ARCHITEKTURA: Architekt Viktor Rudiš
Minule jsem tady představil významného architekta brněnské meziválečné scény Ernsta Wiesnera (viz zde). Dnes připomenu další důležitou osobnost - tentokrát současné scény. Je jí ing. arch. Viktor Rudiš, jehož jméno zůstane navždy spjato především s oceňovaným československým pavilonem v Ósace na světové výstavě v roce 1970 (s arch. Pallou a Jenčekem). Tedy oceňovaným až po roce 1989, protože předtím se o pavilonu psát moc nesmělo, a to proto, že mezi architekty a výtvarníky bylo tehdy - na začátku normalizace - mnoho nežádoucích jmen. Poznámka pro mladší kolegy nepamětníky: Taková jména bylo třeba vymazat pěkně po orwellovsku z paměti lidí, pokud se třeba někde pavilon objevil, nesměl být uveden autor - prostě jako by neexistoval. Prostě anonymní barák (k takovým bezejmenným stavbám se někdy příště ještě vrátím).
Jako kluk jsem byl někdy v roce 1971 na dovolené v bulharském Nesebaru, kde měl výtvarnický fond pronajatý domek. Byli tam tedy také architekt Karel Hubáček a neméně slavný sklář Stanislav Libenský. Hubáček nám vyprávěl, jaké měl potíže s převzetím Perretovy ceny, kterou dostal za svůj Ještěd, Libenský zase líčil, jak musel přímo v pavilonu před začátkem osackého EXPO vytavit z plastiky Řeka života (symbolizovala vývoj československých dějin) otisky vojenských bot, které symbolizovaly válečné události, ale dle přítomných papalášů by je někdo mohl brát jako symbol ruské okupace v roce 1968.
Pavilon byl jednoduchou přízemní stavbou, v níž byl takový labyrint. Další důležitou Rudišovou realizací bylo sídliště Lesná v Brně (s F. Zounkem), kde sice stály panelové domy, ale podařilo se jim dát lidské měřítko, zajímavé tvary a hezky je usadit v zeleni. Je to určitě nejlepší sídliště, které u nás kdy vzniklo.
Z posledních Rudišových prací z 90. let připomínám nové pavilony u vyhlídkové věže na brněnském výstavišti, za něž tým získal Grand prix architektury, obytný komplex v Litomyšli (obě práce se synem Martinem), interiéry Uměleckoprůmyslového muzea v Brně (s arch. Kolečkem a Vydrovou). A také výstavní instalace - ta poslední byla na podzim v Belvederu v pražské Královské zahradě, kde Rudiš instaloval plastiky Miloslava Chlupáče.
Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998