Nový člen naší rodiny – retrívr dr. Keblůšek – má povolenu první krátkou vycházku, a tak jsme zašli po delším časem do pražské Stromovky (o Psí vycházce tamtéž viz zde). Docela mne zajímalo, co je tam nového.

Šlechtova restaurace je stále ve stejně bídném stavu, resp. ještě o něco bídnějším. Vedle ale funguje sympatická hospoda pod starými kaštany, kde se konají občas koncerty. Příjemné jsou louky na dně bývalého rudolfinského rybníku. Hodně stromů tady po povodni v roce 2002 nepřežilo, ale louky vypadají dobře, potok, napájený Rudolfovou štolou, po desetiletích skutečně teče a jeho břehy působí velmi romanticky. Navíc se na loukách rovněž romanticky sluní polonahé dívky. O kamenném chlapci lze ovšem říci, že ztratil hlavu, zatím jí marně hledá (socha z 60. let je od E. Krskové).

O kus dál směrem ke Psí louce konečně funguje obnovený vodotrysk (je to tvarově kopie toho původního) a hned je tam v sobotním vedru příjemně! I Psí louka vypadá dobře. Překvapením je pak o kus dál dříve zpustlý areál Císařského mlýna. Po letech nečinnosti tu vyrostly domy s luxusními byty, opravena byla i grotta a raně barokní brána. Teď ještě nuto dodělat úpravy okolí a průchod areálem bude po snad 25 letech opět možný.

Pak jsme pokračovali podél tzv. Mrtvého ramene, kde je voda – zdá se – čistá, až k Vltavě a odtud kolem rybníčků (poněkud zarostlých žabinci) zpět. Stromovka se pomalu probouzí, jen ta Šlechtovka mne mrzí…

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998