3.10.2022 | Svátek má Bohumil


ARCHITEKTURA: Psí vycházka na Olšanské hřbitovy

25.10.2005 13:42

Vypravili jsme se kolem zajímavých hrobek s výzdobou Sochaře Rouse (viz zde) a kolem krásné bílé hrobky od Josefa Zascheho do nejstarší části hřbitova, kde v sousedství nového a nablýskaného nákupního centra Flora se pomalu rozpadají staré hrobky s nádhernou sochařskou výzdobou, postupně mizí bronzové busty a železné lampy a mříže…

V centrální části hřbitova jsou takřka vedle sebe tři rané Kotěrovy hrobky: Vojty Slukova, Štěpánkova a Vojanova (se sochařem Stanislavem Suchardou). I tady chybí secesní lampa. Pak jsem šli k dolní zdi, u níž jsou další dvě hrobky (tentokrát z Kotěrova pozdního období), přičemž u Janouškovy je autorem plastiky pro změnu Jan Štursa. Otazníkem pro badatele je krásná kubistická hrobka, dokonce i s podpisem autora na boku, ale ten je bohužel časem znečitelněný, takže záhada autorství trvá…

Z Olšanských hřbitovů jsme zamířili naproti na hřbitovy evangelické a pravoslavné, prohlédli si pravoslavný kostelík architekta Vladimíra Brandta (nyní perfektně opravený) a nedaleký kuriózní hrob ruského studenta elektrotechnické fakulty, na němž jsou blesky a jako dekorace keramické izolátory. A pak jsou tu tři klatbiště: vojáků z 1. světové války a padlých z té druhé. Odstrčeny v rohu hřbitova jsou tu i nedávno odstraněné komunistické pomníky Jana Švermy a Jožky Jabůrkové.

Při prohlídce hřbitovů vás nakonec nemůže nenapadnout, že staré hroby jsou většinou krásné, zato ty nové nemají žádnou výtvarnou kvalitu a nezachrání je ani četné lepty různých cirkusáků a krotitelů, jejichž hroby postupně obsazují - jak na to trefně upozornil jeden z přítomných - hrobky těch skutečně významných, jako třeba zpěvačky Podvalové…

A ještě postřeh na závěr: zase jsme měli nádherné počasí, jako na Psích vycházkách téměř vždy. Takže na podzim uděláme ještě alespoň jednu. A kam? Poraďte.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998