Neviditelný pes

ARCHITEKTURA: Psí vycházka Čechovou a Šmeralovou ulicí

17.12.2019

V sobotu v 10 hodin jsme se za pošmourného počasí sešli u hospůdky Vegtrálu na rohu Keramické a Čechovy ulice, tedy tam, kde se v úterý odehrál křest knížky Psí vycházky 6, která nás zavádí do oblasti bubenečského Montmartru nedaleko budovy výtvarné akademie. Prohlédli jsme si některé domy, o nichž v knížce píšu. Dorazilo asi 70 lidí. Tři ulice, které nyní navštívíme, patří k nejhezčím v Praze, nejen proto, že spojují dva parky, Letenské sady a Stromovku, ale i díky předzahrádkám (a v Čechově i aleji lip a jasanů). Také architektura je tu pestrá a jsou zde stavby slavných i méně známých nebo zcela zapomenutých architektů.

Balšánek

Balšánek

Hned naproti Vegtrálu stojí secesní dům od Antonína Balšánka, spolutvůrce Obecního domu. Moc mu ale nepomohla dvoupodlažní nástavba. Vlevo od něj je dvojdům ve stylu art deco, který v roce 1922 navrhl známý pražský architekt Bohumír Kozák a sochami ozdobil Ladislav Kofránek. Na protější straně je několik činžáků s bizarní výzdobou ve stylu secese, smíšené s prvky starších slohů od Václava Řezníčka.

Nejcennější stavbou v ulici je Roškotův dům č. 29, později upravovaný Ladislavem Machoněm. Raně konstruktivistickou stavbu z roku 1923 vyzdobil Otto Gutfreund, Ludvík Kysela nebo Josef Gočár, který zde také bydlel. V každé z těchto staveb byly samozřejmě malířské a (ve dvorech) sochařské ateliéry. Proto ten Montmartre.

U Stromovky jsme zabočili do ulice Nad Královskou oborou, kde je dnes už legendární dětské hřiště s betonovými prolézačkami od Olbrama Zoubka a Evy Kmentové (1961). Pak jsme zamířili do s Čechovou paralelní ulice Šmeralovy (dříve Schnellovy). Tady vynikají dva modernistické domy architekta Václava Vacka a protější pozdně secesní stavby s postavami muže a ženy ve štítech od Václava Klatovského z roku 1911. Vedle nich je tmavý secesně-kubistický dům od Bohuslava Homoláče. Dál směrem k Letenskému náměstí je ještě funkcionalistický činžák s keramickým obkladem arkýře od Kotěrova žáka Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma.

Machoň - Pošta

Machoň - Pošta

Kozák

Kozák

Povšimli jsme si také, že je v této ulici asi největší koncentrace různých hospod, barů, vináren, etnických restaurací, kaváren apod. v Praze. Je tu takových podniků asi čtrnáct! V průhledu jsme také viděli funkcionalistickou budovu pošty od Ladislava Machoně (1929).

Pak jsme už zamířili zpět k Vegtrálu, abych mohl zájemcům podepsat své knížky.

Foto Pavel Hroch

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



zpět na článek