Největší pražský park, který desetiletí chátral, se vrací ke své někdejší kráse

Navzdory rozsáhlé rekonstrukci Stromovce stále ještě chybí večerní osvětlení, lavičky a kvalitní umělecká díla. A samozřejmě také Šlechtova restaurace.

Do Královské obory neboli Stromovky chodím rád už od mala. Je to místo mých dětských her, vyrostl jsem na prolézačkách Olbrama Zoubka a Zdeňka Němečka. Jako kluk jsem si chodil také hrát do bunkrů, které stávaly na severní louce a později byly zasypány. A jako vysokoškolák jsem ve Stromovce nějaký čas pracoval, hrabal listí, sázel kytky a tak. Pak jsme tam chodili s dětmi a nyní s vnoučaty a naším labradorem Samem.

Za ta léta jsem s lítostí pozoroval postupný úpadek parku. Chřadla nejen Šlechtova restaurace, ale také další stavby v areálu. Po srpnové okupaci 1968 zmizelo zahradnictví, místo něhož vyrostly bytovky sovětské ambasády. Nové zázemí pro správce parku zase zničila povodeň v roce 2002, kdy byla většina Stromovky zaplavena, následně uschly stovky keřů a stromů. Přitom jde o nesmírně užitečné a atraktivní území. Čtenáři to možná netuší, ale Stromovka je o třetinu větší než Centrální park v New Yorku. Terén je tu navíc členitý, v areálu teče říčka a je v něm i několik jezírek. Stromovka slouží rovněž k rekreačnímu sportování i jako atraktivní pěší trasa z Letné do Troje, tedy do zoologické a botanické zahrady nebo Trojského zámku.

Historie Královské obory je velmi zajímavá. Původně šlo skutečně o území určené k lovu a honitbám. Na kopci v jihozápadní partii byl postaven gotický místodržitelský letohrádek, na počátku devatenáctého století romanticky přestavěný, a v době barokní lovecká dvorana.

Zajímavá je historie rybníčků. Ty první zde vznikly již za Ferdinanda I. v šestnáctém století. O něco později jeho vnuk Rudolf II. nechal v centrální části vybudovat jeden velký dvacetihektarový rybník, napájený z Vltavy unikátní štolou, jež nese jeho jméno. Originální plán štoly, navinutý na ozdobný kolík, patří dnes k nejcennějším sbírkovým předmětům Národního technického muzea. Později byl rybník zrušen, ale jeho tvar je dodnes čitelný na modelaci terénu, pozůstatkem je i kopeček ve střední části, který byl původně ostrůvkem.

Phendlerův plán

V roce 1804 byl areál Královské obory v katastru Bubenče proměněn z popudu hraběte Chotka na městský park. Později vznikly na dně někdejšího velkého rybníka čtyři menší vodní plochy, vzájemně propojené. Z nich byla voda odváděna strouhou do Malé říčky – slepého ramene Vltavy. Na dně rybníka vznikl anglický park a rozárium, na louce pod letohrádkem pak fontána. Lovecká dvorana byla přestavěna na lidovou restauraci ve stylu romantické gotiky podle projektu architekta Bernarda Gruebera. V roce 1890 byla východní část obory z parku vyňata a proměněna v areál, kde se o rok později konala Jubilejní výstava.

Historické obrázky Stromovky, ale i plátna známých malířů, jako byl třeba Antonín Slavíček, zachycují život parku a jeho atrakce. Na promenádě od Výstaviště ke Šlechtově restauraci jezdily kočáry a bylo tam korzo, konaly se koncerty, hrály se kuželky. Rostly tu dokonce palmy. Ve druhé polovině devatenáctého století byla vybudována Mecseryho silnice a v době Jubilejní výstavy sem zajížděla z Letenských sadů Křižíkova tramvaj. V někdejší vozovně je dnes populární restaurace. Leccos fungovalo ještě na počátku šedesátých let, ale zejména v normalizačních letech park zchátral. Záchranu měla přinést plánovaná světová zahradnická výstava, ta však byla nakonec odvolána. Dílo zkázy dokonaly dvě povodně.

V posledních letech se konečně začala situace měnit k lepšímu. Postupně se obnovují cesty, na nichž asfalt nahradil mlat nebo dlažba. Nyní se dokonce opravují kamenné patníky při Mecseryho silnici. Postupně se rekonstrukce dočkala klasicistní studánka u Psí louky i sklad zeleniny poblíž Výstaviště nebo domek s unikátním technickým zařízením u Rudolfovy štoly. Opraven byl plášť Místodržitelského letohrádku i blízká brána do ulice Pod Kaštany a přilehlá ohradní zeď. Dosazují se nové dřeviny, obnovují travnaté plochy. Vzniklo několik nových dětských hřišť a výše zmíněná restaurace Vozovna. Zahradníci mají nově vybudované zázemí u Psí louky, opravena byla fontána pod zámečkem. A nyní došlo i na rybníčky. Čtyři stávající byly opraveny, vybudovány nové břehy, které zpevňují velké kameny nebo výsadba vodních rostlin. Navíc vznikly na západ od nich dva nové. Jeden obtéká bývalý ostrov, druhý, menší má uprostřed rovněž ostrůvek, k němuž bude možné doplout na malém prámu. Na dvou místech vedou přes nové vodní plochy dřevěné lávky. Rybníčky jsou vzájemně propojeny strouhami se stavidly.

Sledovat stavbu nových vodních ploch a opravu těch stávajících bylo vzrušující. Rybníčky byly postupně napouštěny a vypouštěny, v závislosti na průběhu prací. Vše muselo být koordinováno tak, aby se k daným místům dostala těžká technika. Nakonec byly upraveny a osety plochy mezi nimi. Doufám, že celý složitý systém bude fungovat a voda protékat. Zatím je krásně čistá a už v průběhu stavebních prací se v rybníčcích koupaly děti.

A co ještě ve Stromovce chybí? Tak především večerní osvětlení alespoň hlavních tras. Stačily by třeba nízké lampy se solárními panely. Potom lavičky a kvalitní výtvarná díla. Ale samozřejmě především funkční Šlechtova restaurace. Její mnohokrát odkládaná oprava by měla začít na jaře příštího roku, tak držme palce, aby už k ní konečně došlo.

Úpravy největšího pražského parku financuje hlavní město a provádí je podnik Lesy hl. m. Prahy. Projektantem vodohospodářské části je Jiří Jílek, parkové Pavel Šimek.

LN, 5.11.2016

Foto Jana a Zdeněk Lukešovi

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998