Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ohavná zrůdnost

V Opavě na Dolním náměstí potěšil Mravenečník Františka Skály je ohavná zrůdnost nemající se sochou a sochařstvím nic společného. Směle to svinstvo svou kvalitou konkuruje Zoubkovým rachitickým zrůdám.

Nerozumím tomu

Pro mě je to taková příšernůstka, kterou by si měl  milovník umění dát někam do zahrady. Když to spatřím, mám celej den zkaženej

technická otázka -

"nebo originální plastiku přikotvit tak, aby ji nebylo možno ukrást. " jak si to pan architekt představuje konkrétně? Patrně v rovině čistě teoretické, že? Termoska tekutého dusíku a 3 kg palice dokážou pravé divy!

Re: technická otázka -

a kdepak asi cikán schrastí tekutý dusík?

Tak takovéhle umění co si na nic nehraje můžu.

Možná by se někde uplatnil i pověstný blob - v měřítku tak jedna ku dvaceti uprostřed kašny.

zavřít výkupce barevných kovů

a všechny politiky co za ně furt bojujou nje to vekslácká pakáž

zcivilizování Malostranského náměstí

To je vynikající nápad ! To parkoviště tam je odporné. Takový prostor přímo volá po zkulturnění. Vzorem budiž prostranství v Dejvicích před Husitskou teologickou fakultou.

Re: zcivilizování Malostranského náměstí

Před 3 lety jsme jeli přes Suchdol nad Odrou, tam mají u muzea na soklu sochu Josefa II , hnedka to vypadá dobře. Nakonec o vztahu ke kultuře místních vypovídá i to, že v Neděli pro nás otevřeli to muzeum a provedli nás, mimo úřední hodiny, byli potěšeni zájmem , my samozřejmě také, tak jsme přispěli na muzeum, jenom se s námi hádali, že dáváme moc.Na místním nádraží, které bylo povodní poškozeno, vše pečlivě podle starých originálních plánů zrestaurovali, to se hnedka také nevidí, když vezmu ten "tanec" kolem Wilzoňáku nebo Masaryčky, jen kroutím nevěřícně  hlavou. Jinak tu sochu Josefa II mají ještě v nějakém městysu na staré silnici Praha- Karlovy Vary, asi je dělala nějaká huť. Jak se tak poflakuji na kole po "vlastech českých", vždy zastavím u pomníčků  padlím za WW I, většinou je prostý, ale kolem jsou dnes vzrostlé stromy a tvoří krásná zákoutí. Jinak jsem si tak povšiml, že malá města či vesnice se chovají daleko kulturněji, než Praha, je to evidentní, co se týká soch, pomníků a kašen. Když vezmeme v potaz finanční možnosti, je to přímo obdivuhodné. Vidím to "živě" , jsou v roli prosebníků na okrese nebo kraji, přesto to podstoupí, jak říkám, obdivuhodné.

tuto plastiku znám

a protože jsem nedaleko navštěvoval základní školu, bylo mi ctí od věku šesti let používat plastiky v okruhu kilometru jako prolejzačky. upřímně řečeno, netušil jsem, že se jedná o hochkunst, vždy jsem vnímal hlavně rez, neslícované a plandající plechy, pronikavý skřípot (když se to ještě otáčelo než to zarezlo definitivně) a špinavou vodu v bazénku, který byl již po sedmi letech rozlámán mrazem a byl plný odpadků. takže nic moc. kdyby to snad bylo udržované a promazávané a uklízené, a svádělo k usednutí v horkém dni, tak bych to vnímal jako krásu, ale vždy jsem to vnímal jako obludu. což ovšem neznamená, že je chyba na straně autora, ale na straně mecenáše, protože si objednal dílo, které nebyl schopen udržovat a tím jej kompletně zabil (nepřipomíná vám to něco?).

podobný artefakt, ale nikoli plechový, ale keramický byl na rohu Vavřenovy a Údolní, když neudržován padl a byl odstraněn, tak vyschlý bazének sloužil školní mládeži jako hřiště pro pozemní variantu hokeje. u samoobsluhy ve Vavřenově (dnes delvita či billa) byl další artefakt, betonový model záprstní kůstky stokrát zvětšený na metrovém soklu - a dal bezejmenné samobsluze lidový místní název "U kosti".

Re: tuto plastiku znám

No a bůhví kde je tý kosti konec .. musela ustoupit debilnímu (dříve delvitímu) parkovišti. A u toho kulturáku jsem viděl nedavno, asi tak předloni v létě, kašnu napuštěnou, celkem čistou, místní prckové druhé generace se v ní čile cachtali a otáčeli křídly, takže s tim rozlámánim a zareznutim to asi nebude tak zlý .. jen asi musí obvodní národní ouřad dospět k palčivýmu poznání, že to neni až tak bezúdržbový, stejně jako okolní trávníky (tam už si na indiánskou plíženou v prérijní trávě taky nezahrajete, nostalgiku ).

Mnohokráte za rok se podívám na krásnou litografii Malostranského náměstí

je tam ještě pomník Radeckého z Radče, má to "atmosféru" , ale asi bych chtěl moc, zrušit parkoviště a umístit Radeckého zpět na náměstí. Jak jen oživne  prostor , kde je vkoponována kašna či plastika, oko v těch "vinglech" domů spočine na křivce, někdy si to ani neuvědomujeme, jen máme "pocit". Naopak, v "rozevláté krajině,oko rádo spočine na pravoúhlém kříži, kapličce, i ten menhir je najednou jak socha. Nakonec, kontrapunkt není jen v hudbě. Je s podivem, že zastupitelé , co jezdí po světě, ještě si nějak neráčili všimnout, kolik je po městech na západ od nás plastik,  kašen, zákoutí, kde si člověk sedne, zapálí retko a za zurčení vody pozoruje místní "cvrkot". Ovšem kulturních  komisí a ještě "kulturnějších" úředníků máme asi jak zbytek světa dohromady, to nám zase může závidět svět. Alespoň něco.

Re: Mnohokráte za rok se podívám na krásnou litografii Malostranského náměstí

http://www.marianskysloup.cz/" target="_blank" rel="nofollow">http://www.marianskysloup.cz/

Soudruzi měli pravdu !

Soudruzi dobře věděli, proč nechtějí takové zvrhlé umění, jako pohyblivé sochy, abstraktní malby, kosmopolitní hudbu atd. Věděli, že lid potřebuje práci, po práci legraci, a ne nějaký kubismus či dodekafonii. Takové paumění by mohlo lid rozrušit a zneklidnit, mohlo by jej přivést na scestí.   

Vím, o čem píšu. V dětství jsem byl po několik let svými nezodpovědnými rodiči nucen se několikrát týdně dívat na http://www.unesco.org/visit/uk/frames/v4/artis.htm" target="_blank" rel="nofollow">Zvrhlé umění dekadentního Západu .  

Taková hrůza se na citlivé dětské duši musela podepsat. Dnes, přes doslova vší snahu, pořád nemohu přijít na chuť všem těm krásným panelovým domům, všem těm krásným novým vilám s arkýři, oblouky a antickými sloupy, krásným olejomalbám Mistra Kristiána Kodeta ... Prostě všemu, co náš lid a jeho čelní představitelé milují a ctí. 

A co je nejhorší : jsa úpadkovým Západem deformován, chci na Špejchaře Kaplického Národní knihovnu.    Pryč s abstrakcí, ať žijí Kukryniksy !