Pokračujeme v našem seriálu o architektonických stylech. Minulý díl vizte zde.

Meziválečné Československo se stalo po roce 1925 jedním z center avantgardní architektury ve stylu konstruktivismu a funkcionalismu v Evropě. Podmínky k tomu byly u nás ideální – demokratický režim, investoři, kteří se nebáli moderních trendů, schopní stavitelé a talentovaní projektanti, to byl nutný základ.

Fuchs - Avion

Hned po první světové válce se snažili zejména příslušníci nastupující generace architektů navrhovat domy, ale také inženýrská díla z moderních materiálů, která budou vyjadřovat dynamiku doby. Styly jako historismus, secese, ale i kubismus nebo dekorativní národní sloh jim byly cizí a považovali je za překonané. Navíc nestáli o podporu nějaké nacionální architektury, naopak, chtěli se podílet na budování univerzálního stylu, o němž se domnívali, že ovládne světovou scénu. Zprvu je zaujal tzv. architektonický purismus, který pracoval s jednoduchými tvary sestavenými z geometrických těles. Inspirací jim byly studie Josefa Chochola nebo práce švýcarského architekta a teoretika Le Corbusiera (vlastním jménem Charlese-Édouarda Jeannereta). Tak vznikl v roce 1922 projekt krematoria v Nymburce od dvojice Bedřich Feuerstein – Bohumil Sláma. Stavbu tvořila válcová loď na půdorysu oválu, vyrůstající z obdélné podesty a ukončená rovněž střechou ve tvaru obdélníku. Architekti a Kotěrovi žáci Bohuslav Fuchs s Josefem Štěpánkem se zase snažili dát své stavbě hydroelektrárny v Háji u Mohelnice dynamické tvary vyjadřující funkci stavby ve stylu jakéhosi mašinismu. Mladé projektanty v té době rovněž oslnily americké mrakodrapy, odvážné ocelové velkoprostorové konstrukce nebo díla ze železobetonu.

Feuerstein - krematorium

Hlavními vzory se pak pro ně staly Le Corbusierovy teorie a realizace z počátku dvacátých let, ale také obdobné návrhy z okruhu avantgardní německé školy Bauhaus v Desavě, jak je projektovali Walter Gropius, Ludwig Mies van der Rohe nebo Hannes Mayer. Sledovali rovněž dění v sovětském Rusku, tedy práce tamních konstruktivistů, ale i obdobné výboje v Nizozemí, ve Skandinávii, USA i v dalších zemích. Guruem českých avantgardistů se stal teoretik Karel Teige, který ve sdružení mladých umělců Devětsil nové tendence podporoval a zprostředkoval kontakty na další výrazná centra. Vydával rovněž sborníky, v nichž publikoval vedle sebe moderní poezii, nejnovější technické vynálezy, avantgardní fotografie, výtvarné umění – zejména nastupující abstrakci - a také architektonická díla a teoretické práce. Členové Devětsilu – literáti, výtvarníci, architekti, hudebníci nebo divadelníci – se pak scházeli v pražských nebo brněnských kavárnách a barech a diskutovali o nových trendech. Teige zval i zahraniční umělce, včetně architektů, kteří u nás přednášeli. Ti naši zase cestovali po Evropě a sbírali zkušenosti.

Fragner - Tatra

Projektanti v tomto tvůrčím prostředí pak snadno našli klienty, kteří moderní formy podporovali a nebáli se do takových staveb investovat. Byli to nejen lidé zámožní, ale i představitelé střední třídy. Není proto divu, že v tomto prostředí vznikaly konstruktivistické stavby jak na běžícím pásu. Hlavním vzorem byl ovšem inovátor Le Corbusier, jehož zásady funkcionalismu u nás rychle zdomácněly. Stavělo se z betonu a oceli, oblíbené byly bílé vápenné omítky bez jakéhokoli dekoru, ploché střechy, pásová okna, sluneční terasy, rampová schodiště, a další tzv. nautické prvky, jako byla třeba kruhová okénka. Vnitřní uspořádání bylo flexibilní, což umožňovala skeletová konstrukce s nosnými sloupy. Interiérové stěny byly pak snadno přemístitelné. S barvami se šetřilo, používaly se jen v detailu (okenní rámy, zábradlí, vstupní dveře…) a šlo o základní tóny červené, modré, žluté nebo zelené. Výtvarná díla z těchto staveb prakticky zmizela, neboť byla dle Le Corbusiera nadbytečná – dům sám o sobě byl proporčně dokonalý a funkčně skvělý stroj na bydlení.

Gillar - Francouzské školy

Nejvýznamnějším centrem nových tendencí se stala moravská metropole Brno. Díky lidem na radnici, kteří moderní architekturu podporovali, i progresivním investorům vznikla řada staveb ve stylu tzv. bílého funkcionalisamu, jejichž autory byli Bohuslav Fuchs, Josef Polášek, Jan Víšek, Otto Eisler, Josef Kranz, Jindřich Kumpošt a další. Ke klíčovým stavbám patří Fuchsův hotel Avion, jeho školní areály nebo Moravská banka, jež vznikla ve spolupráci s Ernstem Wiesnerem – další výraznou postavou brněnské scény. Jakousi třešničkou na dortu pak byla vila rodiny Tugendhatovy, kteří si pozvali do Brna Ludwiga Miese a ten tu vytvořil jedno z nejvýznamnějších děl meziválečné světové architektury. Praha ovšem nezůstávala pozadu a i tady vznikly četné stavby v avantgardním stylu, jako Veletržní palác (Oldřich Tyl – Josef Fuchs), tzv. první pražský mrakodrap – palác VPÚ na Žižkově od Josefa Havlíčka a Karla Honzíka, kolonie rodinných domů na Babě, Gočárův kostel ve Vršovicích či areál tzv. Francouzských škol v Dejvicích mladého avantgardisty Jana Gillara. O dalších stavbách a vývoji architektury si povíme příště.

Linhart - vila

LN, 6. 10. 2018

Foto NTM, archív autora a Pavel Hroch

Na závěr pozvánka na Psí vycházku po Holešovicích. Sraz tuto sobotu 27. 10. v 10 hodin na stanici metra a tramvaje Vltavská. Trasa: Bubenské nábřeží – Komunardů – Dělnická – Argentinská a zpět na stanici Vltavská.