Josip (též Jože, Josef) Plečnik patří k nejvýznamnějším světovým architektům XX. století. Narodil se ve slovinské Lublani v roce 1872, studoval – podobně jako o rok starší zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra – na slavné škole architektury vídeňské umělecké akademie u prof. Otto Wagnera. Pak zůstal ve Vídni, kde získal respekt zejména stavbou Zacherlova paláce, označovaného za jednu z prvních moderních staveb rakouské metropole. V roce 1911 přichází Plečnik do Prahy na pozvání svého přítele Kotěry. Přebírá po něm atelier architektury na Uměleckprůmyslové škole, kde pak vychová řadu skvělých projektantů (např. Řepa, Rothmayer, Hilgert, Mezera, Štipl, Feuerstein, J. Fuchs).

V roce 1920 je pak na doporučení spolku Mánes pověřen prezidentem Masarykem úpravami zpustlého areálu Pražského hradu (viz též zde) a také letní rezidence v Lánech. Plečnik plní nelehké zadání: vytvořit z Hradu sídlo hlavy demokratického státu, tj. zpřístupnit ho veřejnosti a doplnit o nové prvky. Plečnik se inspiroval nadčasovou architekturou Středomoří a umístil do hradních zahrad a nádvoří mnoho elementů: obelisk, pyramidu, altány, kamennou mísu – které usadil do významných těžišť. Snížil jižní obrannou zeď a symbolicky tak znovu propojil Hrad s městem. Upravil i některé interiéry včetně asketického, a přesto důstojného bytu prezidenta v Novém paláci. Některé jeho smělé nápady na úpravu okolí Hradu však zůstaly nerealizovány. V posledních letech své činnosti, tj. po roce 1930, pak čelil silné vlně kritiky konzervativních kruhů, zatímco mladá avantgarda naopak Plečnika obdivovala. Sám pak rezignoval na post hradního architekta v roce 1935, v jeho stopách však ještě nějakou dobu pokračoval Otto Rothmayer.

Souběžně s úpravami Hradu probíhaly i četné Plečnikovy práce pro rodnou Lublaň. Navrhl tam nový urbanismus a řadu staveb – univerzitní knihovnu, centrální náměstí, kostely, mosty přes Lublanici atd. Plečnik žil velmi skromně ve svém malém domku ve slovinské metropoli. Práce pro Hrad bral jako velkou poctu a prováděl je zadarmo. V Praze nám zanechal ještě jednu významnou stavbu – kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, který nyní aspiruje na statut památky UNESCO. Josip Plečnik zemřel právě před 50 lety v rodné Lublani.

Psáno pro Týden

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998