Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ARCHITEKTURA: Jorn Utzon to také neměl lehké...
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jurajda 20.4.2008 12:49Pan dizajnér Kaplický! Ale proč nám chce vnutit velkovýkrmnu pro šmouly!U těch by to vzbudilo nadšení! |
|
|
takyodbornik 16.4.2008 12:00Armstrong neni Rus Jiz po desetileti se traduje neuveritelne mnozstvi jeste neuveritelnejsich historek o Sydney Opera House (SOH). Stavbe, ke ktere mam vztah a o kterou se zajimam snad zrovna tak dlouho. Presto se musim priznat, ze novych povesti stale jeste pribyva. Tahle kachna, o 11 rozhnevanych muzich je toho prikladem. Jak zde ale jiz nekdo podotyka, R. Rose napsal jeho hru nekolik let pred vypsanim souteze na SOH. Muzeme zde rici, ze nastesti. Jinak Henry Fonda by si v tom filmu moc nezahral. Saarinen priletel do Sydney se zpozdenim. Nekolika dnu ! Proto take si prohlizel, ve vedlejsi mistnosti, porotou jiz vyrazene navrhy. Po case se z mistnosti vynoril s navrhem, ktery predlozil pred porotu a rekl: "Panove, predstavuji Vam zde vitezny navrh". Jelikoz Saarinen byl Saarinen a ostatni clenove vice mene pouzi statni zamestnanci (Vladni architekt, dekan fakulty architektury a pak nejaky civilni inzenyr) teda, zadne to hvezdy architektonickeho nebe, tak debata byla pry velmi kratka. Veskera zadna.Za tak kratky film (ci divadelni hru) by divaci urcite chteli sve penize zpet ! Dale pak jiz strucne: Vymena vlady, behem projektu, byla jen jedna (1965) a stavba nebyla nikdy, jak psano, zastavena. Utzon to vzdal (1967). Na otevreni byl Utzon samozrejme pozvan a zrovna tak samozrejme pozvani odmitl. Zasadni obrat take nikdy nenastal. O jedinecnosti Utzonova projektu bylo od zacatku presvedceno mnoho lidi, zrovna tak jako mnoho lidi neni presvedceno dodnes (ale dnes si vetsinou mysli, ze vyslovit to by bylo asi politicky nespravne). Utzon ziskal sva zcela zaslouzena vyznamenani za celou svoji zivotni tvorbu. Jeho syn Jan zatim nic "nepredelava". Zucastnuje se prace skupiny architektu, kteri pripravuji castecne upravy a podava o tom svemu (dnes jiz bohuzel nepohyblivemu) otci do Danska zpravy. pokr. |
|
|
takyodbornik 16.4.2008 12:01Re: Armstrong neni Rus pokr. pokr. Jestli dnes Jorn Utzon se citi stastneji nez Joze Plecnik samozrejme nikdo nevime. Pochybuji ale, ze Joze Plecnik umiral s nejakym pocitem zneuznani, ve svem srdci. Ne, nic mi zacatek tohoto pribehu nepripomina. Protoze, jak tehdy Jirka Suchy mel zakazano v Semaforu zpivat, ze Armstrong neni Rus, tak ani Kaplicky neni Utzon a jeho knihovna "ani nahodou" neni Sydney Opera House. |
|
|
M.Rund 16.4.2008 10:32Praha Minulý týden jsem byl v Praze a když jsem viděl na vlastní oči, co se děje na Letné, (a i v jiných lokalitách) tak moc nechápu ty věčné diskuse o knihovně. A jak jsem četl v jednom časopise, Rusům se přestalo líbit v Kárlových Vároch a stěhují se do Prágy. To se máte na co těšit, haha. To budou všude samé "luxusnyje Apartaménty" |
|
|
Vojtěch 15.4.2008 23:25Takže to bude stát 8*14=112 miliard Kč? Se nedivím, že se toho ředitel Ježek pak tak drží. |
|
|
Psí vrah Čumil 15.4.2008 20:10No, obávám se, pane autore, že paralelní domácí situace je za nadšeného povykování části publika už víceméně vyřešena. http://domaci.ihned.cz/c1-24027420-hleda-se-zpusob-jak-zakazat-knihovnu Volejme sláva, neb domácí kondelictvo zase jednou slavně zvítězilo... |
|
|
