28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ARCHITEKTURA: O Invalidovně

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Stoura 14.2.2010 19:23

Dík.

Taktéž díky za články i vycházky. Vaše články  budu jako jediné na vyzregistrovaném psu  nadále navštěvovat.

Jana 11.2.2010 16:50

Děkuji

Pane Lukeši, děkuji za úžasné články, které pravidelně čtu. Doufám, že budete psát dál, idkyž budete mít málo komentářů a zůstanete nám "věrný" i s vycházkami. Vaše články jsou na Psu to nejlepší. I já vás budu poctivě číst dál, jen diskutovat už nebudu, protože se odmítám nechat upsat společnosti Mafra k odvádění desátků jako nevolník... Díky moc. I mně budou chybět diskutéři jako například Šakal.

Michael Rund 10.2.2010 23:50

Poděkování

Pane architekte, připojuji se s poděkováním  k dalším diskutujícím a doufám, že i přes to, že s Vámi možná (?) bude diskutovat od 15.2. jen minimum lidí, tak že vytrváte a budete dále psát každý týden zajímavé příspěvky na "Psa". Osobně mně budou chybět i ti někteří pravidelní diskutéři za které je možno jmenovat právě třeba šakala !! 

aida 11.2.2010 21:50

Re: Poděkování

S dovolením bych se k Vám připojila.

Pane Lukeši, pište dál, my věrní čtenáři to budeme dál číst, jen diskutovat už bohužel nebudeme.

*f* 9.2.2010 18:02

Fotografie

Fotografie v článku už naštěstí není aktuální. Invalidovna dostala novou, pěknou fasádu...

Han 9.2.2010 21:04

Re: Fotografie

Obávám se, že jste si Invalidovnu spletl s něčím jiným. Mám fotografie z 12, 9,2009 a jsou shodné s foto u článku autora. (Včetně ochranného lešení nad vchodem.) Pochybuji, že by na fasádu od té doby sáhli.

alone 9.2.2010 21:52

Re: Fotografie

Ale ano, sáhli.Přijeďte se podívat! Fasáda jen září, uvnitř se ovšem těžko něco změnilo.

takyodbornik 9.2.2010 23:56

Re: Fotografie

A to na to sahali pres zimu ?!? Asi nejaka zbrusu nova technologie?

alone 10.2.2010 8:42

Re: Fotografie

V technologiích se opravdu nevyznám, ale barák je prostě přetřený, jezdím kolem něj denně.Přijeďte se kouknout, nevěřící Tomáši.

takyodbornik 10.2.2010 8:46

Re: Fotografie

Samozrejme ze prijedu. Ale teprve az ty snehy slezou. Do te doby noru svou neopustim.

vicenzo 11.2.2010 17:03

Re: Fotografie

Děláte chybu, včera večer v tom sněžení za umělýho osvětlení to bylo zcela extravagantní.

čtenář 9.2.2010 15:38

F tý Invalidovně bejval za bplševíka vojenskej archív.

Si nefspomínám, že bych měl problém se fstupem a bádáním, když jsem sháněl materiály vo našem legionářským dědovi. Ani potom fstupu a bádání.

šakal 9.2.2010 13:24

Jak to bylo s Invalidovnou?...(1)

Přečtěme si, co o tom píše Pavel Bedrníček v knize „Obce vůkolní“:

 

Na počátku všeho byla nadace, kterou zřídil císařský důstojník Petr Strozzi, šlechtic  z florentského rodu. V Českých zemích se usadil už jeho otec Giacomo, když získal panství Hořice zabavené Albrechtovi z Valdštejna. V roce 1658 bylo Petrovi Strozzimu 32 letech a utrpěl těžké zranění při tažení proti Turkům, načež pořídil poslední vůli, v níž určil, že jeho majetek má být použit pro zaopatření válečných invalidů. Strozzi se sice ze zranění uzdravil, ale závěť už ponechal, jak byla.

 

Teprve roku 1714, padesát let po Strozziho smrti, kdy zemřela i jeho žena Marie, vypořádal arcibiskup pražský a kardinál Arnošt Albrecht hrabě Harrach závěť a zřídil nadační fond, do něhož přicházely peníze i z dalších šlechtických pozůstalostí. Sama Marie Strozziová odkázala fondu 400 000 zlatých. Od roku 1720 se počaly hledat vhodné pozemky. Projekt se protahoval mimo jiné proto, že v Pešti tou dobou přicházel na svět „konkurenční“ záměr, který se ale vůbec nedařil.

