Každý měsíc mám na ČT24 v cyklu Rendez vous (v rámci pořadu Před polednem) možnost pozvat si do studia jednoho hosta ke krátkému povídání. Bývají to architekti a lidé spřízněných profesí, v červenci to například byla fotografka architektury Ester Havlová a v srpnu pak dr. Benjamin Fragner. To jméno znají všichni fandové kdysi kultovního Technického magazínu, časopisu, který už bohužel před lety zanikl. Fragner byl jedním z redaktorů (dalšími byli pánové Petřík, Rollo a jistý Vladimír Železný:-)). Zabýval se moderní architekturou, designem a výtvarným uměním a snažil se v té pozdně totalitní době zprostředkovat alespoň na stránkách Téčka to nejzajímavější, co se tehdy ve světě dělo. Kromě toho vymyslel zajímavé akce Malovaná architektura a Urbanita. Tehdy jsem od něj dostal nabídku na sérii článků o zajímavých plánech z Archivu architektury, kde jsem pracoval. Vznikl z toho seriál a nakonec i výstava v Roztokách u Prahy, nazvaná Projekty z archívů. To bylo v roce 1988.

Benjamin Fragner se také zabýval problematikou využití starých opuštěných továrních areálů. Těch bylo i tehdy hodně, všeobecně se však soudilo, že jde o pokleslou „periferní“ architekturu a že je nejlépe ty objekty zbourat. Už dávno víme, že mezi starými pivovary, cukrovary, papírnami a dalšími provozy najdeme pravé skvosty, ať už díla předních projektantů (i tvůrce Národního divadla Josef Zítek si vystřihl pěkný pivovar v Petrohradě) nebo anonymních architektů a stavitelů. Díky tomu vzniklo Výzkumné centrum průmyslového dědictví při ČVUT Praha, které vede právě Fragner. Za léta činnosti dali dohromady rozsáhlý archív továrních areálů, pořádají výstavy, semináře, konference a vydávají skvělé publikace. Jen v poslední době to jsou např. průvodce po takových stavbách v Praze, Libereckém a Ústeckém kraji, sborník Průmyslové dědictví s předmluvou Sira Neila Cossonse a s příklady rekonverzí v dalších zemích nebo další sborník Druhý dech průmyslové architektury. O další parádní knize jsem psal před časem zde.

Minule jsem tu ostatně také zmiňoval velmi hezky adaptovaný areál bývalých Parních mlýnů a pekáren od Bohumila Hübschmanna v pražských Holešovicích, původně z roku 1906 (dnešní adaptace studio CMC). Tak mne napadlo, že bychom se na tuto stavbu a četné další v okolí – např. Sanderovy secesní budovy býv. Holešovického přístavu (i o těch jsem kdysi do Téčka psal v článku Lodi na pevnině) – mohli podívat v rámci příští Psí vycházky. Ta se bude konat nikoli tuto, ale tu další sobotu, tedy 13. září (ovšem nebude-li pršet). Sraz v 10 hodin dopoledne před palácem KOVO (mimochodem zajímavá výšková stavba od Zdeňka Edela ze 70. let), tedy u holešovického ústí Libeňského mostu při Jankovcově ulici.

A ještě upozornění na pár přednášek: v pátek 19. září budu od 20 hodin přednášet v Galerii výtvarného umění v Náchodě o skvostech moderní architektury Královéhradeckého kraje. Ve čtvrtek 25. září od 20 hodin pak v Grand café Orient v domě U Černé Matky Boží pokračuje cyklus o kubistických architektech, věnovaný tentokrát Emilu Králíčkovi. 6. listopadu v 19 hodin v Galerii umění Karlovy Vary seznámím zájemce s pražskou architekturou secese a kubismu. Konečně od října pokračuje pravidelný cyklus o moderních architektech v břevnovském Kaštanu, doprovázených krátkými filmy. Bývají to první úterky v měsíci od 18:30. 7. 10. představím trojici funkcionalistů Havlíček + Honzík + Linhart, 4. listopadu pány Roškota a Krejcara a 2. prosince to budou díla současných pražských architektů.

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998