takyodbornik 16.4.2008 8:55Re: No, obávám se, pane autore, že paralelní domácí situace je za nadšeného povykování části publika Ale pane kolego. Co mate proti kondelikum ? V takovem to raji kondelnictva, presneji ve Svycarskem sprizenectvi, kondelici hlasuji o kazde stavbe, na kterou ma prijit verejny peniz. A kde se maji lide lepe, kde se mene krade a podvadi, kde je poradek ? (Jak dodal Voskovec: "U nas je take poradek, u nas se take nic nesmi") Pritom, kdyz se ale divate na jejich architekturu tak, ozvlaste z hlediska kvality jejiho provedeni, nam zbyvaji jen oci pro plac. Proto volam: At zije vitezstvi rozumu! At ziji kondelici vsech zemi ! |
|
|
zalozak 15.4.2008 16:43Jo, jenze ono neslo ani tak o politiku jako o prachy... Vlastne je to poucny priklad pro pripadne budovatele chobotnice (ci slizu) i kdyz opera je prirozene 10000x lepsi. Pribeh autora zni romanticky jen z neho vynechava ze se realizace toho (jiste nadherneho) projektu stalo nocni murou. Pan tvoritel (architekt) nebyl schopen se staticky dat dohromady rozumne vypocty cehokoliv a tudiz se kazda faze stavby modelovala. A v rade pripadu se zjednodusovalo. Stavba se protahovala a protahovala a stala se z nic doslova cerna dira na penize. Mimochodem, jakkoliv je to unikatni barak a jiste klenot sydney, vetsina salu stoji akustisticky zcela za h... a to nikoliv proto ze by se nedodzel puvodni projekt (coz se tehdy ani nedalo) ale proto ze je to tak postavene. Relativne slusne akustiky se nakonec dosahlo velice komplikovanou sadou vnitrnich prepazek a odrazovych desk a navic je podporena elektronikou. Jinymi slovy, akusticky ty saly v porovnani treba s prumernym divadlem v CR stoji naprost za nic. Z vypovedi hudebniku vyplyva ze se clovek ani neslysi jeden druheho prez ctvrtinu jeviste bez zapnutych odposlechu natoz pak kdekoliv jinde. Ale jo, tvar je to paradni... |
|
|
dvd 15.4.2008 19:24Ale jo, tvar je to paradni... Souhlas, on si totiž leckdo plete architekturu se sochařstvím, v případě Jana Kaplického pak s aranžérstvím. Ostatně Kaplického tribuna se vyklepávala v loděnici a přešvihnutí rozpočtu bylo řádové, no a ten obchoďák se formoval na rabicku a ty čudlíky se tam ručně přidělávaly na (ručně) předvrtané hmoždinky. (Tepelná Izolace je nic moc, ale hlavně když se žvaní o ekologických stavbách atp.) A při tom tažení za Kaplického knihovnu poněkud uniká snaha pana ředitele Ježka nějak vhodně využít Klementina. Osobně si myslím, že kdyby bylo rozhodnuto, že po uvolnění Klementina připadne budova např. Karlově univerzitě pro školní účely, tak by ta tzv. intelektuální elita určitě stran stavby knihovny-blobu tolik netlačila na pilu. |
|
|
takyodbornik 16.4.2008 9:11Re: Jo, jenze ono neslo ani tak o politiku jako o prachy... Je zajimave, ze to byl prave ten "neprakticky" architekt (Utzon) ktery vyresil inzenyrskou neschopnost vypocitat konstrukci. Neurcite elipsy zmenil ve vysece koule a tehdejsi (temer rucni)pocitace si jiz pak poradily. Take navrhl i technologii (precast). Za ty vnitrni potize (akustika a pod.) Utzon nemohl. Zmeny puvodnich prostoru se udaly az po jeho odchodu. Pravy vyznam jeho dila je snad nejlepe pochopit z jeho dopisu svemu kolegovi, jiz cestou ze Sydney, kdy si to nadebehl pres Mexico a navstivil tam zbytky azteckych chramu. Odtamtud napsal, ze si umi predstavit jak za tisic let v Sydney take bude stat jenom to podium a nad nim jeho betonove "plachty". Coz je vlastne podstatou jeho navrhu. Vnitrek budovy se bude pravidelne menit, aby ubytoval menici se zpusoby jejiho vyuziti. Co je vecne, je to co Utzon po sobe v Sydney zanechal. Kdyz uz pan Lukes mermoci nam zde podstrkuje to Kaplickeho knihovno: Umite si predstavit, co by asi z toho zbylo na Letne, po tisici roku? Snad ani ta "sampansky" zlata smouha. |
