A. Rgova 19.6.2019 11:52

Vave, pročetla jsme včera Tvoje řádky

a nenašla vyjádření pocitů. Jako by v tom textu byla nějaká díra. Přechod od onemocnění těla, ke strádání duše. Bez dřívějšího optimistického náboje. Tedy dřív jsme ho cítila, teď ne. Možná to byl smutek, že ses rozhodla ukončit etapu. Kéž se Ti daří odpočívat, radovat a na sebe se nezlobit.

Musím přemýšlet nad tím, že si potřebuješ odpustit. Zlobíš-li se na sebe za promrhaný čas, zas o další přicházíš. Vždyť nezažít cos zažila, pak Ty bys to nebyla. Ne? Včetně Tvých reakcí a rozhodnutí.

Ostatním odpouštím ( s různým úspěchem :0)) ) a s tím co jsem nezvládla nebo jsem spáchala jinak než bych si představovala a chtěla, se smiřuju. A doufám, že příště budu chytřejší, šikovnější, rozumnější a lepší. Kéž by.

Moc Ti přeji by Ti bylo dobře. Kéž Ti zahrada i každá další činnost přináší radost a pohodu. Jsi paní slov, nití, látek, květů a mnoha dalšího, buď na sebe hrdá. Čas je relativní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Muller 18.6.2019 21:53

Přeji

najít harmonii ve všem i ke svým rodičům. Možná platí pořekadlo, že starat se o štěstí druhého je něco, co dělají všichni lidé špatně. Tak jen se naučit s tím žít. Hezké léto, ve dne slunce, v noci hvězdy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Hanča 18.6.2019 21:41

Milá Vave,

děkuji ti za všechny stopětky, jak za ty klasické 105 x 148, tak za současné 105 Plusky - a že jich za ta léta bylo - nemáš je náhodou spočítané? No jistě jsou jich stovky a tak chápu, že přišla chvíle, kdy si potřebuješ vzít oddychový čas. A věnovat se zase něčemu jinému, co je teď pro tebe důležité. Přeji ti, abys našla klid a smíření.

I když na konci článku - musela jsem se usmát, protože to bys ani nebyla ty, kdybys nenapsala - a ještě jsem slíbila sepsat obecní kroniku za dvacet let zpátky! :-)) To ale bude určitě krásná práce!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Maw 18.6.2019 21:02

preju ti,

aby Tvoje nuda byla inspirativni:)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 18.6.2019 20:26

Milá Vave

Především se uzdrav :-)

A pak si odpočiň a vrať se. Psát nutně nemusíš, ono to někdy jde ztuha, ale nakouknout a něco malého připsat bys mohla, ne?

Aby tu bez tebe nebylo smutno :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 18.6.2019 17:19

Milá Vave

jako ostatní, take moc děkuji za všechny stopětky,všechny byly velice lidské a nutily k zamyšlení.

Při tolika aktivitách, kterým se věnuješ Tě úplně chápu a je zcela normální, že si potřebuješ odpočinout. V Tvém případě od psaní. Na čas vypnout a poslat mozek na dovolenou :). Nám se tu po Tvých článcích bude stýskat, ale třeba Ti to nedá a časem se na Zvířetník se svými moudrými stopětkami vrátíš. Nebo napíšeš něco úplně jiného. Budu se těšit a přeji Ti hodně štěstí a radosti ze zahrádky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 18.6.2019 16:51

Vave,

třeba až si odpočineš, tak zjistíš, že psaní potřebuješ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 18.6.2019 13:37

Milá Vave,

díky za vše,za všechny Tvé milé příspěvky a stopětky se zamyšlením se nad nad životem. Pořád jsem si říkala, když jsem četla o Tvém šití,obrazech,dekách z lásky,psané úvahy etc.,jak to ta Vave dělá, to nepůjde vydržet,takový šrumec a někdy místo radosti povinnosti.

Tak odpočívej radostně,dělej co tě baví a těší,užívej si život a zdraví.

