28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

105 PLUS: Brýle a sluchátka

Už hezkých pár let jsem si s každým jarem říkala, že si musím na léto pořídit tmavé brýle. Ovšem u lidí s dioptriemi to není úplně jednoduché.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Nelina 27.3.2019 16:23

Milá Xerxová,

mně všichni, kteří při nějaké hlavní činnosti musí ještě nutně čučet do mobilu nebo s ním pracovat, připadají jako blbci. Např. jsme v lokalitě ideální pro venčení psů i procházek s dětmi.

Téměř všichni jsou zahleděni do mobilu, večer ještě světélkují, vlečou za sebou psa, chce-li ten pes udělat potřebu, může táhnout jak chce, má to marné. O event. úklidu nemluvě. Také s malým dítětem by se při procházce dalo komunikovat, že?

Mám na dohled i dětské hřiště, dítě se může na mámu uřvat, má to také marné, ta stojí k němu zády a co dělá?, čumí do mobilu, nevnímá.

Nejsem proti technice ale magorům ano. I o tom, že takoví jedinci běžně vrážejí do lidí i kandelábrů, dokumentují videa.

Z. Vave 26.3.2019 20:33

Děkuji vám

za sdílené zkušenosti i další milé komentáře a přeju pěkný večer.

M. Crossette 26.3.2019 17:06

Moc hezký článek Vave

Brýle na čtení používám tak 20 let. Naštěstí na obou očích je to mezi 2.5-3 podle unavenosti očí. Ale nepotřebuji skla na zakázku, stačí mi koupit si levné brýle (za $1) "ze stojínku" v obchodě. Takže jich mám doma několik, ale i tak je furt hledám. Zajímavé je, že jedny velké (tedy obroučky)brýle mám u velkého PC a když si sem sednu omylem v jiných, hned to poznám a hledám ty "počítačové".

Bez slunečních brýlí ven nejdu. V mládí jsem je nenosila skoro vůbec zase zdejší slunce tak píchá do očí, že být bez brýlí děsně bolí. Ty ale take kupuji levné, protože je často ztrácím. Mám malou hlavu, jemné vlasy a tak když je potřebuji na chvíli sundat, zvednuté na hlavě nedrží. Tak si je zasunuji za lem trička. Jenže jak se ohnu (většinou venku při procházce s Trixie), brýle vypadnou neslyšně na trávu a já na to přijdu pozdě a jen vyjímečně se mi je podaří zpětně najít. Připevnit si je na nějaký provázek také nefunguje, vykluzují (žádná finta udržení nefunguje). Ale právě pro tu levnou cenu mě ztráty tolik nemrzí. Ven nosím brýle celoročně, protože i zimní slunce pícha a i sebemenší vítr mi vhání slzy do očí, takže pak nosím takové zahnuté brýle s čistými skly. Na pošmourné počasí vřele doporučuji žluté brýle! Ty se tu prodávaní hlavně na noční jízdu a pošmourné počasí, protože vše skvěle projasní. Mě ale slouží i jako sluneční, kupodivu přestože projasní, zároveň i ztlumí sílu jasu. ALE musí ta skla být jasně ostře žlutá, ne ta trochu do hněda! Někdy, když jedeme a už se šeří, nebo je zataženo, já mám na očích v autě tyhle brýle a manžel nic, že vidí dobře. Když mu pak ty svoje přeci jen vnutím, nechce věřit, jak se okamžitě "rozsvítí den".

Sluchátka nenosím, nepotřebuji je. Ale, jak tu už bylo řečeno, běžně potkáváme samomluvce, jak gestikulují, smějí se, zlobí, křičí a pod :)

Z. Matylda 26.3.2019 16:49

Brýle jsou pro mě aktuální téma

protože jsem byla u očního a ten mi naměřil neuvěřitelné dioptrie. Optička pak kroutila hlavou a zkoušela se mnou totéž co lékař- a hodnoty byly překvapivě jiné. Jednak měla čas, druhak správně konstatovala, že chodit k očnímu v pátek odpoledne je nesmysl, protože v pondělí nebo v úterý, když nemám oči unavené z celodenního čučení do počítače, by mi naměřil zcela jiné hodnoty. Ale mám dál dvoje brýle- na celodenní nošení jedna a na večer a drobné blechy druhé. Nevadí mi to. Zato jsme zanevřela na samozabarvovací- připadala jsme si v nimi v místnosti přisleplá. Takže si je beru jen v létě, kdy bych si vzala sluneční- a taky to funguje...