|
|
ilna 15.4.2008 13:34Doma Doma není nikdo prorokem. To už věděli naši prapra.... Knihovna pana kaplického by byla to nejlepší, co tu za poslední desetiletí (množné číslo) vzniklo. Ale asi nevznikne. Postaví se další uprděná, sklobetonový krychle. A Češi budou spokojeně remcat, že to mohlo být barevnější. |
|
|
zalozak 15.4.2008 23:24Re: Doma Kaplickeho tvar jako by z oka vypadl grafikovi ktery delal obrazky pro Neznalka. Mozna ze by se panove meli podelit o honorar. Zatimco vetsina ostatnich architektu si tyto tvary vyzkousela v letech 7--tych a pak z nich vyrostla, pan architekt v "detstvi" holt zustal. Ale faj, at se chobotnice postavi ale tam kam se hodi, byl byla by to treba zajimave shoping centrum s restauracemi nekde u more :-) Nicmene clanek byl o jine stavbe ktera je alespon zasazena do okoli a ma tam smysl. Pokud si nekdo mysli ze sliz uprostred historickeho evropskeho mesta bude klenotem tak .... pak fakt nevim... |
|
|
liddy 21.4.2008 9:44Re: Re: Doma Souhlasím s uvedeným názorem - na stavbu "chobotnice" je na Letné málo prostoru - viz vizualizace.... A postavit ji někde v polích za Prahou, to by asi nebylo z hlediska provozu vhodné a p. architektovi by to též nevyhovovalo. |
|
|
takyhisterik 16.4.2008 9:21Re: Doma Mila Ilno, Cesi budou jeste spokojeneji remcat, ze se na to nevyhodily miliardy a hlavne, ze zlovestne "Oko nad Prahou" nebdi. A nepostavi se nic, protoze se najednou zjisti, ze neni ani proc. To, ze neni kde a za co, se jiz zjistilo. A protoze clanek byl vlastne o Utzonovi. Ten v Sydney se nenarodil a presto tam take nakonec prorokem nebyl. Ale nechal tam po sobe (zvenku) fajn barak. To jo ! |
|
|
JaKo 15.4.2008 13:32Je libo obrazku? [][][][] Několik zajímavých pohledů na budovu Sydneyské opery lze najít na této stránce" http://images.google.co.uk/images?q=Sydney+opera+house&hl=cs&rlz=1B3GGGL_enAU234AU234&um=1&ie=UTF-8&sa=X&oi=images&ct=title |
|
|
JaKo 15.4.2008 13:20A co opery? Zajímavý článek, dík autorovi. Chci jen dodat, že Sydneyská opera je velmi podivné zvíře, asi jako ptakopysk. Stojí na nádherném místě, avšak její estetická kvalita je diskutabilní. Mně už se okoukala a vidím ji spíše jako kýč. Její funkčnost je problematická, hlavní sál je totiž koncertní síní a přidružené menší křídlo je operním sálem, který je z mnoha hledisek krajně nevhodným k provozování oper. Jeviště je malé, akustika mizerná a z některých sedadel na balkonech není vidět na jeviště. (Jedna průvodkyně tímto objektem se snažila trapnost zachránit tvrzením, že tato sedadlo byla záměrně navržena pro slepé milovníky opery!!!!) Problémem je i parkování a přístup k budově. Místo se stalo sydneyskou ikonou, turistickou atrakcí a vydatným komerčním objektem, kulturní působnost je až druhořadá. Je to skvělé místo pro snoby a naboby, pro řádového milovníka hudby je však její užívání značně problematické (nejen ceny vstupenek ale i třeba parkování či sazby za taxíky jsou pro průměrného sydneyčana značně nákladné atd.) V té budově jsem asi rok pracoval a znám mnohé její neduhy, kterých je tam nepřeberně. Vnějším vzhledem je stavba vskutku neobyčejná a pozoruhodná, o tom není pochyb. A v tom jest její zvláštnost, vyniká originalitou přesto, že se na její výstavbě podílelo mnoho inkometentních činitelů. Je to tak příznačně australské, neumětelové si tu můžou dovolit co jen je napadne. Takže Sydney má nyní nepříliš akusticky vyhovující koncerní síň zvanou Sydney opera house. Teď už jen potřebují pořádnou budovu opery. Nepochybuji, že až ji vystaví tak ji pěkně po australsku nazvou Sydney Concert Hall.
