Zvířetník Neviditelného psa
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996ZVLÁŠTNÍ PSÍ ŠKOLA: Nový školní rok se začíná vybarvovat
Čtyři kluci a dvě holčičky - pět prvňáků a jedna druhanda, to je docela dobré složení, protože všichni chceme mluvit zásadně najednou a všichni chceme znát odpovědi nejlépe hned. Občas to dopadá tak, že naše paní úča se drží za hlavu a chce utéct ze třídy, což my jí samozřejmě nedovolíme, protože kdo by nám asi tak četl pohádky a vodil pejsky na muchlání, že jo?
Ale ona by stejně neutekla, protože my se umíme krásně mazlit a říká nám, že jsme její sluníčka. Kdybyste náhodou nevěděli, tak jsme samozřejmě náramně hodné dětičky. Občas se sice stane, že nás navštíví trpajzlík Škudibílek a začaruje nás a pošle na nás protivici a lenoru, ale naše paní úča umí tahle zakletí odčarovat, a tak se vždycky nějak domluvíme. Taky máme ve třídě plyšového kamaráda Frantu. Je to pštrosík na provázkách a dost často nám kouká do sešitů a papírů, jestli si děláme pořádně naší práci.
Ale proč to všechno vůbec píšeme? Jednak jsme slíbili, že o sobě a naší škole občas něco písneme a druhak víme moc dobře, že na nás Zvířetníci nezapomněli, i když naše stránky (Psisko) už nefungují. Naše paní úča na začátku školního roku poprosila vás, moc milé lidičky, jestli by někdo nebyl ochotný vzít své chlupáče a vyrazit za námi do školy a trochu si s námi popovídat o svých miláčcích a riskovat jejich úplné vyhlazení dětskýma tlapkama.
No a představte si, že se našli odvážlivci nebo spíš odvážlivkyně, které ty své chlupatce vzaly, sedly do auta a přišupajdily za námi! Vůbec nekoukaly na to, že je to dálka, že mají svých starostí až nad hlavu a byly tu. Minulý týden přijela Evka "První" se svými skoťandami Kačkou a Čelsinkou (víme, že se to píše jinak, ale to my ještě neumíme a paní úča říká, že je ze zvláštní a taky to neumí :o))) a navíc je to zbytečně složitý). Důležitý bylo, že jednou dopoledne zazvonil telefon a návštěva byla u nás. Krom chlupatek přijeli i dva moc hodní kluci a babička.
Dostali jsme dokonce krásnou sluníčkovou kytičku a bonbónky, ale hlavně ty pejsky. To vám byla muchlanda, že se divíme, že malé holky odjížděly ještě aspoň trošku chlupaté. Klucí se sice moc do našich aktivit nezapojili, protože to u nás ještě neznali, ale jiskřičky v očíčkách svítily, a tak co není, může ještě být. Ani se nám s tou milou návštěvou nechtělo loučit, došli jsme je vyprovodit až k autu, ale nejraději bysme se všichni nacpali do auta k pejskám a klukům, uznejte, že takový chumel dětí a psů už ledacos zmůže.
To my totiž dobře známe, protože už nás v tomhle školním roce navštívila i Jaruška s Borou a Žofinkou, pamatujete se - Bora je leonka a Žofinka je velškorginka a jsou to naše dlouholeté kamarádky. Almička přijet nemohla, protože čeká psí miminka a navíc tolik velkých pejsků by se Jarušce do auta fakt nevešlo. Ale auto prý od rána hlídaly všechny holky. Ukázali jsme jim, jak umíme hezky malovat, pohráli jsme si s chlupaticemi, Bora každému podávala pac, jako slušně vychovaná pejska a Žofinka nám nastavovala bříško na podrbání, protože moc dobře ví, že jí nikdo z nás neublíží. No, taky to nebylo snadné loučení.
Tenhle týden se u nás objevila další návštěva. Byla to Evka "Druhá" s pejskem Ridgem. Teda pejskem, on to byl pořádný chlapák, ale mírný jak beránek, strpěl naše drbání a hlazení, oblíznul nás a poslouchal s námi pohádku. I od téhle Evky jsme dostali dárečky - krásnou žirafku a gumové medvídky, co je máme moc rádi a teď je dostáváme jako pilulky pro dobrou náladu. A věřte, nevěřte, fungují znamenitě!!! Taky nám Evka přivezla krásné knížky o zvířátkách a povídala nám, jak se máme správně starat o pejska. A heč, heč svezli jsme se v kárce, kterou tahal Ridg! To byla paráda!!! Dostal postroj a my se vozili kolem tělocvičny. Občas jsme ho povzbudili piškotkem, ale musel z nás být asi utahaný jako malý kotě.
Tak takhle my se krásně máme, díky lidem ze Zvířetníku, kteří jsou moc fajn a dovedou nám udělat takovou velikou radost a vůbec nic za to nechtějí a vůbec jim nevadí, když jim lezeme po klíně a tulíme se. Tak, tak je to. A my vám, milí Zvířetníci za to chceme móóóc poděkovat. Škola totiž, abyste věděli, není jen sedět v lavicích a hlásit se. Takhle se nám učí mnohem líp.
Tak vám přejeme spoustu krásných baboletních sluníčkových dní a zítra nám držte pěsti, protože máme olympijský den, tak ať všichni vyhrajeme sami nad sebou.
Vše potřebné zjistíte zde...