Pondělí 11. listopadu 2024, svátek má Martin
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ARCHITEKTURA: Hradčanské bašty – sen o zdravém bydlení

diskuse (0)

Písecká brána

Jedno z míst, které mám rád, je zástavba na bastionech z tereziánské éry v katastru pražských Hradčan. Ta vrcholila právě před 105 lety, kdy se na třech baštách v sousedství Písecké (nebo také Bruské) brány začaly stavět řadové domy, dvojdomy a vily podle projektů významných architektů, jako byli Jan Kotěra, jeho žáci Josef Gočár, František Kavalír nebo František Janda, dále Alois Čenský, Rudolf a Jaroslav Stockarové, František Roith, Emil Králíček, Theodor Petřík a Karel Roštík, Antonín Ausobský, Ladislav Skřivánek, Friedrich Ohmann a další. K nim můžeme připočíst i známého mystika, sochaře, grafika a malíře Františka Bílka, který si zde postavil vlastní dům s ateliérem a navrhl i sousední stavbu – Procházkovou vilu.

Roith

Bílek-Procházka

Historie tohoto unikátního stavebního souboru je zajímavá. Severní opevnění Pražského hradu již dávno ztratilo svůj význam, a jednotlivé bašty měly být rozebrány, cenné území pak zastavěno bloky činžovních domů, tak, jak je tomu o kousek dál při ulici Na Valech. Podobně byly bašty zbourány i směrem na západ, kde na jejich místě vyrostl městský sirotčinec a c. & k. kadetní škola (dnes ministerstva kultury a obrany). Proti tomu však protestoval Klub Za starou Prahu a další osobnosti kulturní scény. Poukazovaly na půvab této enklávy a její specifický charakter. Podařilo se jim zachránit barokní Píseckou bránu, dílo architekta Alliprandiho. A také drobnou kapli, která stojí dodnes v jejím sousedství (nedávno ovšem přestavěná na rodinný dům). Pak přišli mladí architekti a urbanisté Vlastislav Hofman a Vladimír Zákrejs s návrhem, aby byly čtyři bastiony v severovýchodní partii, pojmenované po svatých – Maří Magdaléně, Tomáši, Ludmile a Jiřím –, zachovány a na nich vystavěno malé zahradní město, což byla tehdy velmi populární forma výstavby. Vycházela z anglických tradic, hnutí Arts and Crafts a z přesvědčení, že moderní zdravá sídla by měly tvořit menší rodinné domy v zahradách, které je možno sdružovat do skupin, což je ve výsledku levnější. „Město v zeleni“ bylo ideálem i pro vůdčí osobnost české architektonické scény té doby Jana Kotěru (1871-1923), který se s podobnými principy seznámil jako student prof. Otto Wagnera ve Vídni. Se zahradními městy se setkával také v Německu a Holandsku, kam rovněž často zajížděl, a konečně i v USA, kde v roce 1904 navrhl expozici českých zemí v rámci rakousko-uherského pavilonu. Kotěra navrhoval zahradní města nebo alespoň kolonie dělnických domů v zeleni v Králově Dvoře, Baťově Zlíně, Rožnově a v Lounech. On a jeho žáci pak získali zakázky na pražských baštách. Dalšími výraznými propagátory tohoto stylu stavění byli Loosův žák Rudolf Wels, projektant poněkud utopického městečka pro válečné sirotky ve Vídni a rovněž autor brožury o anglických zahradních městech, a Rudolf Stockar, který napsal článek na stejné téma do časopisu Styl vydávaného spolkem Mánes. Ten si v britském stylu postavil se svým bratrem Jaroslavem domek na baště sv. Tomáše.