Moje děti nosívaly sluchátka v uších. Byla jsme zvyklá jim poklepat na rameno- jenomže jsem je párkrát vyděsila k smrti, tak jsem si pak vždycky radši stoupla před ně a zamávala jim před obličejem. Jako nácvik na hluchotu okolí ve stáří je to dobrý :)

T. Zana 26.3.2019 13:17

Ještě k brýlím

Považuju za krajně nespravedlivý, že Franta, kterej byl taky brejlovec, už je prakticky (na dálku) nepotřebuje - vynulovalo se mu to s dioptriema na blízko.

To mi pan doktor jako malý taky sliboval. A prdlajs... Ale pravda teda je, že já aspoň vidím i na malý písmenka, to on ne ;-)

Z. Yga 26.3.2019 10:32

A ještě poznámečka

Terka je brejlovec od svých sedmi let a postupem se dopracovala na 6 dioptrií na každém oku. Do patnácti roků nosila brýle a dost si s nima v kolektivu užila (hmm - navíc ji lehce odstávala ouška), takže pak přesedlala kompletně na čočky. Až teď poslední roky se částečně vrátila k brýlím.

A OTéčko - včera jsem byla fotit v parku magnólie. http://yga.rajce.net/2019_Park_na_konci_brezna

T. Zana 26.3.2019 12:44

Re: A ještě poznámečka

Čočky jsem nikdy nezkoušela, vždycky mi přišlo, že bych si s tím vydloubla oko.

Synek je nosíval (tuším, že jsem tu psala, jak jsme mu je posílali do Luxemburska poštou), pak si dioptrie nechal asi před třemi roky odoperovat. Měla jsem z toho dost nahnáno, ale je velmi spokojený.

Z. Jenny 26.3.2019 13:57

Re: A ještě poznámečka

Já taky.

T. Zana 26.3.2019 10:14

Brejlovec jsem asi od deseti let

strašně jsem se tomu bránila, ale co člověk nadělá... Brýle v té době fakt nebyly módní doplněk.

Samozabarvovací nosím od chvíle, kdy jsem na tu možnost přišla (ano, bude to možná těch čtyřicet let), dneska je to zabarvování a odbarvování svižnější, jsem s tím spokojená. Teda chtěla bych větší brýle, ale jak léta běží, vážení, byla jsem nucená přejít na brýle multifokální, což je investice jak hrom, takže se ještě nějaký čas nebudu ukvapovat.

Sluchátka mi vždycky byla nepříjemná. Ale vzala jsem je na milost, protože když někam jedeme, ráda si pustím večer hudbu z mobilu. Nebo když nemůžu spát (ne že bych s nimi usnula, ale příhodná hudba mi pomůže usnout potom, až je sundám ;-).

L. A 26.3.2019 9:38

Brýle nosím už řadu let

Také jsem dříve měla obyčejné a tmavé, ale zvláště v autě bylo jejich prohazování nebezpečné, tak jsem si pořídila zabarvovací. Vzhledem ke všem mým vadám je cena za brýle opravdu vysoká - musím mít tenčená (rozdíl 1,5 dioptrie), s cylindrem (astigmatismus), zabarvovací (citlivost na světlo) a hodně dioptrií.

Sluchátka nemám, nestojí mi za to si je pořizovat jen proto, abych poslouchala ticho.

