svůj život přinášeli.

Tak ještě jednou přeji šťastné dny s Bony.

Z. Hanča 21.6.2019 18:58

Na Bonynku

jsem si kolikrát vzpomněla, jak se jí asi daří, tak jsem ráda, že tu o ní mohu číst. Přeju jí klidné a spokojené dny uprostřed rodiny a každý den nějakou oblíbenou mňamku pro radost! :-) Bony byla, myslím, prvním strakáčem, kterého jsem blíže, byť jen virtuálně, poznala. Posílám pozdravení od kolegy Denise, který právě dnes slaví desáté narozeniny.

Z. Vave 22.6.2019 18:13

Re: Na Bonynku

To snad není možné, Hančo. Vždyť to bylo nedávno rozkošné štěňátko! Gratuluju Denisovi k narozeninám a přeju mu hodně zdraví a strakaté radosti.

D. Ruščáková 21.6.2019 13:38

Jé, ahoj Zdeno!

To mám radost, že to Bony pořád ještě zvládá - a dokud funguje čenich, je pejsek více méně v pohodě. ty šmatlavé nohy... Berry se občas "propadne" pravá zadní a já trnu... už proto, že já bych ji neunesla. Ale snad...

Je to stejně hrozné, že si ji pamatuju jako štěně! Nezapomenu na tu příhodu, jak vám vylezla na střechu:))

Tak ať se vám vespolek dobře daří - pevně věřím, že ty poznáš, kdy se už nedá jít dál. Nemám strach, že bys Bony nechala se trápit...

M. Crossette 21.6.2019 18:22

Re: Jé, ahoj Zdeno!

Milá Zdeno, připojím se pod Dede, protože si z tvých historek o Bony nejvíce pamatuji její "výlet na střechu" :)

Jinak velká gratulace psí seniórce, 15 let je krásný věk. Myslím, že si na první pohled pro okolí "neschopný" pes může ještě život užívat. Tohle musí vědět a poznat nejlépe jejho páníčci, kteří s ním žijí denodenně a ne jen náhodný pohled kolemjdoucích. Bony sice potřebuje přenášení (v úžasném "oblečku"), ale její páníčci se tím zase "posilují ku zdraví" a vypadá to, že je vám všem zatím dohormady fajn. Tak moc přeji aby to ještě nějaký ten čas takhle vydrželo.

YGA níže zmínila popruh, který jsme pořídili pro fenku Sadie. Ano, ten byl užší a sloužil jen pro podpírání zadních nohou. Když ty už přestávaly sloužit (a pak přestaly zcela fungovat), koupili jsme jí luxusní kolečko. Uměla v něm pěkně drandit a byla spokojená. Jenže u Sadie to byla nemoc odumírání svalstva, děsná diagnóza, ale nastěstí problém zcela bezbolestný. O tom že "má zadní nohy" později už ani nevěděla, ty přední jí fungovaly až do konce, stejně jako silné srdce i ostatní orgány. Chuť do života jí opustila až její poslední týden, zato rychle a pak se rozhodla odejít sama.

Jak my bychom byli rádi, kdyby se tolik let jako Bony dožila i naše Trixie! Té bylo v březnu 12 a zatím se drží skvěle, i když je už také hluchá. Tedy nereaguje na normální hlas - ani zvýšený - jen občas otočí hlavu třeba na silné pískání. Nevypadá to, že jí to vadí a pro nás to má výhodu v tom, že už nestartuje za auty, protože je neslyší jet kolem. Zato čich jí stále slouží na výbornou a když venku na procházce zachytí zajímavý pach, táhne za ním silou mladice. S chůzí nemá potíž, ale vyskočit z a do auta ano. Takže teď používá rampu, kterou manžel udělal pro Sadie. Prkno je pokryté modrým neklouzavým kobercem a Vave u fotky trefně napsala "červený koberec" :) No však Trixie čeká, až jí rampu manžel přistaví, takže opravdu tak trochu jako rozvinout ten červený celebritám :)

M. Crossette 21.6.2019 19:11

Re: Jé, ahoj Zdeno!

Ještě dodatek. Když se Sadie začaly podlamovat nohy, vařila jsem ji silný vývar z hovězích žeber. Zapůsobil tenkrát skoro zázračně a dostávala ho až do konce života. Jezdili jsme pak pro Sadie a když jí manžel z jejího domu s popruhem polodonesl do auta (teď už na zadní sedadlo), Sadie okamžitě začala kňučet, kde že je ten vývar :) Vždy jsem ji ho v autě dala, než jsme vyrazili. Po její smrti jsem ho na čas přestala vařit. Ale, jak už jsem take psala, asi před dvěma měsíci jsem ho začala vařit i pro Trixie na posilnění. A světe div se, fakt jí to pomáhá, má opravdu mnohem více energie (I když s věkem teď mnohem častěji, déle a tvrdě spí). Kupuji hovězí zebra, v balení je jich 5-7. Rozkrájím je na jednotlivé kusy, dám do velikého hrnce, přidám 3-4 pokrájené mrkve a asi lžíci koření typu Podravka, je já mám bez soli. Na nízkém stupni pak pobublávám třeba až 10 hod. (vyvařenou vodu dolévám), až maso samo odpadává od kostí, že kterých se asi za tu dobu také vyvaří všechna "dobrota". Maso dám stranou a přestože v sobě si už nemá žádnou výživu, Trixie ho miluje, stejně jako Sadie. Vývar je opravdu silný, však šmakuje i mně a musím se přemáhat, abych o něj Trixie nešidila :). Mám ho vždy tak 5-6 litrů. Když dopoledne T. přivedu k nám dostane půl litru jen tak na vypití. Večer jí jim pak přeleji granule a přídám část vyvařeného masa.