Stockar

Schlaffer

Tak byly v letech 1910-1913 zastavěny tři bašty, většinou řadovými tzv. „kotážovými“ (z angl. „cottage“) domy sledujícími jejich polygonální tvar, a vilami či dvojdomy v jejich severní partii. A dále přilehlé ulice, které dnes nesou názvy Gogolova, Mickiewiczova, U Písecké brány, U Letohrádku královny Anny a Tychonova. Efekt prosté nenáročné zástavby narušil jen známý politik Karel Kramář, který se na celý systém vykašlal, skoupil pozemky na posledním a vůči městu nejlépe situovaném bastionu Maří Magdalény a navzdory protestům Kotěrovců si tam postavil rezidenční honosnou neobarokní vilu dle projektu Friedricha Ohmanna (dnes je k dispozici jako rezidence premiéra). K nejzajímavějším stavbám enklávy patří dvě vily profesora pražské techniky Aloise Čenského a dvojdům bratří Stockarových na baště sv. Tomáše, pozdně secesní dům arch. Emila Králíčka s kubistickým portálem na baště sv. Ludmily, kotěrovsky pojatá vilka architektů Theodora Petříka a Karla Roštíka na bastionu sv. Jiří. Dále vila s ateliérem Františka Bílka v pozoruhodném stylu, kombinujícím racionální modernu, plečnikovský neoklasicismus a Bílkův osobitý symbolismus v Mickiewiczově ulici, a dva domy Jana Kotěry tamtéž. Celý soubor uzavírá ze západní strany Tychonova ulice, v níž stojí i kubistický dvojdům Josefa Gočára. Na výtvarné výzdobě staveb se podíleli kromě Bílka také Stanislav a Vojtěch Suchardovi, Jan Štursa a další známí výtvarnici z okruhu Mánesa. Stavebníky byli většinou představitelé vyšší střední třídy – právníci, lékaři, architekti, výtvarníci. Mnozí z nich ovšem poněkud přecenili své možnosti, zadlužili se a později museli své domy opustit. Ostatně na hradních baštách platí to, co mnohdy dnes v případě tzv. ekologického bydlení: žije se tu krásně, ale draze.

Gočár

Jako prototyp moderního zahradního města se však systém osvědčil a stal se o něco později inspirací pro obdobné pokusy na nedaleké střešovické Ořechovce, dejvické Hanspaulce či záběhlickém Spořilově, tam všude vznikly za první republiky stavební soubory kombinující řadové domy, dvojdomy i sólové vily v zeleni. Sen o zdravém bydlení v metropoli, který postupně vytěsní nehygienickou blokovou zástavbu s činžáky, však zůstal jen snem. Zahradní čtvrti nebyly ekonomicky výhodné, protože zabíraly rozsáhlá území s nízkou hustotou osídlení. Postupně také došlo k vytlačení sociálně slabších obyvatel (snad s výjimkou skutečně úsporného Spořilova) a dnes je bydlení na Ořechovce, Hanspaulce a samozřejmě i Hradčanech doménou zámožných vrstev. Procházku po hradních bastionech však vřele čtenářům doporučuji, můžete ji zkombinovat s prohlídkou interiérů Bílkovy vily a návštěvou nedávno opravené Písecké brány, v níž je dnes kulturní centrum a příjemná kavárna.

Štursa

LN, 28. 5. 2014
Foto autor, Pavel Hroch (čb), archív autora

ZdenekLukes.eu

zl@zdeneklukes.eu
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998

Aston Ondřej Neff
11. 11. 2024

Zdeněk Hřib se stal předsedou Pirátů. Za jeho primátorování Praha definitivně zastavila svůj rozvoj.

Jan Bartoň
11. 11. 2024

Američané dali ve volbách svůj hlas pro zastavení ilegální migrace.

Martin Mařák
11. 11. 2024

Mediální masáž, jejíž cílem jsme všichni v době současné, mně už fakt leze krkem.

Daniela Kovářová
11. 11. 2024

Kontinuita právního řádu znamená, že právo platí nadále i přes významnou společenskou změnu.

Lubomír Stejskal
11. 11. 2024

V republikánských primárkách před letošním kláním o Bílý dům, jsem přál vítězství Nikki Haleyové.

Aston Ondřej Neff
8. 11. 2024

Organizace přisáknuté na stát si vymýšlejí fígle, jak se napakovat.

Aston Ondřej Neff
9. 11. 2024

Vládní koalice utržila další vítězství , když ve sněmovně protlačila úpravy penzijních parametrů.

Aston Ondřej Neff
11. 11. 2024

Zdeněk Hřib se stal předsedou Pirátů. Za jeho primátorování Praha definitivně zastavila svůj rozvoj.

přečetl Panikář
9. 11. 2024

Po desetiletích mnozí z nás konečně mohou s úlevou vydechnout.

Ladislav Jakl
8. 11. 2024

V opozici číhá sestava CDU-CSU, ani ta není imunní vůči bruselskému zelenému fanatismu.

Lidovky.cz, ČTK, pari Anna Pařízková
11. 11. 2024

Český premiér Petr Fiala hovořil telefonicky s nově zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem....

Ondřej Neff
11. 11. 2024

Jaká byla podzimní událost, která zasáhne naše životy a třebaže se na ni časem zapomene, zanechá...

jla Jiří Lacina
11. 11. 2024

Americká technologická společnost Apple přestala nabízet své produkty i služby na ruském trhu již v...

Lidovky.cz, ČTK
11. 11. 2024

Nově zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho někdejší šéf Úřadu pro imigraci a cla...

tty Tereza Tykalová
11. 11. 2024

Marie Benešová byla podle bývalého prezidenta Miloše Zemana nejlepší ministryní spravedlnosti,...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz