Asplundův lesní hřbitov ve Stockholmu

Erik Gunnar Asplund (1885-1940) bývá někdy nazýván švédským Plečnikem. Patřil sice generačně mezi funkcionalisty, ale jeho dílo je možno spíše zařadit mezi moderní klasicismus. Známá je jeho stockholmská knihovna v podobě obrovského válce z 20. let, ale nejpůsobivějším dílem je bezesporu rozlehlý areál tzv. Lesního hřbitova s krematoriem v Emskede na okraji Stockholmu, budovaný v letech 1935-40, ačkoli vítězný soutěžní návrh pochází už z roku 1915 (spolupráce Sigurd Lewerentz).

Když jsem teď byl ve švédské metropoli s výstavou pražských německých a židovských architektů Splátka dluhu, měl jsem možnost hřbitov navštívit. Leží v nádherné lesnaté krajině, kde převládá především borový porost. Asplund jemně krajinu modeloval – nejdříve se před námi objeví nízký pahorek s vyhlídkou, osázený vysokými stromy. Pod ním je malé jezírko s věčným ohněm a kus dál stojí mohutný kamenný kříž (vysoký asi 6 m, ač na fotografiích se zdá mnohem větší). Za ním se pak nalézá hala na štíhlých sloupech, krematorium a areál menších obřadních síní se zázemím. Pak již začíná rozlehlý borový les. Země je porostlá travou, která se stále stříhá. Z ní pak vystupují prosté náhrobní kameny. U hrobů, o něž rodina stále pečuje, pak přímo z trávy rostou květiny. Žádné zahrádky, kamínky, obrubníky a kýčovité ozdoby tu nenajdete. Vše je prosté a dokonale souzní s přírodou, přitom to působí monumentálně.

Pokračujeme-li dále hlavní cestou, dojdeme po pár set metrech k malému chrámu. V areálu se nachází ještě kostel a infocentrum, vše ze dřeva s vysokými stanovými střechami, které vycházejí z lidové architektury. Systém os s průhledy připomíná antické principy, které tak rád využíval třeba architekt Schinkel v postupimském parku nebo také Plečnik u svých zahrad. Nevím, zda se oba architekti – Asplund a Plečnik (viz též zde) - někdy setkali, ale o svých projektech jistě věděli. Budete-li mít někdy cestu do Skandinávie, nezapomeňte se na Lesní hřbitov podívat. Informace najdete v každé encyklopedii moderní architektury, areál je dnes také památkou světového kulturního dědictví UNESCO.

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998