Neviditelný pes

ARCHITEKTURA: Tři dny na cestách I

22.6.2011

aneb Moderní architektura ve Slezsku a na Moravě

Strávil jsem teď pár dní na cestě za moderní architekturou, kterou jsme připravili s paní Marcelou Bendákovou a cestovní kanceláří JL tour (s ní jsme loni v toto dobu putovali po Slovensku – viz zde). Záměrně jsme se vyhnuli velkým městům (Ostrava, Olomouc, Brno) a soustředili se na menší místa, zejména na Jesenicku, Opavsku, Zlínsku. Tady působili slavní vídeňští architekti z okruhu prof. Otto Wagnera, kteří se tu narodili v období kol. roku 1870: Josef Maria Olbrich, Josef Hoffmann (oba spoluzakladatelé vídeňské secese a světově proslulé osobnosti), Leopold Bauer a Hubert Gessner. Další osobnost, na jejíž dílo jsme narazili, byl Dušan Jurkovič. Ale samozřejmě i další: Gočár, Freiwald, Vítek, Reichner, bratři Šlapetové, Jiřičná, Kuba... Castellitz-Chaloupka

Náš autobus s asi 40 milovníky architektury vyrazil z Prahy nejprve do Jeseníku. Zastavili jsme ve Velkých Losinách, kde je krásný dřevěný lázeňský pavilon Chaloupka od dalšího Wagnerova žáka Alfréda Castellitze (1870-1940), postavený na začátku 30. let (mj. - za války bylo ve Velkých Losinách jedno ze sídel programu Lebensborn). Je to zajímavý příklad organické architektury v krásném parkovém prostředí.

Přespali jsme v horské chatě v Ramzové a druhý den ráno navštívili Lázně Jeseník, kde stojí obrovské Priessnitzovo sanatorium – secesní stavba krnovského rodáka Leopolda Bauera (1872-1938), nástupce Otto Wagnera na postu profesora proslulé vídeňské akademie. Bauer areál doplnil novým křídlem ve 20. letech. Budova je v dobrém stavu s opravenou fasádou a dobře zachovaným interiérem vnitřní haly (lustry, krb, spirální schodiště). Za sanatoriem je hezký Český pramen arch. Antonína Wiehla a sochaře Josefa Václava Myslbeka.

Další cesta vedla do nedalekého Krnova. Od mé poslední návštěvy před cca 10 lety město zkrásnělo, má hezky opravené centrum. Překvapením byl i nový památník Leopolda Bauera od česko-kanadského sochaře Pavla Charouzka. Bauer zanechal v rodném městě několik staveb. Přestavěl pár vil a hotel svých příbuzných Slezský dvůr, postavil secesní Střelecký dům (dnes důmBauer-Střelecký dům dětí mládeže), který je zvenku opraven, ovšem vnitřní zařízení se téměř nedochovalo. A postavil také pěknou sokolovnu v Petrovické ulici, což je stavba omšelá, ale bez dodatečných úprav, spojuje prvky art déco a konstruktivismu.

Moravský rodák a zakladatel slavných dílen Wiener Werkstätte Josef Hoffmann (1870-1956) postavil v tomto regionu dvě vily – ve Vrbně pod Pradědem a v Bruntále. My navštívili tu první – továrníka Grohmanna. Vypadá opuštěně a je v dost špatném stavu, nicméně nebyla přestavována.

Další zastávkou bylo bývalé hlavní město Země slezské – Opava. Tam se narodil slavný Josef Maria Olbrich (1896-1908), mj. autor pavilonu secese na vídeňském Karlově náměstí a architekt umělecké kolonie v hesenském Darmstadtu. Jeho jediná opavská stavba – secesní dům pro bratra Edmunda – byl však za totáče zbořen. Vznikl tu alespoň parčík nesoucí Olbrichovo jméno, s kopií darmstadtské kašny a busta architekta. V Opavě jsme navštívili krásný hřbitov, založený na konci XIX. století a nedávno velkoryse upravený. Bohužel někdo ukradl pár krásných bronzových secesních soch z náhrobků. Pak jsme prošli centrum a viděli z moderní architektury domy „opavského Loose“ Otto Reichnera, secesní banku Rudolfa Eislera, Baťův obchodní dům Antonína Vítka, obří ptáky na Ptačím vrchu od sochaře Kurta Gebauera a Slezské muzeum, které je ovšem opět v rekonstrukci. Na Dolním náměstí stojí Mravenečník Františka Skály. Z Bauerových opavských věcí jsme navštívili býv. Obchodní komoru (1908), železobetonový kostel sv. Hedviky (jeho poslední práci – v 90. letech opraveno arch. Tomášem Černouškem, když předtím sloužil jako sklad Řempa). A samozřejmě nejznámější Bauerovo dílo – kdysi největší obchodní dům ve střední Evropě Breda und Weinstein, který je stále uvnitř v dosti neutěšeném stavu.

Z Opavy jsme pokračovali směr Beskydy. Zastávka v Příboře, kde je vtipný památník slavného rodáka Sigmunda Freuda – bronzová pohovka (zhotovila fa Houska a Douda – pasířství), a také pěkná dvojvila bratří Lubomíra a Čestmíra Šlapetových – reprezentantů organické architektury 30. let. Nocleh v panelákové Kopřivnici – ale i tam jsme našli významnou věc – před muzeem Tatrovky stojí aerodynamický vlak Slovenská strela, který designoval pražský architekt Vladimír Grégr, mj. autor řady barrandovských vil.

Příbor-Freudova lenoška

Pokračování příště – těšit se můžeme zejména na práce Dušana Jurkoviče

Foto autor

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



zpět na článek