|
|
|
Servác 15.4.2008 16:25Re: A co opery? Tedy, to je zajímavé. Není nad pohled zevnitř. Dosud jsem se domníval, že na zfušovanou práci máme monopol v Česku. Ale je pravda, jak si vybavuji, že u operních hvězd neslyšíte, že by se pyšnily angažmá v Sydney opera hose, jako se pyšní např. Scalou nebo Metropolitan. |
|
|
takyhysterik 16.4.2008 9:52Re: Re: A co opery? Ale Servac ! S kolika takovyma operetnima hvezdama jste posledni dobou ztravil v intimnim rozhovoru ? |
|
|
takyodbornik 16.4.2008 9:49Re: A co opery? Nechci Vas zarazovat mezi ty Vase "snoby a naboby" ale cena za parkovani a taxi je vsude v CBD stejna, to je at jedete do opery nebo do hospody. Ceny vstupenek, v porovnani hladin prijmu, nejsou o nic vyssi, nez treba do ND v Praze. Navic, SOH je kratkou prochazkou po nabrezi od vlaku, autobusu, ba i parniku (ferry). Kdyz uz jste ten fajnsmekr pres akustiku, tak jste jiste v Sydney radeji navstevoval koncerty v Town Hall. Ta totiz, svyma vnitrnima pomery (1:2:1) napodobuje vidensky Musikverein. Jinak jeste nevim, co za odrudu jsou ti Vasi "inkomenentni" cinitele. Ja jsem na projektu dva roky pracoval a s nijakym takovym zviratkem jsem se tam nikdy nesetkal. Ale asi budu muset patrit mezi ty Vase "autralske neumetely". Zajimave. Mezi asi sedesati architekty tam si pamatuji jen nekolik rodilych Australanu a primo na stavbe jich bylo snad jeste mene. Snad stoji i za uvahu, ze generaci pred temito, dalsi tisice takovych "neumetelu" napriklad navrhlo a postavilo soustavu prehrad a elektraren ve Sneznych horach, ktera by strcila celou tu Vltavskou kaskadu do kapsy. Ale pravdou je, treba takovy Stalinuv pomnik v Sydney postavit prece jen jeste nedokazali. |
|
|
Lukas B. 15.4.2008 13:18jistěže bomba, ovšem jak z kterého úhlu pohledu? na fotce je to bomba. uvnitř jsem nebyl, a tak nemohu soudit, jestli je to bomba z hlediska akustiky, a vůbec netuším, jaký to má potenciál vstřebat každých dvacet let zásadně se proměnivší nároky na technické a sociální zázemí. čtrnáckrát překročený rozpočet mě děsí a vede mě k otázce, jestli by měl být u veřejných peněz vůbec jaký prostor pro "seberealizaci samolibého egoisty". svým způsobem tento návrh předběhl dobu (její technické a technologické možnosti za reálné peníze), a bohužel velice poškodil pověst nádherných železobetonových skořepin - a to tam nemrzne! v poslední době jsem se podílel na realizaci jednoho architektonicky ambiciozního mostu, a můj postoj k "architektům" se nakonec ustálil na opatrném optimismu - ano, vyplatí se udělat stavbu o fous (desítky proćent, ne stovky!) dražší a takovou, aby se na to "dalo koukat" - ale vocaď pocaď. |
|
|
takyodbornik 16.4.2008 10:10Re: jistěže bomba, ovšem jak z kterého úhlu pohledu? Mate naprosto pravdu Lukasi, vnitrek mnoha budov, obzvlaste poslednich par generaci, se pravidelne meni. Casto se meni (zboura) vse, vcetne vnejsku. Coz se zde ovsem nepredpoklada Puvodni rozpocet 7 milionu (v roce 1957) byl zamerne "pododhadnut" premierem, aby zamer prosadil v parlamentu. Podobne jako ty dve (ctyri?) miliardy na to Kaplickeho knihovno ? Mate take pravdu, ze technika a technologie predbehly tehdy svou dobu. Ale nejvetsi narust ceny i delky dokonceni zpusobila politika kolem cele stavby. Jedna strana ztratila kvuli tomu projektu vladu (1965) a druha strana takto nabytou moc nehodlala ztratit stejnym zpusobem. V dobe kdy Utzon odchazel (1967) ministr stavebnictvi vyhrozoval, ze pod Utzonem stavba bude dokoncena az v roce 1970 a bude stat 50 milionu ! Nakonec, jiz bez Utzona, stavba byla dokoncena az v roce 1973 a stala 103 milionu (vcetne inflace za 16 let). |
