Architektuře historismu bohužel moc pozornosti nevěnujeme, možná nám připadá málo nápaditá a ne tak efektní jako třeba secese, kubismus nebo avantgarda meziválečného období. Je to možná škoda, protože i ve druhé polovině XIX. století vznikla zajímavá díla. Jedním z hlavních představitelů historismu – především neorenesance – byl Vojtěch Ignác Ullmann, architekt, od jehož narození letos uplynulo 195 a od úmrtí 120 let.

Vojtěch Ignác Ullmann

Pražský rodák Ullmann byl absolventem techniky, studoval však také na prestižní vídeňské umělecké akademii, kde byl žákem profesorů Augusta Siccarda von Siccardsburga a Eduarda van der Nülla, tedy tvůrců vídeňské opery a řady dalších významných staveb v okolí Ringstrasse. Následovala tehdy takřka povinná studijní cesta do Itálie, kde se tehdejší adepti seznámili s antickými památkami i stavbami renesančními a barokními. Cestovali s notesem v ruce a skicovali vše, co je zaujalo. Domů si pak vozili řadu knih s detaily památek, které pak tvůrčím způsobem aplikovali na svých dílech. Po návratu do české metropole si Ullmann založil vlastní praxi a v následujících dekádách provedl dle vlastního návrhu řadu prominentních staveb. Některé z nich projektoval ve spolupráci se svým švagrem Antonínem Barvitiem, absolventem stejných škol. K Ullmannovým významným projektům v centru Prahy patří palác Lažanských na nároží Národní třídy a Masarykova nábřeží, budova České spořitelny v jejím sousedství na Národní třídě (dnes v ní sídlí prezidium Akademie věd), palác Buštěhradské dráhy a sousední Šebkův palác v ulici Politických vězňů nebo budova pražské techniky na nároží Karlova náměstí a Resslovy ulice. Jde zpravidla o stavby ve stylu ušlechtilé italské renesance. Jeho dílem je také v Sokolské ulici první budova Sokola, která mimochodem dodnes slouží svému původnímu účelu.

Ullmann - Vyšší dívčí škola

Na Ullmannově objektu Vyšší dívčí školy ve Vodičkově ulici se objevuje motiv sgrafita (vytvořil je malíř Josef Scheiwl), které známe z řady českých renesančních budov. Starobylá technologie proškrabované svrchní vrstvy mokré omítky pak zaujala zejména Ullmannova mladšího kolegu Antonína Wiehla, který ji dále rozvíjel na svých stavbách ve stylu tzv. české neorenesance. Ullmann se věnoval rovněž projektu Prozatímního divadla na nábřeží Vltavy. Tuto budovu později nahradila definitivní stavba Národního divadla od Josefa Zítka a Josefa Schulze – mimochodem dalších Siccardových a van der Nüllových žáků z vídeňské akademie. Část Ullmannovy stavby však oba architekti integrovali do své budovy.

Ullmann - Sokol

Lannova vila

Významná byla Ullmannova spolupráce s Barvitiem. Oba stojí u projektu dvou prvních pražských moderních vil, které si od konce 60. let předminulého století začali stavět pražští podnikatelé. Lippmannova a Lannova vila vyrostly naproti sobě v Bubenči – tehdejším pražském satelitu. Obě byly samozřejmě inspirovány italskými renesančními rezidencemi. Zatímco Lannova vila je dnes kvalitně opravená a slouží jako rezidenční objekt Akademie věd, o něco starší Lippmannova vila už dnes neexistuje. Zbourali ji – navzdory památkové ochraně – v 70. letech a nahradili nevzhledným panelákem kontrarozvědné služby ministerstva vnitra (stojí totiž nedaleko americké a čínské ambasády). Nádherný objekt tak dnes můžeme obdivovat jen na architektonickém plánu. Oba sešvagření projektanti vytvořili i velkorysou budovu nádraží Františka Josefa I. na pomezí Královských Vinohrad a Nového Města, zakončenou dvěma štíhlými věžemi. Nešlo o malý objekt, přesto brzy přestal kapacitně stačit a po roce 1901 byl nahrazen secesní budovou architekta Josefa Fanty.

Barvitius-Ullmann - Lippmannova vila

K dalším Ullmannovým známým stavbám patří i tzv. Letenský zámeček – dodnes oblíbená výletní restaurace v Letenských sadech, odkud později – v roce 1891 – vedl František Křižík první trať elektrické dráhy k nově založenému Výstavišti na okraji Královské obory. Ullmann byl rovněž autorem Španělské synagogy v oblasti býv. židovského ghetta s prvky maurské architektury na průčelí. Postavil i hlavní karlínský chrám Cyrila a Metoděje, v tomto případě ale dle projektu významného vídeňského architekta a odborníka na středověké stavby Carla Roesnera.

Ullmann - Pelhřimov

Technika

Ullmann samozřejmě nestavěl jen v Praze. Jeho budovy najdeme i v Pelhřimově, Příbrami nebo Českých Budějovicích. Byl rovněž tvůrcem architektonického návrhu vysokých pecí na Kladně (tzv. Vojtěšská huť, založená Vojtěchem rytířem Lannou). Vojtěch Ignác Ullmann zemřel v září roku 1897 v Příbrami.

LN, 21. 10. 2017

Foto autor a NTM

A na závěr pozvánka na první podzimní Psí vycházku. Koná se tuto sobotu, tedy 28. 10. od 10 hodin. Naváže na tu předchozí, sraz tedy bude na konci Ovenecké ulice u Stromovky, půjdeme dále Bubenčem a Holešovicemi.