Po odchodu Borůvky za Duhu mě pořád všechno popichovalo vyjet na výlet. Nemusel být velký, ale chtělo to pořádnou procházku a jen tak relaxovat. A protože jsme ještě nebyli na Reistně, zavelela jsem vyjet tím směrem.

No, kdybych si pořádně prohlídla mapy, nepřekvapilo by mě, že Reistna je až za Valticemi – tak nějak jsem ji očekávala za Lednicí, ale GPS v autě nás spolehlivě dovedla na místo.

Reistna je jedna ze staveb lednicko-valtického areálu. Je to vyhlídková kolonáda, krásně zasazená do krajiny nad Valticemi, takže výhled máte, aniž byste museli za poplatek vystoupat nahoru. Pokladní prodává nejen lístky, ale i víno, pokud byste potřebovali osvěžit a vylepšit den:)

Pokochali jsme se a psice se nechaly obdivovat od dvou skupinek lidí. Z první se odloupl nejdřív asi pětiletý chlapeček a přišel se zeptat, jestli smí pejsky pohladit. Karamelčino nadšení bylo hůř zvladatelné – je přesvědčená, že všichni přišli kamkoliv jen kvůli ní, a bez zábran se ke každému hrne, zatímco Světluška je ta opatrná a musí si to rozmyslet. Zkoumat cizí lidi a psy chodila Borůvka – a Světluch to neumí. Nevím, jestli se to někdy naučí, nebo tu roli převezme Karamelka se svým nadšením, které boří mosty i davy.

Světluška a Karamelka

Rozhodli jsme se zajít podívat na zámek do Valtic, z Reistny je to jen dva kilometry. Jde se po silničce, kde bylo opravdu dost lidí, tak jsme si vyčíhli mezeru v davech, abych nemusela psice vláčet na vodítku. Naštěstí bez vodítka je Karamelka mnohem lépe zvladatelná a používá mozek i uši – na obvyklé povely typu „nechej“ a „tam ne“ reaguje lépe bez obvyklého hopsání.

Netušili jsme, že ve Valticích byl trh vína nebo tak nějak, ale dopředu nás varovala řvoucí hudba. Nádvoří s pódiem jsme se vyhnuli a obešli jen bokem postavené stánky. Jenže tam byl dost hustý dav a Karamelka se za chvíli zašprajcovala, zapíchla tlapky do země a silou svých čtyř kilogramů rozhodně oznámila, že ona dál nejde. Mušketýr ji vzal do náruče a nejhustším davem ji pronesl, pak už šupajdila dál po svých.

Na náměstí ve Valticích

O víno jsme zájem neměli, chtěli jsme jen zmrzlinu – a tu jsme nakonec v centru našli. Sedli jsme si stejně jako spousta jiných lidí na trávník na náměstí, psice se nechaly obdivovat, a pak jsme zamířili zpátky k Reistně, kde jsme měli auto. Cestou do Valtic jsme si vyčíhli lepší cestu mezi vinohrady, a tak jsme se vraceli zpátky po příjemnější cestě. Světluška spokojeně klusala a ani štěně nejevilo známky únavy – chvilkový odpočinek na náměstí trojbarevné mrňavce stačil na nabrání další energie.

Králíček Duracell by se divil :)

Foto: autorka. Fotografie si můžete prohlédnout i přímo zde na Rajčeti.