Z. Olčava 26.3.2019 9:35

Brýle nosím

už dlouho a protože syn byl optik, pár krásných kousků mi vybral. Úplně nejmilejší a pro mě nejkrásnější jsou ty první. Pořídil mi i ty zabarvovací, ale ty jsem musela odložit, protože do sluníčka nebyly dost tmavé a do místnosti zase dost světlé. Takže jsem brýle přehazovala. No a mezi tou řadou brýlí mám jedny velmi lehoučké (bez obrouček a s tenounkými nožkami), na nose je skoro necítím a ty jsem napřed začala nosit na kolo a pak jsem si na ně tak zvykla, že je nosím pořád. Přes tyhle brýle si klidně nasadím nedioptrické tmavé, a tím pádem si mohu tmavé brýle vybrat, jaké se mi líbí a nejsem odkázaná jen na ty jedny. Zabarvení slunečních brýlí mám do hnědých teplých odstínů, a musím říct, že svět se mi přes ně zdá krásnější (tedy když svítí sluníčko, nemám je na nose pořád).

Sluchátka jsem jeden čas používala u počítače. Myslím, že obecně by se sluchátka měla používat jen tam, kde se může člověk pohroužit do svého světa, aniž by tak ohrozil sebe nebo i někoho jiného.

Z. Jitur 26.3.2019 9:23

brýle...

... na dálku jsem začala nosit po patnáctém roce (strašně jsem je tehdy nechtěla). Postupem času jsem přes ně koukala i na blízko - protože v práci mne nebavilo při psaní na stroji s nimi pošupovat sem a tam, příp. je odkládat - a oči si tak nějak zvykly. No a teď asi něco kolem roku zpátky, jsem je odložila a používám je např. v kině. Sice na ulici vše nevidím zcela ostré, ale není to žádná katastrofa... Jeden bývalý kolega si v práci brýle sundával a argumentoval tím, že pak vidí vše kolem sebe, zvláště kolegyně, ještě krásnější...

Z. Inka 26.3.2019 12:23

Re: brýle...

Já jsem na tom stejně, akorát mi na učňáku spadly při praxi do prasečí kejdy a děsně smrděly. A protože jsem měla jen jedny, přestala jsem je nosit. To jsem ještě měla jen 1,5 a 0,5 dioptrie. Dneska mám 2,5 a stále chodím bez brýlí

T. Zana 26.3.2019 13:14

Re: brýle...

No jo, na 2,5 jsem začínala, dneska mám nějak kolem 4, takže když si je sundám, těžko je hledám. Tak si sundavám jen na spaní :P

Z. Lika 26.3.2019 9:15

Pecky v uších

nejsou nic pro mě - strašně mě z nich bolí uši, skoro hned. Znala jsem člověka, který neudělá krok bez handsfree, a má šílený zlozvyk - plynule přechází z konverzace s člověkem před sebou s člověkem na telefonu, aniž by něco kvákl nebo to dal najevo (mobil mu zvoní jen v uchu). Vytáčel mě tím tak, že jsem s ním ukončila veškeré styky. On mě měl na druhou stranu taky za blbce, protože na mě musel třikrát zařvat nebo mě chytit za rameno, protože jinak jsem na něj nereagovala (úvodní zdvořilostní fráze nebo oslovení zásadně nepoužíval). Jinak člověk hodně v letech, žádný třicetiletý puboš.

A kromě toho - dřív skoro v každé vesnici, o městech nemluvě, byly známé figurky, které si povídaly pro sebe, rozkládaly rukama, a evidentně si vystačily s tím, co jim bzučelo v hlavě. No a dnes je jich prostě trochu víc. Dřív měli taky handsfree, akorát přímo s pánebohem.

Z. Lika 26.3.2019 9:17

Re: Pecky v uších

Jo a vyprávěl mi jeden zaměstnavatel, jak mu na pohovor přišel kdosi se sluchátky v/na uších, a nesundal je. Pokyny neslyšel, takže ani nepochopil, proč mu ukazují na dveře.

Z. Olčava 26.3.2019 9:43

Re: Pecky v uších

Liko, tos mi připomněla, jezdily jsme s maminkou na Šumavu do jednoho penzionu a jeden rok tam měli číšníka, co takhle nepřetržitě hovořil s hosty a zároveň do toho svého přístroje a člověk prostě nepoznal, ke komu právě hovoří. Bylo to tak otravné, že jsme změnily penzion. A přestože maminka tam jezdila dlouhé roky i s manželem, už jsme se tam nikdy nevrátily.