Píši to hlavně jako případnou radu pro Bony, třeba by jí podobně silný vývar také trochu vzpružil a přidal energii.

A. Rgova 21.6.2019 12:55

Jak znám Zdenu,

pozná kdy už to Bony nebude bavit.

Jak páníčci tak holka strakatá jsou úžasní a návod na nosítko určitě vypomůže dalším pejskům. Moc gratuluju k narozeninám a přeju hezké dny.

Můj strakatej Argo rozhodně nejlepší dárek byl a Bony taky určitě je. Však jakej jinej pes, kdy chodil po střeše. A způsob vycházek, kdy jste Zdeno vyšly z domu až tam kam se Vám chtělo a tam počkaly na páníka a odvoz mě okouzlily taky. Ráda vzpomínám.

Z. Lika 21.6.2019 13:12

Re: Jak znám Zdenu,

Myslím, že návod - inspirace - na nosítko se může hodit i při rehabilitaci, po namožení a tak.

B. Köhlerová 21.6.2019 11:36

Milá paní Zdeno

moc dobře vím, o čem píšete, měli jsme až do loňského podzimu pejska z útulku, bylo mu skoro 18 let. A to, prosím, žádné léky nebral! Chutnalo mu, klouby nezlobily, ale byl taky hluchý a slepý, přes dva roky. Na podzim jsme usoudili, že tohle není pro něho i pro nás žádný život, rozhodli jsme se tedy pro uspání, dokud ještě nemá žádné bolesti. Vet přijel k nám domů, pejsek spal a prakticky se pořádně ani neprobudil a měl to za sebou. Pořád na něho vzpomínáme, měli jsme ho moc rádi, ale podle mě je takovýhle konec daleko lepší, než nějaké přenášení v nosítku, tahání po schodech a bolesti kloubů. Bylo by to stejně jen pořád horší. Já tedy nevím, ale i pro sebe bych si přála takovýhle konec. Hladila jsem ho a seděla u něj, dokud nadobro neusnul, vůbec nic netušil. Tak asi tak.....

Z. Jitur 21.6.2019 12:56

Re: Milá paní Zdeno

Kdy nastal ten čas, nechat čtyřnohého kamaráda nechat odejít, to si musí rozhodnout jeden každý sám, jak to cítí. Osobně se přikláním k názoru, že i pejsek, až nevidící, neslyšící, pokud se jinak projevuje s chutí do života a má kolem sebe laskavé páníky, může svůj čas tady ještě trávit v pohodě... :-)

B. Köhlerová 21.6.2019 18:20

Re: Milá paní Zdeno

Souhlasím s vámi, my se taky rozhodovali dlouho a dost bolestně. Právě o tu chuť do života šlo, náš pejsek prakticky žádnou už neprojevoval, pořad pospával, vlastně ho zajímalo jenom jídlo. No nic, je to za námi, ale jednoduché to opravdu nebylo.

Z. Maw 21.6.2019 10:15

nositko

je skvely napad a vypada teda uplne profesionalne, jestli to byla domaci prace, tak smekam. A preju Bone, at ji jeste nejakou chvili chutna, ale tak akoratne, at si panicci nesthaji zada ;)

jinak teda moooc krasny vek, takze vsechno nejlepsi k tak krasnym narozeninam! :)

Z. Lika 21.6.2019 7:57

Posílám přání

oslavenkyni - hodně zdraví a pohody. Děkuji paničce, že pomáhá kloubům jak zevnitř, tak zvenčí, to se to pak na svět kouká mnohem radostněji, když se může ven. I když pomalu.

A děkuji paničce i za to, že se podělila o nápad na psotašku - Zvířetník čte mnohem víc lidí, než se objeví v diskusi, a tyhle informace můžou někomu velice pomoct.

Z. Yga 21.6.2019 7:56

Milá Zdeno

už dlouho jsi o slečně Bony nepsala a tak jsem ráda, že v rámci možností se stále má k světu. Přeju jí ještě hodně dobrých dnů, dobré papání a poslouchající nožky.

Nosítka na pejska větší velikosti pořizovali i Marička pro bílou fenku Sadii, ale to bylo tuším jednouchové.

T. Zana 21.6.2019 7:05

Slečna Bony

Má krásný věk, tak hodně zdraví a ať si teď užívá léto a teplo :-)

Z. Xerxová 21.6.2019 6:52

hezký den

hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Gartuluju k báječnému psímu věku. A přeji ještě hodně dní, kdy nohy šmatlají jen maličko, kdy není ani vedro, ani kluzko... To, že je plná mistička, měkký pelíšek a ruce, co hladí... je pro tuhle psí dámu v její báječné smečce samozřejmostí.