šakal 9.2.2010 13:24

Re: Jak to bylo s Invalidovnou?...(2)

Nakonec se císař Karel VI. rozhodl podpořit budování Invalidovny pražské – jako ústřední instituce svého druhu v celé monarchii. Věci se daly do pohybu a za 30 000 zlatých byly vykoupeny pozemky řádu křižovníků s červenou hvězdou (odtud název karlínského území Špitálsko, neboť křižovnický konvent z výnosu zdejší půdy financoval svůj špitál). V květnu 1730 bylo zadáno vypracování stavebních plánů. Pravděpodobně tím byl pověřen Josefu Emanuel Fischer von Erlach (syn slavnějšího Johanna Bernarda Fischera, který je autorem Clam-Gallasova paláce v Husově ulici).

 

J. E. von Erlach vypracoval dispoziční i hmotové řešení a detailní provedení bylo svěřeno Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Výsledný projekt představoval budovu čtvercového půdorysu o straně 300 m. Vnitřní křídla měla rozdělovat areál na 3 x 3 čtvercová nádvoří. Stavba měla poskytnout útočiště až čtyřem tisícům válečných invalidů včetně rodin. Celek byl velkoryse vybaven: kromě kostela tu měly být společenské místnosti pro mužstvo, důstojnické kasino, knihovny, kuchyň, sanitární místnost, kantýna, hokynářství, krupařství, řeznictví, krčma a trafika, dílny a sklady. Spolu s administrativou se tu nacházel i samostaný soud s vězením a hasičská stanice. Širší hospodářské zázemí včetně pivovaru a mlýna mělo být v okolí. Ani u domu určeného pro invalidy se nezapomnělo na střelnici a cvičiště.

šakal 9.2.2010 13:25

Re: Jak to bylo s Invalidovnou?...(3)

Budování obří stavby započalo v roce 1732, ale podle dochovaných záznamů zde pracovalo jen několik desítek dělníků. Už o dva roky později se ale ukázalo, že byl záměr dimenzován přehnaně velkoryse, a majetek nadace, jakkoliv velký, není s to jeho vybudování zaplatit. Do roku 1737 se prostavělo 170 000 zlatých a dokončena byla pouze stávající 1/9 původního objemu. Zvláště ustavená komise dospěla k závěru, že by stavba obdobným tempem trvala přes čtyřicet let a stála by více než milion zlatých. Takovou zátěž by neunesla ani císařská pokladna, a tak bylo rozhodnuto dostavěnou část dokončit do detailu a práce přerušit. Po císařově smrti se však už k pokračování stavby nikdo nevrátil.

 

Hned po dokončení sem bylo nastěhováno 200 ivalidních vysloužilců a jelikož z úsporných důvodů došlo k vypuštění řady plánovaných zařízení, činila kapacita nehotového torza ve skutečnosti asi 2000 osob. Počet ubytovaných kolísal okolo jednoho tisíce a nejvíc (1425) jich zde žilo v polovině 19. století. Poslední obyvatelé v počtu asi 160 osob tu bydlili ještě v roce 1921, a tak víceméně prázdný areál začal sloužit sbírkám Vojenského musea nového státu. Poslední invalidé se odsud roku 1935 odstěhovali do nového ústavu v Hořicích.

šakal 9.2.2010 13:29

...Berte to jako rozloučení, pane Lukeši...

...Budu jedením z těch, kteří si Vás i po "vítězném" 15. únoru rádi přečtou, ale nebudu už do diskuse přispívat.

Mějte se pěkně, bylo to s Vámi vždycky moc milé!

šakal, pozemských zámků stavitel - podepsán vlastní prackou (7:- ))  

Hanka 9.2.2010 16:42

Re: ...Berte to jako rozloučení, pane Lukeši...

Šakale budete mi za ty roky chybět! Jak na architektuře, tak Mlsotníku,tak budu vědět,že to sice všichni čtem, ale registrovat se ani kůli Psovi nebudu

Jakub S. 9.2.2010 20:34

Re: ...Berte to jako rozloučení, pane Lukeši...

Mně taky. Vždycky jsem ožil: á, džekóól!

Dr. Lusciniol 10.2.2010 8:44

Re: ...Berte to jako rozloučení, pane Lukeši...

Díky šakale ! Výborně jste nás zde poučil a mnoho času nám tím zde ušetřil.

Jana 11.2.2010 16:54

Re: Jak to bylo s Invalidovnou?...(1)

Šakale, díky za všechny komentáře, které jste v průběhu let psal k diskusi o Architektuře. Rozširoval jste mi obzory:-) Budu vás postrádat, ale chápu vás, ani já se nehodlám registrovat. Váš podpis: Šakal, pozemských zámků stavitel  mi bude chybět...

