Konečně jsem se dostal k tomu, abych si prohlédl dvě nové stanice pražského metra na prodloužené trase „C“ – tedy Střížkov a Prosek. Konečnou „olympijskou“ v polích u Letňan jsem vynechal. Prosek není nápaditý, je to dost konvenční stanice, ale ve strovnání s tím, co se odehrává na Střížkově, musela být cenově nejmíň o řád levnější.

Střížkovský „krab“ je dalším nepřehlédnutelným dílem architekta Patrika Kotase, který se specializuje na dopravní stavby a design tramvají a metra. K jeho dílům patří autobusové nádraží v Hradci Králové (otevřené nedávno), v Liberci, tramvajová trať v Praze na barandovské sídliště, stanice metra „B“ Rajská zahrada, nové viadukty k tunelu pod vrchem Vítkov a další. Je to vždy architektura výrazná, Kotasovi se někdy říká český Calatrava, podle španělského architekta, který v podobném duchu navrhuje své stavby. Laikům se ty věci zpravidla moc líbí (některé, zejména dámské reakce na Střížkov jsou doslova opěvující), protože jsou prostě jiné, než je běžné, je to taková odnož organické architektury. Je to efektní, kontrastní, což vyniká zejména ve srovnání s banalitou kilometrových paneláků na Proseku.

Zejména architekti jsou však ke Kotasovi často velmi kritičtí. Ty věci jim připadají formalistní, vypočítané na prvoplánový efekt, zbytečně nákladné, velmi obtížně udržovatelné (taky bych chtěl vidět Střížkov po několika letech provozu!). Pravdou je, že i Calatrava je často formalistní: jeden známý mi kdysi vyprávěl, jak se dotkl ocelových lan, které zdánlivě nesou jeho most – a lana byla volná! Každopádně je problém tam, ke má architektura jen nenápadně sloužit a místo toho doslova dominuje. To platí pro velmi výrazné až brutální železniční viadukty vedoucí k novému tunelu pod Vítkovem nebo o trati na Barrandov. A jak se líbí nové stanice vám?

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998