|
|
šimon klein 15.4.2008 12:05autor je typický architekt Genius Utzon je jmenován v každé větě článku, ale jméno alespoň jednoho, kdo to musel zachraňovat (doslova - navrhnout nepostavitelnou budovu umím už od 4 let...) to chybí....Já vím, že to není o těchto lidech, ale vždycky jsem to u oslavného článku nad Geniálním architektem postrádal.....a podobný přístup mám i ke knihovnu.....včetně poznámky níže o vhodnosti navrhované lokality......a to neberu v úvahu osobně mi nesedící nafoukanost kaplického a už vůbec se děsím diskuze Architektů (a technických knihomolských kutilů) nad technickým problémem samotné manipulace se vzácnými tisky zakladačem.....doufám, že se nic stavět nebude..... Jinak Vás pane autore zdravím, ostatní Vaše příspěvky čtu rád....... |
|
|
takyodbornik 16.4.2008 10:26Re: autor je typický architekt Jelikoz jsem se sam pohyboval, mezi tema "zachranari", nekolik roku, tak by mne samozrejme zajimalo to jmeno, co umite uz od svych 4 let. Jorn Utzon je v tom ale nevinne. Budto je zatracovan, jako neprakticky snilek a budizknicemu a nebo zase je vynasen na nebesa, coby bozsky genius. Kdo ale zna jeho celou tvorbu tak vi, ze to je zatracene dobry a technicky zdatny architekt. Jeden z nejlepsich sve generace. Proto bych jej nikdy k panu Kaplickemu neprirovnaval. Takze nevim, zdali mne muj nazor cini take typickym architektem ? |
|
|
RomanL 15.4.2008 9:59Mně teda začátek tohoto příběhu nic nepřipomíná... |
|
|
dvd 15.4.2008 7:58Reginald Rose napsal 12 rozhněvaných mužů 3 roky dříve, než byla soutěž na operu vypsána. |
|
|
takyhisterik 16.4.2008 10:31Re: Reginald Rose Mate zcela pravdu. Ja se tim barakem v Sydney zajimam jiz ctyricet let a verte mi, snad ani o vile Tugendhat nebylo napsano tolik kravin, jako o Opere v Sydney. Presto, tahle kachna je pro mne ale naprosta novinka ! |
|
|
Jenda 15.4.2008 2:01Jestli nam to melo pripomenout autora knihovna tak to pan Lukes trochu ulit |
|
|
Servác 15.4.2008 7:49Re: Jestli nam to melo pripomenout autora knihovna tak to pan Lukes trochu ulit NAprosto souhlasím. Používám budovu opery jako argument PROTI blobu: je moderní, nekonvenční, ale na vhodném místě, a především krásná! Stejně jako Guggenheimovo muzeum v NY a v Bilbao a na rozdíl od Center Pompidou a toho pražského výmětu. |
|
|
Abonent 15.4.2008 22:05Napovědět někdy nestačí Ano, tento příběh se štastným koncem měl čtenářům připomenout jiný příběh : Národní knihovnu v Praze. Jenže Češi nejsou Australané. Přízemnost, nevzdělanost, závist u nás je mnohem větší. Přesto pan Lukeš doufá, že i Praha se jednou bude pyšnit světovou stavbou. Jestlipak se čecháčkové dokážou omluvit architektu Kaplickému ? Alespoň po postavení jeho Národní knihovny ? |
|
|
max 16.4.2008 0:18Re: Napovědět někdy nestačí Proč by se tomu arogantnímu pánovi měl někdo omlouvat ? Pokod dostane sjednanou odměnu, jeho úloha končí. |