Z. Lika 26.3.2019 9:20

Jo a k brejlím

Závěr článku je jak z té scifárny, jaksejenom... jo, Matrix. Při pobytu v zahraničí si lidé, které jsem oslovila, sluneční brýle zdvořile sundávali, protože pochopili, že místní řeč není moje rodná, a bez brýlí jsem jim lépe rozuměla. To jsem si nedomyslela, jeden pán mi to vysvětlil.

Z. Jitur 26.3.2019 9:25

Re: Pecky v uších

ten druhý odstavec mne pobavil. Také jsem chvíli měla ten dojem, než jsem se propracovala k poznání, že nemluví sami se sebou, nebo s vyšší mocí, ale s někým na druhém konci drátu...

T. Zana 26.3.2019 10:16

Re: Pecky v uších

Liko, tohle je dobrý - třicetiletý puboš!!! A pravdivý, jen je pozoruhodný, jak se ty intervaly v lidským životě mění.

Z. Iva 26.3.2019 8:55

Vave

objevila Ameriku v podobě samozabarvovacích skel ;-) . Já je nosím skoro čtyřicet let. Ano, i za minulého režimu se daly koupit...

Z. Yga 26.3.2019 8:57

Re: Vave

Já myslím, že neobjevila - jenom se až teď rozhodla je použít! To, že je nemá čtyřicet roků neznamená, že o jejich existenci nevěděla.

Z. Vave 26.3.2019 10:12

Re: Vave

Ivo, já jsem je mívala, kdysi, dokonce několikrát. Jenže, jak v článku píšu, ve sklech bývalo zbytkové zatmavení i v místnosti a jak se mi zrak horšil, tak mi to vadilo. Tehdy se taky skla barvila i odbarvovala mnohem pomaleji, než dnes. Proto jsem na ně zanevřela možná na dvě desítky let. Zkoušela jsem pak i nosit jako úlevu pro oči skla s růžovo-hnědým nádechem, venku to byl fajn (ano, svět byl růžovější), ale problémem byly interiéry. Když jsem začala experimentovat s multifokály, bála jsem se samozabarvování, protože v šeru jsem s multifokály i tak viděla hůře. Pak jsem to řešila kombinací dálkových skel a office brýlí, teď mám po letech zase multifokály, poprvé samozabarvovací, a musím říct, že se kvalita skel za poslední roky hodně zlepšila.

S brýlemi jsem měla odjakživa problémy, se správným stanovením dioptrií. Teprve před několika málo lety mi jeden skvělý lékař objevil několik vrozených vad (plus vad získaných), takže konečně vím, proč tomu tak je, že to není moje vina. Každopádní kvůli tomu byly každé brýle sázkou do loterie, protože co se zrovna v tu chvíli naměřilo, nemuselo odpovídat realitě. Teď už vím, o co jde a můžu se s optometristou domluvit na správném přístu. Mmch., na optometristy nedám dopustit. Mají víc času a dokáží brýle mnohem lépe vyladit, než lékař v ordinaci - ostatně, lékař by měl stanovit diagnózu a léčit, ne ladit brýle.

Z. Yga 26.3.2019 8:21

Hmm hmm

Tak to je článek pro mne. Já totiž bez slunečních brýlí nedám ani krok - když je nemám na nose, mám je na hlavě. A svět se mi nezdá šedý, ba naopak, je daleko barevnější, než když si je sundám - to bude dělat to zabarvení spíš do hněda než do šeda (:o))). Když nemám na nose sluneční brýle, tak tam mám dioptrické (na blízko) - kolikrát se mi stane, že se musím vracet z ulice zpět, neb jsem si nepřehodila brýle.

A přestože nosím sluneční tmavé brýle, tak se snažím na lidi usmívat a nenechat si je odejít do tmy - takže to možná až tak těmi brýlemi není (;o)).

