Ke stálé expozici v Národním technickém muzeu v Praze vychází nyní katalog

Ctihodná instituce Národní technické muzeum v minulém období postupně otevřela po rekonstrukci své hlavní budovy (arch. Milan Babuška, 1936-1942) řadu expozic. Některé, jako historie dopravy, hornictví, hutnictví, astronomie, měření času, interkamera, tu byly již dříve, další jsou nové. To je třeba chemie, technika v domácnosti, tiskárenství, ale také architektura, stavitelství a design.

Schulz - kupole

Ovšem – sbírky architektonického dědictví jsou v NTM zastoupeny již od samého vzniku instituce, tedy roku 1908, ale dosud byly ukryty v archívu. Ten byl navíc dislokován od válečných let až do povodně v roce 2002 v karlínské budově Invalidovny v nepříliš vyhovujících podmínkách. Tamní poklady byly ovšem přístupné badatelům, kteří si cestou od vstupu ke kójím depozitáře mohli prohlédnout i impozantní sbírku sádrových modelů ve vitrínách na chodbě, tedy prostoru, který do té doby znali spíše z filmové adaptace Amadea. V ní trpěl ve vlhkých kobkách Antonio Salieri, ve skutečnosti však v těch nevlídných místech strádaly cenné architektonické výkresy a modely.

Nyní je situace jiná. Ve třetím patře letenské budovy je architektuře, designu a stavitelství XIX. a XX. století od roku 2011 vyhrazen poměrně velký prostor, do nějž se vstupuje z vestibulu - respiria, v němž mohou obdivovat velký model Národního divadla nebo originální (a funkční!) kašnu architektů Adolfa Benše, Jaroslava Kadlece a výtvarnice Dany Hlobilové z legendární československé expozice na světové výstavě v Bruselu v roce 1958. Vlastní výstavu pak architektonicky uspořádal David Vávra spolu s autory Petrem Krajčim, Karlem Ksandrem, Vladislavou Valchářovou a Janou Pauly. Postupně pak procházíte několika místnostmi, které jsou zasvěceny různým stylům – od historismu přes secesi a modernu, unikátní kubismus, meziválečné art deco, neoklasicismus a funkcionalismus, až po trendy po druhé světové válce: stalinskou sorelu, bruselský styl, brutalismus nebo neomodernu. Je tu i prostor pro krátkodobé expozice (nyní je to historie Nuselského mostu), přehled vývoje designu, prezentovaný na vývoji svítidel, nebo pracoven architektů minulých epoch i s příslušným technickým vybavením. Vtipným nápadem je i ochoz, na nějž vystoupáte historickým litinovým schodištěm. Z něj je oknem výhled na panoráma Prahy, takže si můžete porovnat vize architektů dole v expozici se skutečnými dominantami metropole. Vlastní exponáty pak tvoří nejen architektonické výkresy na stěnách i v šuplících, ale také modely – od unikátních sádrových či kovových z počátku století až po dnešní, které se vyrábějí ze speciálních plastů. Atmosféru dotvářejí ukázky nábytku a dobového designu.

To vše je samozřejmě jen zlomkem sbírek Muzea architektury a stavitelství NTM. To vlastní jednu z největších světových sbírek, srovnatelnou s fondy významných institucí, jako je Královský institut britských architektů (RIBA), Cooper-Hewitt v New Yorku, Center for Contemporary Architecture (CCA) v Montrealu či Getty Foundation v Kalifornii. Na vzniku této rozsáhlé kolekce mají zásluhu osobnosti jako architekt Alois Čenský nebo historik umění Zdeněk Wirth. Důležitou roli sehráli také manželé architekti Ladislav Machoň a Augusta Müllerová, kteří za druhé světové války uspořádali stávající fondy z pozůstalostí našich nejvýznamnějších projektantů a doplnili je o nové akvizice, vytvořili rovněž dokonalý systém katalogizace všech položek. Na ně navázali jejich pokračovatelé architekti Vincenc Beer, Alois Kubiček či Vladimír Šlapeta, kteří se rovněž pokoušeli jednotlivé – a často zapomenuté nebo režimem ignorované osobnosti – přiblížit veřejnosti formou výstav a publikací.

Schnirch - Most císaře Františka I.

Mluvím-li o unikátní sbírce, mohu se opírat o vlastní zkušenost – u architekta Šlapety jsem v osmdesátých letech pracoval, takže jsem měl možnost se s poklady na Invalidovně dost podrobně seznámit. V jednotlivých fondech byly zastoupeny nejen plány a dobové fotografie, ale často i osobní předměty, jako byly deníky, studie a skici, knížky a časopisy i kuriozity, od kladívka, kterým se poklepávalo na základní kámen Národního divadla, až třeba po fajfku architekta Josefa Havlíčka. Povodeň v karlínském archívu byla samozřejmě zničující, řada plánů byla poškozena, některé modely rozbity, většina fotografií zničena. Následoval dlouhý proces vysušování výkresů, které byly předtím narychlo umístěny v mrazírnách, a jejich postupné restaurování. Modely byly rovněž opraveny, pokud to bylo možné. Pro tyto fondy samozřejmě bylo zásadní, že byly přemístěny do vhodnějšího prostředí. Škoda jen, že k tomu nedošlo již v průběhu devadesátých let, kdy získalo NTM téměř polovinu prostor v hlavní budově na Letné, dříve okupovaných dalšími institucemi. Pokud by se tak bylo stalo včas, mnohé se mohlo zachránit a ušetřily by se nemalé finanční prostředky...

Polivka - Praha

Havlíček - Parkhotel

NTM postupně vydává katalogy k jednotlivým expozicím, vzniká tak formátově i graficky ucelená ediční řada. Tu nyní doplňuje i přehledně uspořádaný Katalog expozice Architektura, stavitelství a design, jehož hlavním autorem je dlouholetý pracovník muzea Petr Krajči. Ten představuje v jednotlivých kapitolách historii vzniku sbírky a hlavní vystavené exponáty v kontextu doby, kdy vznikly, a jejich autory. Téměř třísetstránková kniha s řadou ilustrací vyjde v příštím roce také v anglickém překladu.

LN, 26. 9. 2015
Článek doprovázejí reprodukce obrázků plánů a modelů ze sbírek NTM.