20.10.2019 | Svátek má Vendelín


Diskuse k článku

ARCHITEKTURA: Návrat do Evropy

Jak jsme si řekli na konci minulého dílu (viz zde), neoblíbená stalinská architektura, zvaná sorela, končí na sklonku padesátých let. Světová výstava v Bruselu v roce 1958 byla pro naše umělce, samozřejmě nejen architekty, ale také výtvarníky, designéry, hudební skladatele, divadelníky i filmaře skvělou příležitostí poměřit po dvou desetiletích své síly s kolegy ve svobodném světě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kanioková 20.11.2018 20:38

"Mnoho nových budov tak nerespektovalo

měřítko a charakter místa, alespoň z dnešního úhlu pohledu. Snad největší problémem bylo řešení nedostatku bytů. Na rozdíl od Západu u nás dominovala panelová technologie výstavby, která přinesla uniformitu i banální urbanismus"

Přesně, a zrovna jeden projekt z fotky v článku - ten mám naproti. Jedná se o "Z. Edel - J. Lavička: Parkhotel", máme tu takové 3. Nejdřív tu opravdu "neseděly" svými rozměry, ale časem v jejich okolí dostavěli cosi, co ten nepoměr snížil.

M. Krátký 20.11.2018 13:53

Bruselský pavilon na Letné

asi v roce 1961 jsem tam byl na svatbě mé starší sestry Aleny - kde jsou ty časy ??? Synovec Martin se pak narodil v červnu 1962 - pak jsem šel 1.srpna na vojnu - taky už je to dávno - hezký den přátelé

J. Lepka 20.11.2018 10:48

Díky.

Zase jste mi přispěl pár kamínky do mozaika informací o stavbách, které jsem už zažil, ale jako kluk se o pozadí nijak nezajímal.