Neviditelný pes

ARCHITEKTURA: Od tunelu k samurajům

1.9.2009

aneb Psí vycházka na Vyšehrad

Konečně tedy došlo k dlouho slibované PV na Vyšehrad, která navázala na před čtyřmi lety uskutečněnou vycházku po Rašínově nábřeží. V Chochol - trojdůmsobotu navzdory různým předpovědím bylo krásné počasí, přišlo odhadem asi 80 lidí. Sešli jsme se u Vyšehradského tunelu (arch. František Velich, 1905; od něj též domek výběrčího a domek správce tunelu). Prohlédli jsme si postupně Chocholův kubistický trojdům na Rašínově nábřeží (o něm zmínka též v minulém dílu), domy v uličce Na Libušince, Roithovu funkcionalistickou sokolovnu a tři vzájemně nízkými křídly propojené domy v Libušině ulici, které současně reprezentují tři paralelní architektonické styly doby, kdy vznikly (1912-13): klasicizující secesi (Králíčkova vila Na Libušince, která má však kubistický interiér), kubismus (radikální Kovařovičův dům od Josefa Chochola) a modernu (Sequensova vila s průčelím z režného zdiva Kotěrova žáka Otakara Novotného).

Pak jsme nakoukli do velkoryse řešené Vratislavovy ulice s palácovými domy stavitele Františka Hodka a také nárožní lékárnou arch. Ladislava Kuřáka s portréty majitelů na klenácích.

Pokračovali jsme však ulicí Neklanovou, kde je pozoruhodný kubistický dům stavitele a a architekta Antonína Belady s krásnou korunní římsou, dále puristická stavba Oktáva Koutského a především snad nejslavnější kubistická stavba - nárožní Hodkův činžák od Josefa Chochola. Ovšem ten parter s hospodou a snad dvaceti vývěskami/tabulemi – hrůza!

Pak jsme vyšli zpět do Vratislavovy a pokračovali tzv. Novou bránou do areálu pevnosti Vyšehrad. Zde jsou jednak církevní neogotické stavby Chochol v Neklanově - hnusprofesora pražské techniky Josefa Niklase (krásné probošství!), jednak různé pomníky – např. secesní poprsí Štulcovo od Štěpána Zálešáka nebo čtyři Myslbekova sousoší pro Palackého most, přenesená sem po válce. A taky je tu rotunda sv. Martina, upravená Antonínem Baumem, kostel sv. Petra a Pavla, přestavěný Josefem Mockerem v neogotickém stylu, a konečně Slavín Antonína Wiehla a Josefa Fanty s plastikou Génia od Antonína Maudera. A ovšem četné další památky – zmiňuji jen ty, které souvisí s architekturou XIX. a XX. století.

Z Vyšehradu je pěkná vyhlídka na všechny strany a navíc se v parku konal čajový festival, pobíhali tam mj. samurajové a konal se čajový obřad.

Za pár žánrových obrázků jsem vděčný panu Z. Tichému (na jeho snímcích vpravo dole podpis). A na závěr výzva – posílejte náměty na další Psí vycházky po pražské moderní architektuře!

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



zpět na článek