Sobotní Psí vycházka za ideálního počasí neměla dlouhou trasu: Sešli jsme se u Bia Oko a skončili po obchůzce několika bloků u starého bubenského hřbitova, ale zajímavá architektura je tu doslova na každém kroku. Samotný palác s kinem v ulici Františka Křížka vznikl ve 30. letech jako polyfunkční stavba s byty a obchody. Je hezké, že byl obnoven i původní neonový nápis nad markýzou nad vstupem do biografu. Autory stavby byli stavitel Jaroslav Stockar-Bernkopf a Gočárův žák Josef Šolc.

Pak jsme pokračovali z kopce dolů ulicí Pplk. Sochora kolem hezkého nárožního dvojdomu, který původně projektoval architekt a sochař Martin Reiner, ale v roce 1938, kdy byli židovští architekti odstavováni od práce, dílo dokončil Emanuel Hruška.

Poté, co jsme překřížili třídu Dukelských hrdinů, došli jsme k dalšímu Reinerovu dvojdomu se zajímavě řešeným nárožím na rohu ulic Farského a Pplk. Sochora a prohlédli si - alespoň přes vstupní dveře - luxferovou apsidu Sboru čs. církve, který projektoval ve funkcionalistickém stylu arch. Franta Kubelka.

Odtud vedly naše kroky na Strossmayerák, kde jsou dva krásné funkcionalistické domy od Evžena Rosenberga (patří vlastně do Antonínské ulice), který působil po válce úspěšně v Londýně. Na ně navazuje nárožní dům od Josefa Gočára.

Hlavní dominantou prostoru je ale poslední pseudogotická stavba v Praze - kostel sv. Antonína od Mockerova asistenta Františka Mikše, dokončená až v roce 1911. Ve věži je umístěn slavný zvon svobody - dar prezidenta Woodrowa Wilsona Masarykovi.

Další dominantou je funkcionalistický palác Elektrických podniků, který navrhli už v polovině 20. let architekti Adolf Benš a Josef Kříž. Byla to první stavba u nás, jejíž výstavbu průběžně dokumentovali filmaři.

Další cesta vedla kolem secesního nárožního domu podivínského rytíře Klenky (přednáška o něm, jakož i další připravované akce viz zde) k paláci Úrazové pojišťovny z 20. let, díla Kotěrova a Ohmannova žáka Jaroslava Rösslera (dnes je tam Konsolidační banka a radnice Prahy 7). Potom kolem hezkého "aerodynamického" rožáku Gočárova žáka Jana Šebánka a malých lázní, navržených na počátku století šéfem Stavebního úřadu Františkem Velichem, zpět přes třídu Dukelských hrdinů nahoru do Kostelní. Tam jsme se rozloučili u brány bubenského hřbitova s kostelíkem sv. Klimenta - nejstarším pozůstatkem původní obce, která vznikla u brodu přes Vltavu a byla posléze spojena s Holešovicemi.

Další snímky ze Psí vycházky pořídil Zdeněk Tichý

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998