Letošní Psí vyjížďka odstartovala z jižního okraje Stromovky v sobotu 8. září za hezkého počasí. Na rozdíl od té loňské (viz zde), která vedla taky přes Stromovku, ale na jejím konci uhnula podél řeky na východ do Holešovic, ta letošní směřovala na druhou stranu směrem k Dejvicím. Celá trasa vedla Bubenčí. Zúčastnili se jak cyklisté, tak i jezdci na koloběžkách. Nejdřív jsme si prohlédli novou kavárnu v býv. domku hlídače nejstaršího pražského železničního tunelu (1867-1868), který je na trase Buštěhradské dráhy. Domek byl nedávno pečlivě opraven. Dá se sedět vevnitř i venku na zahrádce.

Místodržitelský letohrádek

Šlechtovka

Pak jsme sjeli kolem Místodržitelského letohrádku po Mecséryho silnici (to byl právě jeden z místodržitelů) ke Šlechtově restauraci, na jejíž obnově dle projektu architektů Mikuláše Hulce a Daniela Špičky se pilně pracuje – hotová je střecha a průčelí horního patra. Kousek odtud směrem k Výstavišti byl zrestaurován i kamenný rezervoár, původně zřejmě určený k napájení koní. Pak jsme objeli dno bývalého rudolfinského rybníka, v němž perfektně fungují nové dva rybníky, trávníky, mlatové cesty i nové dětské hřiště, to je skutečně povedená věc, včetně detailů. Chybí mi jen osvětlení páteřní komunikace, kudy chodí lidé do/z Troje.

Průplav se špičkou Trojského ostrova

Čistička

Dojeli jsme pak na břeh Vltavy, resp. průplavního kanálu, který tu byl vyhlouben ve 20. letech minulého století. Tady vede nejdřív silnice k tenisu Sparty a pak dál cyklostezka podél vody. Naproti na Trojském ostrově se staví na místě býv. zahrádkářské kolonie další část čistící stanice, zdá se, že se díl blíží dokončení.

Hospůdka u Ekotech muzea

V plotě naproti je nenápadná branka, která vede do areálu Ekotechnologického muzea, tj. staré čistírny odpadních vod při Papírenské ulici od sira Williama Heerleina Lidleye. Za ní směrem k řece je nově postavena dřevěná bouda, která ale jako by tu stála odjakživa. V ní je příjemná hospoda, kde jsme se občerstvili a pak pokračovali v jízdě.

Dojeli jsme až na konec Papírenské ulice, kde je taková slepá odbočka do uličky tvořené dvěma řadami dělnických domků, které tu v roce 1904 postavil bubenečský stavitel Alois Potůček. Ještě nedávno to byla taková cikánská ulička s otřískanými domy, mezi nimiž si hrály děti, stávaly tu vraky aut a byl tu i koloniál. Teď je to vzorně opravené a vypadá to poněkud asepticky.

Tady naše cesta skončila, já si složil bicykl a vydal se přes areál nového nádraží na tramvaj. Za rok bude další Psí vyjížďka, za tipy na její trasu bud vděčný.

Psí výjezdníci

Foto autor