Co se týká sluchátek - ano, mám ta klasická velká, která ale používám jen na PC v obýváků (Jeník čučí na fotbal a já si pouštím písničky) - potvrzuju, když je mám na uších, tak jsem ve svém vlastním světě, takže mi ani nevadí Jeníkův rozbor herních výkonů hráčů, rozhodnutí rozhodčích a blekotání komentátorů (a že je dóóóst kritický a především hlasitý - checheche).

I Terka měla období, kdy hodně sluchátkovala - což nás rozčilovalo hlavně při jízdě na kole, neb to je veliký nešvar a důvod mnohých neštěstí. Naštěstí na koni jezdila a jezdí zásadně bez sluchátek (musí se soustředit na koně a ne na Justina Biebra, či jak se jmenuje), a teď už je vlastně nepoužívá vůbec - i běhat chodí bez nich (ve městě je třeba dávat pozor na cvrkot kolem a v lese ji zpívají ptáčci).

M. Dvořáková 26.3.2019 8:19

Díky za inspiraci

Děkuju za zajímavý podnět k přemýšlení. Potíže se střídáním tmavých a čirých brýlí v létě znám z první ruky. Nikdy jsem se ale nezamyslela nad tím, jaký vliv by mohly mít hromadně nošené tmavé sluneční brýle. A že se jejich nositelé vlastně dívají na svět v tlumených barvách, a že by to sakra mohlo mít vliv na jejich náladu a potažmo jednání. Váš článek, včetně toho sugestivního zakončení, mi bude ještě dlouho vrtat hlavou:))

Š. Matyášová 26.3.2019 7:31

brejle nosím od šesté třídy

to jsem měl ana tabuli vše rozmazané a tak s eze mne stal brejlovec...následně jsem překonala období extravagantních rámečků, posléze období čočkové, poté barevné čočky a nakonec brýle sluneční YSL - do auta,zabarvené, dioptrické,co neměmí barvu světel na semaforu ani vzhled ulice. Jsou skvělé a používám je celé léto... i když třetím rokem už mám bifokální brýle, zabarvující se dle intenzity světla do šeda a nemůžu si je vynachválit..jo a od přestěhování do Perníkovic, mám svoji stálou optičku, no,už se známe 25 let...tak kdybyste potřebovaly/i .... je skvělá.

Š. Matyášová 26.3.2019 7:33

Re: brejle nosím od šesté třídy

a sluchátka? Hm, nic pro mne, bolí z toho hlava.....

Z. Inka 26.3.2019 7:30

sluchátka mne dostávají do varu

a už to mám i u vnuček. Ta nejstarší se někam zasune s mobilem a sluchátky a nemusíme o ní celý den pomalu vědět. Teď si přála obří sluchátka i ta prostřední, takže dědeček sehnal v její oblíbené růžové. Snažím se to moc neprožívat, ale děsím se toho.

Š. Matyášová 26.3.2019 7:32

Re: sluchátka mne dostávají do varu

občas je fajn je mít a pouštět si do nich ticho ....jak je dáš na uši, dají ti ostatní pokoj....

Z. Xerxová 26.3.2019 6:32

hezký den

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Moc pěkné zamyšlení - klasické Vavísovaté :o) Včera večer šla kolem plotu mladá slečna. Smála se, vykřikovala, mohutně gestikulovala rukama - až i Nighta zaujala a běžel se k plotu podívat (neštěká). Stejně by ji nevyrušil s báječného rozhovoru s nějakou tou kámoškou. Varianta sluchátka a mikrofon je taky vypečená...

A druhá zajímavost, kterou nechápu... Moje mamina bydlí v domku, kolem kterého často jezdí jezdci na koních (jízdárna je coby kamenem dohodil) Najezdila jsem se v sedle poměrně dost - a vždycky to bylo o kontaktu s tím úžasných velikým tvorem. Nechápu, kolik mladých jezdkyň (většinou jezdí holky) dnes sedí v sedle a v ruce drží mobil. Netelefonují, ale hrají hry či smskují - prostě čučí na mobil a prsty "mobilují". A kůň jde a jde... a mně je ho líto. A skoro si říkám, že by mohl třeba nadšeně poskočit a nebo se jen trošku "jakoby leknout"... třeba by ten mobil z nepozorných rukou vyletěl...