A Abytka to řekla i za mne,odpusť,nemusíš zapomenout, to ani nejde ale odpusť. Co do každého člověka bylo vloženo, to tam prostě je,jen se s tím musí pracovat a to už záleží na nás. Tak pááá a nashle a někdy se nám ozvi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Jakovljevičová 18.6.2019 12:58

Ach Vave,

bude se mi po Tvých stopětkách stýskat! Umíš v nich pohladit po duši, přimět k zamyšlení a někdy i poopravit můj náhled na svět náš vezdejší. Ale chápu, že i odpočinek a prázdniny jsou pro Tebe důležité a tak si je užívej v co největší pohodě. A ten chcíp brzy zažeň!

A já budu tiše doufat, že i Tobě se po stopětkách časem zasteskne a že se nám s nimi vrátíš!!

A ano, snaž se odpustit sobě i ostatním, protože ..odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 18.6.2019 12:53

ten leknín...

... působí skoro jako obraz a ne fotografie... nádhera!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Dalmi 18.6.2019 11:24

Moje milá Vave,

takhle mi bývá zima, to znám. Nejen když jsem nemocná, to asi k tomu patří. Odjakživa říkám, že mi je zima až mě zebou kosti. Nepomůže peřina, ponožky ani teplá voda. Mně pomůže jen frťan becherovky. Nemám ji ráda, ale když mám tuto zimnici, působí na mě teplodárně. Po pěti minutách mě přestanou zábst? ruce, do deseti minut nohy :-)

Vavísku, neřekla jsem, že je to hloupé, to bych si nikdy nedovolila. Řekla jsem, že to máme jinak. Ve mně to dítě už není, protože to stonásobně, tisícinásobně překryla matka. Já jako matka. Moje děti mi přehodily výhybku, protože jsem se velmi snažila, aby dítě v nich bylo šťastné a spokojené. A moc doufám, že se mi to povedlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 18.6.2019 11:02

Ahoj Vave,

spoustu teplíček ti posílám.

A promiň že radím, ale odpusť Vave, odpusť, budeš mít teplíčko i po duši, a nejen, pěšinka na svobodu to je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Blaza 18.6.2019 10:30

Milá Vave,

každý má právo na pauzu, na odpočinek, na nicnedělání, které se jako nicnedělání vlastně jen tváří, protože hlava nespí :), na oddech, na nabrání sil.

Přeji ti šťastné uzdravování.

Doufám, že se nám podaří se letos potkat.

A rozhodně piš dál, je to důležité nejen pro tebe.

Objímám! :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 18.6.2019 10:12

Milá Vave,

Tak za prvé držím palce, aby tě nemoc opustila co nejdřív - s bolavým tělem a zimnicí člověka tuplem nic nebaví.

Za druhé ti přeji krásné psací prázdniny, jenom doufám, že to nebudou ony pověstné dva roky!

Za třetí ti přeju, abys vytahala co nejvíc třísek zpod nehtů, abys vydrápala i ty malinkaté, které v podstatě ani nevnímáš do té doby, dokud na ně náhodně nenarazíš... a pak ti nedají pokoje. A je jedno, jestli to jsou třísky skutečné dřevěné nebo duševní.

A za čtvrté - pokud náhodou nedojdeš k odpuštění těm, kteří ti vědomě či nevědomě ubližovali a ubližují, tak odpusť hlavně sama sobě, že to nedokážeš! Protože jsi člověk, a ten má na to právo, protože "... chybovat je lidské a odpouštět je božské!" A možná, možná je na čase se pořádně nas...štvat, vykřičet ty křivdy do nebe, pustit je ven... možná...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jitur 18.6.2019 9:36

Díky...

Vave, za krásná, hluboká zamyšlení, která mne vždy oslovila a doufám, že až si trochu odpočineš, přijdou ještě další a další, určená právě Zvířetníkům, Jitka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 18.6.2019 8:01

Ahoj Vave

Moc děkuju za ty roky, po které jsi sem pravidelně psala. Jsem ti za to vděčná, dokážeš přimět k zamyšlení, pobavit i dojmout. Vím, že primárně není tvým cílem "bavit", vždycky píšeš z duše a tvoje psaní nikdy nebylo prvoplánové, jednoduché. Život i psaní chodí ve vlnách, je čas toho a pak zas něčeho jiného. Moc ti přeju, aby sis změnou odpočinula, okřála, našla v psaní opět radost. A těším se, že někdy - a rozhodně to nemusí být pravidelně - si Tě na Zvířu zase přečteme.

A chcíp ať brzo chcípne a tebe nechá hezky žít!

• reagovat
• nahlásit příspěvek