28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

BTW: Na stopě aneb jak myslet čtyřrozměrně

Ještě jsem trochu udýchaná, když s Berry u boku předstupuju před Vláďu, „našeho“ policejního psovoda, a čekám na ortel. Já si o průběhu stopy mohu myslet ledacos, ale dobře vím, že skutečné hodnocení svého výkonu dostanu až od něho. Najednou se na mě usměje: „Chceš slyšet pravdu?“

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
H. Williamson 31.7.2014 23:54

Tak tohle obdivuju...

letet za psem na dlouhe snure cestou necestou. Jses dobra.

M. Crossette 31.7.2014 18:30

OT

Každý rok sbírám pod borovicemi před domem houby. Letos z neznámých důvodů zatím nevyrosla ani jedna, ale chodím se nadějně každé ráno na to místo dívat. Ani dneska tam houby nebyly, ale místo toho se na zemi kroutilo holé, růžové, tak stova týdenní mládě veverky! Nikde žádá nervózní máma, ve věvích jsem také žádné hnízdo neviděla. Fakt jsem nevěděla, co dělat, jen jsem mládě přenesla do stínu, protože kde leželo na něj už pražilo ranní slunce. Mimi bylo tak maličké, zabralo sotva střed dlaně a jen kňíkalo. Chvilku jsem uvažovala, že zavolám na nově zřízenou záchr. stanici asi 10km od nás. Ale pak jsem si řekla,co když se mě veveří máma jen lekla a někde číhá. Protože mládě tam muselo ležet jen krátce, jinak by v tom přímém žáru dlouho nevydrželo. Tak jsem se vrátila do garáže, odkud jsem na místo viděla a čekala. A opravdu, po chvíli z borovice sešplhala veverka a rovnou k mláděti. Popadla ho a bleskově s ním vyběhla vysoko do větví (proto jsem hnízdo neviděla a vlastně zázrak, že mládě přežilo ani nevypadalo zraněné). No a já si oddechla. A zároveň jsem si znovu uvědomila a ocenila, co je to za úžasnou práci, kterou Katka s manželem (z Pinky stanice) dělají. Jak vůbec dokáží tahle maličké miminko nejen vypiplat, ale zdravé vrátit přírodě.

Dede (niže), díky za odpověď !

Z. Dalmi 31.7.2014 18:38

Re: OT

Maričko, to je prima zážitek.

Z. Yga 31.7.2014 19:17

Milá Maričko,

jsem přesvědčena, že jsou určití lidi, kterým se dějí určité věci. Například tobě se dějí nádherné věci ze zvířecí říše. Musel to být fantastický zážitek, vidět mámu veverku, jak si to holátko odnáší - dík, že jsi se podělila. Hmm - foťák jsi s sebou NÁHODOU neměla, což - chich? Ty bys bez něj neměla vůbec vycházet.

D. Ruščáková 31.7.2014 19:21

Re: OT

Maričko, tak jako mmnoho jiných zvířat a jejich mláďat, i tohle mělo zatracenou kliku, že v nouzi narazilo zrovna na tebe!:)) (srdíčko)

M. Crossette 31.7.2014 20:43

Re: OT

Děkuji děvčata, ale tentokrát jsem měla štěstí JÁ, že jsem tam přišla asi krátce "po pádu" a mohla se stát svědkem šťastného konce. Ne, foťák jsem neměla ale v garáži jsem záchranu sledovala s Indy v náručí, nechtěla jsem riskovat, že jí to přízemní hemžení také zaujme a rozeběhne se tam. Měla jsem radost nejen jak to skončilo, ale především z toho, že mi v opačném případě odpadla starost "co dát".

H. Williamson 31.7.2014 22:05

Re: OT

Maricko, ty jsi fakt jak Sv. Frantisek s magnetem. :))

Jo, a myslim, ze ty same houby mi take rostou na zahrade - vypadaji jako bedle. A taky neco jako suchohrib. Je to jedle, mam to overene, ale Chet po nich schvalne dupe, abych to nahodou nejedla. Americka panicka hruza z hub sebranych venku.

Z. Yga 31.7.2014 18:25

OTéčko

Oznámení na Hadech o prázdninovém Brnění.

M. Crossette 31.7.2014 17:59

velmi informativní článek Dede

a co odstavec, to obdiv nad vším, co je k odvedení dobré práce třeba. Ale je jasné, že jak ty, tak obě tvoje holky jste do mantraillingu zamilovaly. Tak ať vám to zaláskování ješště dlouho vydrží.

Jak je vůbec možné zvládnout psa na tak dlouhé stopovačce, na jedné fotce je vidět, kolik metrů šňůry máš v ruce natočených. Vybavil se mi krásný starý film "V žáru noci", kde se tlupa bloodhoundů prodírá jižanským porostem a psovodi jim sotva stačí - a to se fakt prodírali houštím. (vlastně jsem podobné záběry viděla i v jiných filmech). Jak teprve musíš klusat ty, když Ari, nebo Berry chytnou pach na volném prostranství. A co myslíš tím, "dát psu napít v nevhodnou dobu"? Znamená to, že jak si pes namočí čumák, smyje z něj načuchaný pach? Jak pak ale dokáže čuchat v mokré trávě nebo vůbec v dešti? A jak se v přírodě klade stopa? Musí dotyčný hodně tvrdě našlapovat (trávu, hlínu zdupnout), dělat extra krátké kroky nebo naopak, nebo prostě normálně jde? Psí čenich je fakt neuvěřitelný. téměř chirurgiský jemný "nástroj".

Já bych se ráda dobrovolně ukryla a čekala, až mě najdou. Lelkovat v lese mi nedělá potíž, nad knížkou bych se asi dostatečně nesoustředila, ale kdybych měla s sebou Sudoku, to bych zapomněla na čas !!! A moc bych si pak užila tu psí radost, až by mě hafan našel (vždyť je to "huráá, tady je" musí těšit stejně jako jejich psovody, ne?)

D. Ruščáková 31.7.2014 18:12

Re: velmi informativní článek Dede

Maričko, voda psům nevadí a naopak, během delší stopy je třeba jim dát napít nebo jim umožnit se napít někde cestou třeba z potoka. A vlhký povrch nejlépe drží pach (proto je nejhorší stopa v rozpáleném městě)

Klíčové je tam to vyrušení psa z práce na nevhodném místě. Jenže, když nevíš, jak stopa jde, jak poznáš vhodné místo od nevhodného, že?:))Proto říkám, že náhoda má na výsledek práce až nepříjemně silný vliv...

Jinak v amerických filmech vidíš bloodhoundy běžně - oni totiž s tímhle stopováním kdysi začali, když otrokáři honili uprchlé otroky. Dnes se tak například honí uprchlí vězni - a když jsou věznice někde v pustině (což bývají), tak má pes dost prostoru pro kvalitní hledání.

Mimochodem Jeff Schettler, který nás tenkrát učil v Bratislavě, byl policista a "lovec lidí" - koukni tady... http://www.gak9.com/about-us/

Z. Yga 31.7.2014 15:38

Milá Dede,

já už reagovala na Dedeníku, takže z jiného soudku.

Konečně na jih Jižní Moravy dorazilo období dešťů - například do Brna takovým způsobem, že přestaly premávat i šaliny (jo, to u nás v Brně ...). Jela jsem na otočku s Jendou do Kralic (ano, do těch s biblí) a od Brna v několika průtržích mračen, přerušených pouhým deštěm. Takže z focení Vysočiny nebylo nic (až na dvě ušmudlané fotky v okamžiku, kdy se Jan potřeboval podívat do škarpy a déšť na minutu přešel do mrholení), z Bible taky nic (se mi ani tam nechtělo jít, neb Jeník ráno řekl - neber si bundu, nebudeš jí potřebovat - a já hlupačka poslechla).

To by mne zajímalo, jak by se v takovém počasí provozovaly čuchací hrátky - hlavně bych ráda viděla toho nadšeného ztracence, čekajícího na vysvobození ze zajíčkovi jamky (:o))).

Z. Vave 31.7.2014 15:56

Re: Milá Dede,

Chtěla jsi napsat ze zajíčkova rybníčku, že ano? ;o)

Z. Matylda 31.7.2014 16:22

Re: Milá Dede,

Já jsem ráno bez přemýšlení odjela učit v sandálkách naboso a v šatech na ramínka. Když se strhla za Brnem průtrž mračen, silně jsem nad učebnicí zvažovala, jak k tomu autu dojdu, když deštník byl samozřejmě v autě a když mi ty bílé šatky zmoknou, tak to už bude, jako bych na sobě neměla skoro nic... No, naštěstí na chvilku trošku přestalo, tak jsem na podpatcích proskákala kalužemi ve vyštěrkovaném areálu a doufala, že nikde nebude vymletá díra, kterou si nepamatuju a já sebou do toho bahna netřísknu.... :))))

D. Ruščáková 31.7.2014 18:13

Re: Milá Dede,

Pokud nemusíme, tak v lijáku nevylejzáme:)) A když nás přepadne cestou, tak to člověk obvykle vydrží. Vždyť v reálném nasazení se taky na počasí nekouká:))

Z. Lika 31.7.2014 15:09

Ohromně zajímavé téma

a stejně jako předřečníci - máte můj obdiv. Jste šikovný tým a navíc se tu dovídáme spoustu věcí.

