Byl jsem teď na zajímavé akci - tzv. krajinné výstavě, která probíhala v německém Markredwitz a a v našem Chebu. O tom příště. Bylo to spojeno s odborným sympóziem a já byl ubytován ve Františkových Lázních, které jsou od Chebu vzdáleny jen několik kilometrů.

O Františkových Lázních, neboli Franzensbadu, už jsem dříve hodně slyšel, ale současný stav mne velmi překvapil. Areál je ve vzorném stavu, skoro všechny budovy kvalitně opraveny, stejně jako parky, komunikace… Město je na rovině, neteče jím řeka a také urbanismus je velmi jednoduchý - je postaven na klasicistním konceptu pravidelné osnovy s centrální osou a pravoúhlým systémem komunikací, vše obklopeno anglickými parky. Výsledek je přesto velmi působivý a o nějaké nudě tu nemůže být řeč.

Především je to dáno velmi příjemnými proporcemi i kvalitou architektury. Přitom se tu setkává několik stylů - dominuje samozřejmě klasicismus, ale najdeme tu také romantismus - zejména domy s průčelími v tudorské gotice, historismus - neorenesanci i bombastický neobarok - a konečně i secesi. Novější architektury je tu jako šafránu - divadlo ve stylu art déco, pár současných staveb, které se naštěstí moc neuplatňují (naštěstí proto, že jsou často poněkud kýčovité). Jednotu celkového dojmu podporuje respekt k původnímu urbanismu i barevnost - celé město je vlastně bílo-žluté (objeví se i okr, ale různé odstíny teplé žluté dominují).

Dalším specifickým motivem jsou litinové prvky, které přišly do módy právě v empiru - lampy, verandy, ale zejména konzoly a balkonová zábradlí. A právě balkony na uličních průčelích jsou zde velmi časté.

Lázně jako Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně byly samozřejmě vždy oblíbené. Františkovy Lázně ale mají v jistém smyslu větší noblesu, neboť sem pravidelně zajížděli rakouští císaři a lidé z jejich dvora. Umělci směřovali spíše do jiných lázní, i když ve Franzensbadu pobýval i Goethe (v hotelu U Tří lilií) nebo Beethoven.

Lázně byly založeny v roce 1793, na město povýšeny 1865, 1992 zde byla vyhlášena památková zóna a já bych myslel, že by se klidně mohly ucházet o statut památky UNESCO jako dokonalý příklad klasicistního konceptu. A po kom jsou pojmenovány? Samozřejmě, že po Františku I., posledním římském císaři a prvním císaři rakouském. A ovšem českém králi: v Praze mu byl vystavěn pomník na Smetanově nábřeží, jaké byly jeho osudy, jsem psal kdysi zde. Jeho odlitek je teď i v lázních, které kdysi založil.

 

zlukes@mistral.cz
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998