Znovuobjevené jméno meziválečné avantgardy

Dnes bych rád připomněl jméno architekta, který patří k nejvýznamnějším představitelům naší meziválečné avantgardní architektury, přesto byl na dlouhá desetiletí zapomenut. Byl jím Ernst Mühlstein, který se narodil před 120 lety v Praze.

            Mühlstein studoval na německé technice, později také u Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění, kde patřil k nejnadanějším žákům. Jeho raná tvorba byla ovlivněna Kotěrovými pracemi, jak je patrné na romanticky pojatých domcích v Juarézově ulici v Praze-Bubenči z počátku dvacátých let. V polovině dekády si založil společný ateliér s kolegou ze studií Victorem Fürthem (1893-1984). Jejich práce byly zprvu ovlivněny německým expresionismem, jak je asi nejlíp patrné na jiné bubenečské vile pro manžely Kressovy s průčelím z drobných neomítaných cihel konkávně prohnutým do zahrady. Pak však oba mladí projektanti rychle přecházejí k funkcionalismu.

Mühlstein - model vily Troja

Mühlstein - Kress

Jejich vrcholným dílem je bezesporu nadčasová vily Schück v Praze-Tróji, čp. 222 z konce dvacátých let. Je stavěna dle Le Corbusierových zásad – má skeletovou železobetonovou konstrukci, bílé vápenné omítky, ploché střechy se slunečními terasami a pásová okna. Jednoduchý tvar v dokonalých proporcích zlatého řezu kontrastuje s romanticky řešenou terasovou zahradou. Nešlo o žádnou drobnou stavbu – půdorys ve tvaru „L“ poskytoval dost místa pro rozměrný obývací pokoj s knihovnou, prostornou kuchyni i řadu ložnic s terasami v patře. Dům byl také velmi solidně postaven a tak není divu, že ho komunisté po válce zkonfiskovali a využívali jako reprezentační vilu. Bydlel v ní například i Gustáv Husák, než se stal prezidentem a přestěhoval se na Pražský hrad. Dnes je v domě rezidence jihokorejské ambasády.

Kromě řady vil v Praze-Bubenči, Podolí nebo na smíchovské Mrázovce projektovali Mühlstein s Fürthem také rodinné domy na Náchodsku nebo v severoitalské Cortině d´Ampezzo. Jejich tvorba ve třicátých letech směřovala od tzv. bílého funkcionalismu k romanticky pojatým haciendám hollywoodského typu. Reprezentanty mohou být třeba pražské domy v bubenečské Chittussiho ulici nebo Velvarské ulici v Dejvicích. Oba projektanti se ale nevyhýbali ani tradičnějším formám – ve Střešovicích třeba najdeme i několik pohodlných vil s neobarokními fasádami. Z obchodních staveb pak vyniká především palác Te-Ta v Jungmannově ulici v centru Prahy s pasáží vedoucí do Františkánské zahrady. Stavba dnes opět nese původní název, ale lidé si ho jistě vybaví pod tím, které nesl v minulých dekádách – Dům sportu.

Mühlstein - Schück

Mühlstein - Teta

Dalším tématem byly luxusní činžovní domy, které patřily k nejkrásnějším svého druhu v Praze. Najdeme je v Holešovicích, Bubenči, Střešovicích, na Smíchově, v Karlíně i Novém Městě. Měly pásová okna, průčelí byla často obložena keramikou, noblesně byly řešeny portály a vestibuly s prvky z chromované oceli a obklady stěn drahými mramory. Komfortní byty měly obývací pokoje se zimní zahradou, k běžnému vybavení patřila šatna, shoz na odpadky nebo telefonní kabina v přízemí. Horní byt patřil zpravidla majiteli a měl prostorné terasy.

Ernst Mühlstein se zabýval také urbanismem. Navrhl velkoryse pojaté náměstí Republiky, jemuž dominuje budova nového divadla. Spolu s Kamilem Roškotem se zabýval i projektem nové bankovní budovy v sousedství Prašné brány, jejich návrh ale nebyl proveden. Práce architektů Mühlsteina a Fürtha byly představeny v mnoha významných architektonických revuích včetně amerických. Schückova vila byla pravděpodobně nejvíce publikovaným dílem z moderní československé meziválečné architektury. Na prahu třicátých let také vydali výpravnou monografii.

Mühlstein - Memorial, Melbourne

Těsně před druhou světovou válkou se oba architekti – Mühlstein i Fürth, kteří byli židovského původu, rozhodli emigrovat do Anglie. Jejich další cesty se pak rozešly. Victor Fürth pokračoval do USA, kde pak působil dlouhá léta jako profesor na univerzitě v Ohiu a projektoval tam řadu staveb, Mühlstein zvolil opačný směr a vypravil se až do australského Melbourne. Tam si změnil jméno na Ernest Milston (co mi dalo práce, než jsem ho pod změněným jménem vypátral!). Jeho nejvýznamnější realizací se pak stal monumentální památník australským vojákům, kteří padli během druhé světové války. Ern(e)st Mühlstein/Milston zemřel v roce 1968.

Foto autor a archív autora

***************************
Upozornění:
V nakladatelství Paseka vychází knížka Zdeňka Lukeše a fotografa Pavla Hrocha
Praha moderní - Velký průvodce po architektuře pražského centra 1900-1950 (více zde)

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998