Dr. Karel Slavíček 9.2.2010 13:20

Nevzpomínam si,

že když v ranných 80tých letech (1983?) jsem Vás a pana Svobodu tam navštívil, tak že jsem skrze vrátnici nepronikl bez jakýchkoliv mezinárodních střetů. Asi moje jadrnĕ české jméno důkladně oklamalo bdělou tam stráž.

Pravdou je, že návštěvu jsem tehdá přetrval bez nutnosti prohlídky sociálního zařízení a tak jsem se zcela zjevně připravil o ten nejzajímavější kulturní zážitek v tom místě k nalezení.

Škoda, že se nepodařilo architektonickou sbírku přesunout do bezpečí, ještě před tou povodní v roce 2002. Majíce v paměti povodně ve Florencii, v roce 1967, tak jsem doufal, že bylo také i Praze možno zachránit mnoho vodou poničených předmětů. Bylo tomu tak?

Mimochodem, také se nehodlám stát předmětem obchodních čachrů společnosti MAFRA a tak se tímto loučím.

 

Hanka 9.2.2010 11:11

Diky pane Lukeši

Pane Lukeši, děkuji za pěknou vzpomínku na Invalidovnu. Osobně jsem ji bohužel navštěvovala jako dobrovolník při vyklízení archivu při povodni 2002. Ten týden mi stačil, takový krásný prostor a všude ta zkáza. Těším se,že za pár let si pod ty platany kde jsme třídili co se musí vyhodit a co se možná zachrání půjdu natáhnout mezi ty studenty. Myslím,že univerzitní kampus je skvělý nápad. Jinak se s vámi pane Lukeši v diskuzi loučím. Budu vás dál číst, chodit na Psí vycházky, ale do diskuze se registrovat nebudu. Prosím pište pro nás dál

zirje 9.2.2010 9:18

opakování matka moudrosti

Pěkné, ale přece jen si pamatuji, že hodně podobný text jsem už od Vás jednou četl, navíc vyzdobený podrobnějším popisem historky se zahraniční  badatelkou a její téměř křížovou výpravou s plánkem v ruce na toaletu. Bylo to zde na Psu?

J. Vávra 9.2.2010 8:35

Díky

Díky za vzpomínku i za to, že úterky na NP patří k mým oblíbeným. Po velkém diskuzním třesku budu dále číst, ale diskuzní příspěvky mít nebudu, ať si MAFRA trhne.....

Jen jednou se mi podařio do Invalidovny nahlédnout a to nádvoří plné zbraní bylo opravdu fascinující, dál jsem se nedostal.

dvd 9.2.2010 7:29

Sbírky NTM

Počátkem 60. let jsem se do oněch sbírek byl podívat. Vypadalo to jako kdyby se tam zastavil čas. Počátkem 70. let tam ony sbírky stále byly - leč nepřístupné. Jako voják základní služby jsem je jen okukoval přes zasklené dveře. Vydržely tam - dle autora - ještě dlouho potom. Co se s nimi po povodních stalo? Ví někdo?

Han 9.2.2010 6:51

Díky za vzpomínky.

Invalidovnu jsem měl možnost navštívit loni na podzim, takže mám lepší představu o tom co autor popisuje.

Jen bych dodal, že stavba je jen malá část toho co bylo původně plánováno. Zřejmně nebyly  finance na další rozšíření.

dvd 9.2.2010 7:26

Re: Díky za vzpomínky.

Tuším že 1/9.

Miroslav Bílý 9.2.2010 11:42

Pro pana dvd (07:26)

Přesně tak. 1/9 podle pana doktora  Václava Hlavsy. Ten také uvádí, že před Invalidovnou je pomník hraběte Petra Strozziho, zakladatele nadace pro vojenské invalidy a pomník  20 vojáků utonulých ve Vltavě při povodni 1890. A já dodávám, že před Invalidovnou byl oběšen 29.3.1775 Josef Miran, rychtář z Přezletic u Vinoře, vůdce selského povstání

StandaU 9.2.2010 9:37

Re: Díky za vzpomínky.

předčasné ukončení výstavby areálu Invalidovny nemá nic společného s penězi, vídeňský dvůr a hlavně pražský místrodržící změnili názor. Nesouvisí to s ppenězi.

Jakub S. 9.2.2010 10:31

Re: Díky za vzpomínky.

Ale stejně to s penězi souviset mohlo - až v první řadě... prosím, kde o tom víc, můžete odkaz?