ARCHITEKTURA: Od Senovážného náměstí k Černé růži ...
Sešli jsme se v katastru Nového Města u kostela sv. Jindřicha a nejdřív zamířili doprostřed Senovážného náměstí, kde jsou zajímavé secesní stavby od architekta Josefa Zascheho (palác Pražské železářské společnosti a hotel U tří jezdců), Achilla Wolfa (neorenesanční býv. Hypoteční banka, poté pošta 025, nyní ***** hotel Boscolo s novodobou dostavbou Petra Malinského), dále blok tří secesních domů (Králíček – Podhájský – Králíček) A také plodinová bursa od Friedricha Ohmanna s dostavbou Bohumila Hübschmana a uprostřed obrovský palác Cukrovarníků od Theodora Fischera se sochařskou výzdobou Franze Metznera (1913).
Pak jsme zamířili do Jeruzalémské ulice, kde je Edisonova transformační stanice, o níž jsem psal zde, a synagoga v maurském stylu od Wilhelma Stiassného z roku 1905. Pak uličkou U Půjčovny s funkcionalistickými domy dvojice Křesadlo+Svoboda a Aloise Houby a na konci rohákem Friedricha Kicka ve stylu secese jeho učitele Otto Wagnera.
A už jsme byli v ulici Růžové, kde je neoklasicistní Státní tiskárna cenin od Josefa Sakaře nebo artdecový dvojdům Bohumíra Kozáka se sochami Ladislava Kofránka. V uličce Olivové je nejzajímavější rohový palác Vítkovického těžařstva, pozdní dílo Jana Kotěry (1919) s výzdobou Jana Štursy. Tím jsme se dostali do ulice Politických vězňů (kdysi Bredovské), kde jsou stavby Adolfa Foehra, Maxe Spielmanna (Petchekův palác), funkcionalistický dům České pošty dvojice Hrubý+Kittrichová (1947) a především dva neorenesanční paláce Ignáce Ullmanna: Buštěhradské dráhy (dnes sídlo KSČM) a Šebkův (dnes sídlo CERGE).
Konečně do Panské, kde je hotel Palace od Jiřího Justicha, naproti artdecová Brněnská banka Josefa Gočára (nyní v adaptaci na hotel), palácové domy arch. Ehlena a Maličkého a funkcionalistická stavba se vstupem do paláce Černá růže od Oldřicha Tyla. Rozloučili jsme se v jedné z nejkrásnějších pražských pasáží se sklobetonovou klenbou z roku 1928, velmi pěkně zrekonstruované atelierem ADNS.
zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998