3.7.2020 | Svátek má Radomír


ARCHITEKTURA: Půvabné pražské vertikály

5.12.2017

V Praze je mnoho vodárenských věží, postavených v různých dobách a v různých stylech. Některé najdeme na břehu Vltavy, jiné na kopcích nebo v továrních areálech. Dnes už - až na výjimky – neslouží svému účelu. Některé dnes plní jinou funkci - například v nich vznikly atraktivní byty. Dalšíbyly bohuželzbourány. Ty nejstarší věže jsou dostatečně známé, pojďme se proto seznámit s těmi, které byly postaveny až na sklonku devatenáctého století nebo ve století dvacátém.

vodárenská věž na Letné

vodárenská věž na Letné

V roce 1888 byla v Praze na Letné při ulici Korunovační a Na Výšinách dokončena věž v neorenesančním stylu s bohatou výzdobou, k níž patří ozdobná písmena OP – tedy Obec pražská - a městský znak. Původně stála v Holešovicích-Bubnech, které byly připojeny k Praze v roce 1884, po posunutí katastrální hranice se pak ocitla v Bubenči. Šlo o městskou investici, proto vznikl projekt v Městském stavebním úřadě a stál za ním jeho přednosta architekt Jindřich Fialka. Ten mimochodem navrhl obdobné zařízení i v areálu holešovických jatek. Letenská vodárna dávno neslouží původnímu účelu. Dnes je v ní Dům dětí a mládeže a právě se dokončuje rekonstrukce. Její autor Petr Hájek vytvořil v horní rozšířené části věže víceúčelový sál. Protože z arkád po jejím obvodu už centrum Prahy není vidět – zakrývá ho totiž funkcionalistický blok činžovních domů, zvaný Molochov –bude umístěna na střechu vodárny trubice periskopu.

Vinohradská vodárenská věž

Vinohradská vodárenská věž

Podobná neorenesanční věž o výšce 40 metrů, rovněž na čtvercovém půdorysu, byla postavena v letech 1881-1882 také na Královských Vinohradech při ulicích Korunní a U Vodárny. Ta je o něco štíhlejší a po rekonstrukci se v ní nacházejí byty. Návrh je dílem významného vinohradského architekta Antonína Turka. I tentokrát jde o bohatě zdobený objekt se štukovou dekorací a znakem městské části, která byla ovšem v době vzniku ještě samostatným městem. Tak, jako v případě letenské věže, jsou v její horní části umístěny hodiny.

Reprezentantem architektonické moderny je známá dominanta čtvrti Michle, která ovšem nesla název Vršovická vodárna, protože zásobovala vodou především sousední čtvrť, jež se nachází v údolí. Věž navrhl při Hanusově uliciv letech 1906-1907 slavný architekt Jan Kotěra. Její dřík je z režného zdiva, některé cihly jsou ale glazovány. Kalich vodojemu je kovový a ukončuje ho střecha ve tvaru přilby. Kotěra také na úpatí stavby navrhl několik domků pro technická zařízení a správce. Málo se ví, že součástí systému byly i Kotěrovy technické stavby na břehu Vltavy až v Braníku, odkud se voda přečerpávala nahoru do Michle. Tyto drobné cihlové stavby byly nedávno opraveny a ukrývají dodnes původní technické zařízení. Nyní prochází rekonstrukcí i michelská věž. Ta je obklopená zelení a dnes se poněkud ztrácí mezí pankráckými věžáky. Vidět ji ale můžete třeba z dálnice D1. Zajímavé je, že takřka současně postavil Kotěra obdobný objekt také v Třeboni.

vodárenská věž v areálu bohnické léčebny

vodárenská věž v areálu bohnické léčebny

vodárenská věž na pomezí Libně a Kobyli

vodárenská věž na pomezí Libně a Kobyli

Na severním okraji Prahy najdeme dvě secesní vodárenské věže. Jedna leží v katastru Libně kousek od hranic s Kobylisy při ulici Na Slovance a patří k nejhezčím v Praze. Tvarem připomíná maják. Nedávno byla upravena na bydlení a vzhledem ke své poloze je z ní jistě impozantní pohled na panoráma města. Projekt vznikl v Městském stavebním úřadě, dílo provedlv letech 1903-1904 stavitel František Schlaffer. Druhou vodárnu najdeme v areálu Psychiatrické léčebny v Bohnicích (1904-1914). Ta je ve srovnání se svými sestrami poměrně utilitární. Navrhl ji známý architekt Václav Roštlapil, který byl autorem celého areálu, tedy administrativy, léčebných pavilonů, kostela, dílen, statku, divadla i přečerpávací stanice dole na břehu Vltavy.

Kotěrova věž Vršovické vodárny v Michli

Kotěrova věž Vršovické vodárny v Michli

Také funkcionalistická éra přispěla ve 30. letech dvěma výraznými vertikálami. Bohužel byly obě na sklonku minulého století zbořeny. Měly jednoduchý hranolový tvar a nacházely se v industriálních areálech. První v komplexu tiskárny, který se rozkládal mezi ulicemi Na Poříčí a Na Florenci na Novém Městě, druhá v areálu továren ČKD při Kolbenově ulici ve Vysočanech. Tu první navrhli Kotěrův žák Jaromír Krejcar s BohumilemSteigenhöfferem, tu druhou Jaroslav Gruber (Steigenhöffer a Gruber studovali u Josefa Gočára).

Hubáčkova vyrovnávací věž v Radlicích

Hubáčkova vyrovnávací věž v Radlicích

Na závěr alespoň jeden příklad z doby ne tak vzdálené. Známý architekt a tvůrce televizního vysílače s hotelem na Ještědu Karel Hubáček navrhl vodárenskou věž v katastru Radlic při Tetínské ulici. Tvoří ji tři padesátimetrové ocelové válce, mezi nimiž je umístěno spirální schodiště. Nápaditá a tvarově prostá stavba ve stylu high-tech je dnes bohužel znetvořena anténními nástavci mobilních operátorů. Vyrovnávací vodárenská věž zásobuje vodou Jihozápadní Město, voda se sem přivádí potrubím z vodojemu v Jesenici.

Přestože jde v podstatě o příklady industriální architektury, tvůrci vodárenským věžím v Praze věnovali náležitou pozornost, neboť se hned po dokončení staly výraznými dominantami pražského panoramatu. V totalitní éře byly ovšem hodně zanedbané a svou renesanci prožívají teprve nyní, kdy jsou postupně opravovány a je jim vrácen původní lesk.

LN, 2. 12. 2017

Foto Pavel Hroch

A na závěr pozvánka na dnešní přednášku o architektu Leopoldu Bauerovi v břevnovském Kaštanu (od 18:30).

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?
Víte, proč má smysl vybírat BIO potraviny?

Skladba jídelníčku batolete je důležitější, než by se nám mohlo zdát. Právě v rané fázi života vznikají stravovací návyky, které budou dítě provázet do dospělosti.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.