Už na sklonku předminulého století si tu stavěli nákladné vily pražští podnikatelé. Patří k nim i ta, která nese jméno Planá růže a má krásnou secesní dekoraci na průčelí.

Jméno téže květiny nese i pozdně secesní dům, postavený podle projektu Kotěrova žáka Františka Kavalíra. Vrcholným dílem pozdní secese je pak dílo dalšího Kotěrovce a někdejšího předsedy spolku Mánes (a autora spolkové budovy na Žofíně) Otakara Novotného.

Ten postavil vilu pro známého nakladatele Ottu. Její osud byl smutný - za komančů tam byl kuchařský internát, pak dům dokonce vyhořel (tehdy jsme s nadací CORA tuto trosku dokumentovali a už nedoufali v její příznivý osud). Nový majitel vilu - jak je vidět na obrázcích mého syna Honzy - vzorně opravil.

Z dvacátých let pocházejí dva protější domy o něco výše na svahu. Velkou dřevěnou vilu pro továrníka Fürtha obýval donedávna známý surrealistický malíř Jaroslav Vožniak. Naproti je téměř stejně starý konstruktivistický dům od Jaromíra Krejcara, postavený pro Vladislava Vančuru (později v něm bydlel Jindřich Santar).

Na Zbraslavi stavěl také slavný autor královské hrobky v katedrále sv. Víta Kamil Roškot, navrhl tu nenápadný dům s motivem neomítaného zdiva v kombinaci s drsnou omítkou.

Na závěr nelze zapomenout na zámek - nyní krásně opravený restituenty Bartoni z Dobenína. Úpravy hospodářských staveb tu pro tento rod kdysi dělal známý slovenský architekt Dušan Jurkovič. V části zámku jsou dnes orientální sbírky NG, ale v parku zůstaly bronzové a kamenné plastiky českých sochařů z expozice, která tu kdysi byla.

Některé sochy byly určeny také pro architekturu (Laudův reliéf pro Stráníkův interiér Zemské banky, Štursovy plastiky pro Kotěrovu vilu Bianca nebo Dívka Marty Jiráskové, která stávala před domem, projektovaným jejím manželem Josefem Havlíčkem v Letohradské ulici na Letné (viz zde), a pak jsme ji vídali u bazénku při tzv. bruselské restauraci, kde mi velmi chybí).

Výlet na Zbraslav zkrátka pro milovníky moderní architektury stojí za to - a to jsem zmínil jen pár zajímavých staveb.