ARCHITEKTURA: Tadao Ando
Ještě jednou se dnes vrátím do Japonska (viz též zde a zde). K novějším realizacím dnes asi nejuznávanějšího asijkého architekta Tadao Anda (*1941 v Ósace; je jedním ze tří japonských nositelů prestižní Pritzkerovy ceny spolu s Kenzo Tangem a Fumihiko Makim) patří Garden of Fine Arts v Kjótu, koncipovaná původně pro mezinárodní zahradnickou výstavu, konanou v sousední botanické zahradě. Na stísněném pozemku tu autor rozehrál variaci na své oblíbené téma: jde o betonový komplex v několika výškových úrovních propojený schodišti se skleněnými zábradlími. Podstatnou roli tu hraje vodní prvek – voda protéká celým areálem, stéká po betonových stěnách a tvoří jak kaskády, tak i klidné laguny.
Návštěvník prochází důmyslným labyrintem, přičemž se mu otevírají nečekané průhledy na reprodukce světoznámých výtvarných děl na keramických panelech (Leonardova Poslední večeře Páně, Michelangelův Poslední soud ze Sixtinské kaple, obrazy Renoirovy, Manetovy, Monetovy (slavné Lekníny tvoří tentokrát dno mělkého bazénku), van Goghovy a Seuratovy, ale také reprodukce japonských dřevořezů. Pro Evropana možná poněkud nezvyklý způsob prezentace, ale japonské mentalitě prý vyhovuje.
Více o japonské architektuře v mých Glosách v Revolver revue č. 75/2009, která právě vyšla.
zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998