Ráno raníčko jsem tu měla adrenalin a ani jsem k tomu nepotřebovala vlát na konci stopovačky. Nevím proč, ale Berry mi skoro všude vyšla jako Berri. Omlouvám se, pokud si toho někdo všiml. Ale je vidět, že bílá vlčka Ari má netušený vliv :-)

Z. Verenka 31.7.2014 15:08

Obdivujem

fakt neskutočne túto a aj akúkoľvek inú prácu so psami.Teraz chápem,prečo sa niektorých psov mám báť a iné sú priatelia.Škoda,že väčšinou po našich dedinách stretávam tú prvú kategoriu./ale je možné,že idú po uniformách a reflexných pásoch/

Rovnako obdivujem i Dede a tých ostatných majiteľov,že toto robíte a hlavne ,že vldzete.Vypľula by som pajšle behaním po ceste-neceste.

A vlastne by som sa aj rada stratila,keby ma vedeli vyňuchať..Pozdravujem AriBerry

D. Ruščáková 31.7.2014 18:17

Re: Obdivujem

K tomu, abych Berry stačila, obvykle pomůže adrenalin. Účty za ten běh platím později:)))

Jinak ty si na psy ve službě radši dej pozor vždycky a žádej předem, ať je lidé zabezpečí - zavřou, uvážou. Když přijedete se sanitkou, je to příliš mnoho emocí - většinou strachu a bolesti najednou a i hodní psi vás mohou vyhodnotit jako hrozbu a zaútočit, i když lidi jsou šťastní, že vás vidí...:))

P. Kaštan 31.7.2014 14:24

Kaštan

Milá Dede, moc obdivuju, že se Ti  to všechno chce!!! Zabalit, vyrazit, čekat, pak se někam hnát jak o život a pak třeba ještě trčet někde v houští! Já jsem halt kůže líná a zvlášť to letění na šňůře za psem přes hory, doly, výkopy by mě snad zabilo :D Ale je mi jasné, že ze staříků se při mantrailingu stávají mladíci, protože tu kondičku při lítání na laně člověk prostě nabere chca nechca.

A zajímalo by mě... Jak je to pak s využitím v praxi? Pokud se opravdu někdo ztratí, nasazuje policie svoje psy a nebo se obrací na Váš klub? A co když se někdo ztratí třebááá v Ostravě? Jede se tak daleko?

D. Ruščáková 31.7.2014 19:18

Re: Kaštan

Vítek a dana v praxi už zasahovali, dnes je ale situace komlikovanější, protože je třeba tomu dát nějakou oficiálnější podobu a ta se teprve tvoří. I proto jsme založili to občanské sdružení, abychom byli někdo, s kým může policie oficiálně jednat - ne jen pár soukromých osob.

Jinak ano, Dana s Vítkem jezdili i hodně daleko:))

A. Bytová 31.7.2014 13:52

Sympatická

je mi ona nutná  "mentální" provázanost. A kromě provázanosti vám to taky náramně sluší.

D. Ruščáková 31.7.2014 19:25

Re: Sympatická

Děkuju, milá abyt. To jsou ty dva aspekty, které mě u toho drží - to souznění se psem (i když třeba nadávám:)) a to, že to třeba náhodou může i někomu pomoct:))

Z. Matylda 31.7.2014 11:30

Tiše obdivuju,

s mými psy by mantrailing dělat nešel a navíc ani nevím, kde bych na něj vzala čas. Ale jednou ho budu mít a budu se psima něco dělat :)

Z. Lika 31.7.2014 15:55

Re: Tiše obdivuju,

Matyldo, jsem přesvědčená, že vaše psice už nějaký trailing dělají - sice možná ne "man", ale trejlují určitě udatně. A možná jim v tom občas i bráníš :-)

Z. Matylda 31.7.2014 16:17

Re: Tiše obdivuju,

Myslíš foodtrailing?

Z. Lika 31.7.2014 17:06

Re: Tiše obdivuju,

Velmi kulantně řečeno :-)

D. Ruščáková 31.7.2014 19:25

Re: Tiše obdivuju,

:))))

T. Zana 31.7.2014 11:30

Dede

našla jsi sobě i psům úžasnou činnost - teda dost jsem váhala, jak to označit: zábava to jistě je, ale ne jenom zábava. Práce to je taky, ale ani to není přesně ono...

Tak hlavně ať se vám daří!

Z. Lika 31.7.2014 15:56

Re: Dede

Podobně váhám při přání, aby jim to "naostro" vyšlo... toho "naostro" radši co nejméně, že jo.

D. Ruščáková 31.7.2014 20:39

Re: Dede

Díky zano:)) je to dobrovolná práce, která je nám zábavou:))

Z. Vave 31.7.2014 10:38

Obdivuju,

že při stopování dokážeš udržet potřebnou koncentraci a pozornost, Dede. Já když chodím s Ankou, tak mi myšlenky snadno utečou pryč, na což ona hřeší. Koukne se, jestli se koukám, a když zjistí, že nekoukám, hned se pokusí zožrať něco zakázaného, například. Je to potvora, která hřeší na mou roztržitost. :o)

Přeju všem krásný den. <3