Úterý 23. července 2024, svátek má Libor
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ARCHITEKTURA: Staliniáda

diskuse (8)

Pokračujeme v našem seriálu o architektonických stylech po roce 1918 v našich zemích (minulý díl viz zde). Nástup stalinismu po únorovém komunistickém puči v roce 1948 znamenal současně i konec československého avantgardního umění. Totalitní režimy obecně nemají moderní umělecké směry v lásce, jak už prokázal nástup nacismu v Německu nebo Stalinova éra v SSSR.

Stalinův pomník, Praha

Nyní samozřejmě byl ve všem vzorem Sovětský svaz. Maršál A. A. Ždanov – symptomaticky voják – položil ve třicátých letech teoretické základy jediného přípustného stylu – tzv. socialistického realismu. Podle Ždanovových tezí má být umění srozumitelné prostému člověku, má být realistické a zabývat se tématy, jako je oslava hrdinství sovětského lidu, radost z budování komunismu, pohled na život pracujících a samozřejmě adorace čelných představitelů režimu v čele s báťuškou Stalinem. Umění má být bojovné a radostné.

Moderní styly – impresionismem počínaje a abstrakcí konče – byly označeny za individualistické, kosmopolitní, prostému lidu nesrozumitelné a elitářské. Umělci, kteří toto odmítali, skončili v gulagu, byli vězněni a popravováni, další odešli ze světa raději dobrovolně, případně – měli-li štěstí – emigrovali. Jejich díla byla ničena nebo alespoň odstraněna do depozitářů a jména tvůrců orwellovsky vymazána. Pronásledováni byli i dříve adorovaní příslušníci levicové avantgardy, pokud včas neprovedli soudružskou sebekritiku a nezačali tvořit ve stylu stalinského pseudoumění. Ani pak si však nemohli být jisti, že uniknou temnému osudu. Pěkně o tom píše třeba Ilja Erenburg, který po příjezdu z Paříže v Moskvě marně hledal své někdejší přátele. Slehla se po nich zem a všichni, na něž kladivo čistek ještě nedopadlo, ta jména vytěsnili ze své paměti.

Pětiletka

Sovětský svaz – náš vzor, bylo heslo po tzv. Vítězném únoru, a tak se tato neblahá situace opakovala i u nás a v dalších komunistických satelitech. Noví kariéristé cítili svou příležitost a často nešetřili ani někdejší druhy z komunistické strany nebo spolků, jako byla Levá fronta, takový Karel Teige by mohl vyprávět… Obdobná situace panovala ve všech uměleckých formách a nevyhnula se ani architektuře. Z meziválečné generace avantgardistů se nejrychleji zorientoval Jiří Kroha. Nejdříve si ovšem musel posypat hlavu popelem, neboť byl sám předním reprezentantem konstruktivismu. Vysvětlil ve svých textech, že byl pomýlený, nechal se svést buržoazními teoretiky a svou (mimochodem pozoruhodnou) předválečnou tvorbu zavrhl. To vyděsilo ostatní projektanty, a tak stránky architektonického tisku plnily texty, v nichž se autoři předháněli v sebemrskačství. Výhodu ovšem měla nastupující generace, která mohla rovnou vplout do nových vod. Je třeba říci, že většina architektů nebyla novým předepsaným stylem, nazývaným zkráceně sorela nebo pejorativně (a samozřejmě neoficiálně) Stalinovo baroko, nijak nadšena. Kritika však byla velmi riskantní. Někteří tak dali raději přednost tvůrčí svobodě a emigrovali, mezi nimi i jeden z vůdčích zjevů meziválečné avantgardy Jaroslav Krejcar.

Palác sovětů

Skončila rovněž éra soukromých ateliérů. Aby byli projektanti pod kontrolou, museli pracovat v nově založených ústavech, jež většinou nesly název Stavoprojekt. Zmizel také soukromý klient a s ním i témata, jako rodinný nebo činžovní dům či sakrální architektura. A jak měl socialistický realismus v architektuře vlastně vypadat? Jestliže byly zakázány avantgardní směry, bylo třeba se inspirovat v minulosti. Gotika a baroko byly ovšem u nás spojovány s katolickou církví, proto se jevila jako ideální tzv. česká renesance. Na domech se tak začaly objevovat renesanční štíty i s tzv. čučkami, lunetové římsy nebo stará technologie sgrafita. Výjevy ovšem zobrazovaly kolchoznice s klasy v náručí, dělníky s kladivy, vojáky nebo alespoň radostně si hrající děti. Oblíbené byly i motivy převzaté z lidové architektury. Bylo to samozřejmě směšné a mnozí architekti vytvářeli své díla s odporem. O tom, jak se tvoří na západ od našich hranic, se dozvídali málo – především v posměšných textech ukazujících zvrhlé a dekadentní umění třeba takového Le Corbusiera, což je pikantní, neboť šlo o člena francouzské komunistické strany. Aby měli architekti dost příkladů, jak správně tvořit, vycházela tu vedle jediného domácího periodika Architektura ČSR také česká verze časopisu Sovětská architektura.

Tenzer - hotel Jalta

Éra sorely byla naštěstí krátká. V tomto stylu bylo postaveno několik obytných souborů, ten nejznámější v Ostravě-Porubě nebo ve slovenské Nové Dubnici. Nutno říci, že urbanismus byl ještě kompaktní, domy tvořily bloky s vnitřními dvory, byly tu hlavní třídy, náměstí i menší ulice. Stavby byly provedeny z cihel nebo tvárnic a opatřeny kvalitní omítkou, na umělecké výzdobě se rovněž nešetřilo. V takových domech se ovšem bydlelo lépe, než v rozvolněné sídlištní zástavbě s paneláky, jako v nadcházející etapě. I v takovém stylu ovšem mohly vznikat kvalitní budovy, záleželo na schopnostech architekta. Za takovou lze považovat třeba hotel Jalta na Václavském náměstí od Antonína Tenzera, zatímco další ikona sorely – hotel International v pražské Podbabě - byla jen kuriózní variací moskevských výškových paláců. Symbolickou tečkou za neoblíbeným stylem se pak stal československý pavilon na světové výstavě v Bruselu 1958, který otevřel cesty nové svobodnější etapě našeho umění, spojené především se „zlatými šedesátými“ lety.

LN, 20. 10. 2018

Foto archív autora

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998

Aston Ondřej Neff
23. 7. 2024

Určitě nejsem sám, kdo by rád pravicový koncept podporoval. Ze setrvačnosti volím ODS od jejího...

Ondřej Neff
23. 7. 2024

Co by se stalo, kdyby se Crooks trefil? Tak především bychom měli jinou ikonickou fotografii...

Václav Vlk st.
23. 7. 2024

Stačí číst „západní“ noviny a weby a najdete tam milion úvah o tom, proč jsme tam, kde jsme, jak z...

Tomáš Zdechovský
23. 7. 2024

Hnutí ANO už stačilo vynaložit mnoho energie v přesvědčování veřejnosti o tom, že vůbec není...

Lukáš Kovanda
23. 7. 2024

Predikční platformy, jako je PredictIt, jež umožňují sázet na výsledek prezidentského klání jako...

Aston Ondřej Neff
22. 7. 2024

Biden byl to přes všechno snahu starý bílý heterosexuální muž, tedy živočišný druh na odpis. Paní...

Aston Ondřej Neff
23. 7. 2024

Určitě nejsem sám, kdo by rád pravicový koncept podporoval. Ze setrvačnosti volím ODS od jejího...

Aston Ondřej Neff
20. 7. 2024

Volání po odvaze má svoji druhou stranu mince, totiž nářek nad absencí odvahy, nářek nad...

Marian Kechlibar
22. 7. 2024

Služba Crowdstrike, která se používá k ochraně různých korporátních počítačů před malwarem,...

Benjamin Kuras
20. 7. 2024

Žalobcem je list New York Times, a o odmítnutí poskytnout ke zveřejnění korespondence s šéfem...

Lidovky.cz, ČTK
23. 7. 2024

Jako kandidátku na francouzskou premiérku navrhne levicový blok Nová lidová fronta státní úřednici...

Miloslav Novák
23. 7. 2024

Sparťanští fotbalisté do kvalifikace o Ligu mistrů vstoupili vítězně. V úvodním utkání 2. předkola...

jhr Jan Hron, ČTK
23. 7. 2024

Kamala Harrisová vidí souboj s Donaldem Trumpem jako volbu mezi svobodou a chaosem. Americká...

Lidovky.cz, ČTK
23. 7. 2024

V neděli 21. července 2024 dosáhla celosvětová průměrná teplota nejvyšší hodnoty od začátku měření...

inc Lubomír Světnička
23. 7. 2024

Je to přesně 129 let od narození legendárního generála Františka Moravce, jednoho z nejvýraznějších...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz