Dnes se zastavím u dvou nových budov světově proslulých švýcarských architektů Jacques Herzoga (*1950) a Pierre de Meurona (*1950), mj. nositelů prestižní Pritzkerovy ceny za architekturu (2001). Každá jejich stavba je světovou událostí a nejinak je tomu u těchto. Jistě i vy si vybavíte jejich barevně proměnlivou bublinu Allianz Areny v Mnichově, kde hraje Bayern, nebo přestavbu staré elektrárny v Londýně na New Modern Tate Gallery. Ne-li, pak vám snad nemusím představovat tzv. Ptačí hnízdo – hlavní olympijský stadion v Pekingu.

Poblíž rušného tokijského bulváru Omotesando dnes najdeme řadu obchodních domů prestižních módních značek, jejichž autory jsou architekti Tadao Ando, Toyo Ito (viz jeho TOD´S zde) nebo ateliéry SANAA, MVRDV a další. V jedné z menších bezejmenných ulic je pak přímo epicentrum světové módy v japonské metropoli. Najdeme tu mj. i jeden obchod s fasádou Jana Kaplického. Největší zájem však vyvolává dům značky PRADA, od dvojice Herzog – de Meuron. Je to takový dvoupatrový krystal, jehož stěny tvoří mírně vypuklé skleněné kosočtverce různých velikostí. V interiéru jsou vysoké huňaté bílé koberce, po nichž se nejlépe chodí bosky (jak to zvládají dámy v kramflecích, nechápu) a točité schodiště do horních pater.

Další stavbu švýcarského tandemu najdeme pro změnu v Madridu kousek od slavné galerie Prado. Nedaleko odtud je i sbírka Thyssen-Bornemisza (úpravy Rafael Moneo) nebo Muzeum moderního umění královny Sofie od Jeana Nouvela. Tady zůstala na malém náměstí stará cihlová skladištní budova. Architekti ponechali fasády a uvnitř navrhli multifunkční kulturní centrum Caixa Forum (dokončeno 2008; pro stejného investora – nadaci Caixa – projektovali už dříve oba tvůrci budovu také v Barceloně). Vstupuje se volným parterem, kde jsou jakési kubistické názvuky z kovových desek a schodiště do haly v patře. Tam je knihkupectví, infocentrum a jinak volný prostor. Vše v tónech šedi, jen na stěně visí obrazy s jasnými barvami. Horní patra jsou pak v přístavbě s fasádou z rezavého plechu, zčásti perforovaného. K celé stavbě patří ještě „svislá zahrada“ – obdobná té, jakou před lety navrhl Jean Nouvel v Paříži na Muzeum etnik u Seiny. Štítová zeď staršího domu je pokryta takovou plstí, v níž jsou vykrojeny otvory - vznikly tak jakési kapsy, z nichž vyrůstají různé rostliny: traviny, kytky, mechy, lišejníky, ale i keře. Vypadá to dobře, stále se to zavlažuje a zahradník v typickém slaměném kloboučku to holt musí ošetřovat z výsuvné plošiny.

Na závěr pozvánka na druhou letošní Psí vycházku. Povede, jak jsme se při té minulé domluvili (viz zde), opět na Petřín. Posledně jsme prošli Strahovskou a Seminářskou zahradu a Růžový sad, tentokrát se zaměříme na Kinskou zahradu v katastru Prahy 5 – Smíchova. Sejdeme se na náměstí Kinských u brány do parku a pak půjdeme nahoru kolem letohrádku, kostelíku sv. Michala a dalších staveb do areálu Strahovských kolejí, odkud je pak možno jet autobusem. Sraz je v sobotu v 10 hodin, pokud ovšem nebude pršet. Psí účastníci opět vítáni!

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998