Ladislav Machoň

V sobotu 6. dubna se otevřela brána v paláci Passage na pardubické třídě Míru a lidé se mohli projít rekonstruovanou pasáží ve stylu art déco. Ta opět získala podobu z poloviny dvacátých let.

Cenná stavba je dílem významného českého projektanta Ladislava Machoně, od jehož narození uplyne 28. dubna 125 let (a 40. výročí jeho smrti si připomeneme zase na sklonku roku). Nedávno jsem v této rubrice psal o Machoňově rozsáhlém díle v Praze (viz zde), a jak jsem slíbil, využiji příležitosti obnovení pasáže a zmíním i jeho významné pardubické realizace. Z tohoto východočeského města pocházela Machoňova matka, architekt se rád do Pardubic vracel a je tu také pohřben.

Rozlehlé a členité budovy Ředitelství pošt a telegrafů a Státní reálky – obě dokončené v polovině dvacátých let v samém srdci města na Smetanově náměstí a v Jahnově ulici – nesou znaky tvorby zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry, jehož studio Machoň několik let vedl. Je tu patrný i vliv tehdejší holandské architektury a rovněž – zejména v interiérech – motivy tehdy velmi populárního stylu art déco. Na průčelí se střídají omítnuté pásy s plochami z režného zdiva, výrazná jsou orámování oken, monumentálně jsou řešeny vstupy. Kvalitními materiály, zejména žulou a mramory, se v interiérech rozlehlých paláců nešetřilo. Výtvarnými díly jsou kamenné plastiky zubrů ve vestibulu Ředitelství pošt od Jaroslava Horejce nebo socha chlapce na atice školy od Karla Pokorného. První stavbu dnes využívá magistrát a krajský úřad a prošla rozsáhlou rekonstrukcí, škola na ni teprve čeká.

Machoň - ředitelství pošt

Machoň - reálka

O deset let později vznikají v centru města další velké stavby Ladislava Machoně, tentokrát již v konstruktivistickém stylu. Šlo o poštovní úřad na dnešní třídě Míru, který nese podobné motivy jako Machoňova pošta v Praze-Holešovicích – tedy pravidelný rastr čtvercových oken na průčelí a keramikou obložený sokl. Jen původní bílou vápennou omítku bohužel nahradil šedivý břizolit. V roce 1937 pak byla v ulici Na Třísle dokončena stavba Okresního soudu a berních úřadů (dnes tu sídlí také chemická průmyslovka). I u tohoto domu se objevuje motiv keramických obkladů části fasád a i ten by měl být rekonstruován do původní podoby.

Vraťme se ale k paláci Passage. Stavba podle Machoňova návrhu probíhala v letech 1923-1925 a prováděla ji firma A. Kratochvíla a F. Veselého. Na průčelí využil architekt hezkého motivu keramických orámování řady oken, což je prvek, jenž se vyskytuje na renesančních pardubických domech. Fasádu zdobí také pískovcové figurální plastiky Karla Dvořáka ve stylu civilismu. Jinak je průčelí celkem jednoduché a působí mnohem klidněji, než třeba fasády pardubického krematoria od Pavla Janáka ze stejné doby. Pasáž v hnědo-žluto-bílém barevném pojednání je zaklenuta z velké části prosklenou valenou klenbou. V lunetách na obou koncích byly původně fresky akademického malíře Alexandra Vladimíra Hrsky (1890-1954), které poněkud přísný prostor svou pestrou barevností i rozvernou sportovní tématikou příjemně doplňovaly. Ty se nedochovaly, ale bylo by výborné, kdyby se podařilo zhotovit jejich kopie. Mimochodem, Hrskovi navrhl na pražské Babě architekt Machoň těsně před válkou malý domek, nedávno kvalitně opravený.

Na obou stranách pasáže jsou obchody s velmi pěknými detaily původních výkladců a dveří. Nádherná je mozaiková dlažba a obnoveny byly také konzolové lampy na stěnách. Kompletní rekonstrukcí prošla i obě dvorní křídla domu, svírající pasáž. I tady se ovšem zachovaly některé původní detaily, třeba schodišťová zábradlí. Konečně byl obnoven i původní vzhled zadního průčelí domu. Autorem projektu rekonstrukce byl architekt Miroslav Petráň, provedla ji firma Metrostav z prostředků Rozvojového fondu Pardubice. V době slavnostního otevření už fungovaly některé obchody a obnovena byla i kdysi populární Hofmannova kavárna. K rekonstrukci vydalo nakladatelství Helios publikaci, seznamující s historií paláce Passage i osobností a dílem Ladislava Machoně. Knížku doprovázejí plány, dobové fotografie i současné snímky Štěpána Bartoše.

Zaměstnanci Hofmannovy cukrárny

Dobrá věc se tedy podařila. Pasáž jsem při občasných návštěvách Pardubic navštěvoval a pohled na zdevastovaný prostor byl tristní. Kéž by pardubičtí věnovali stejnou péči i Winternitzovým mlýnům – jednomu z nejvíce fascinujících děl Josefa Gočára. Ty už neslouží původnímu účelu a tak by bylo skvělé najít pro tuto nádhernou stavbu smysluplnou funkci.

LN, 13. 4. 2013

Foto Štěpán Bartoš a archív autora