Neviditelný pes

PTÁCI: Adrenalinová kachna

8.8.2007

Ještě před zamčením kanceláře rychle zkontroluji, jestli jsou počítače a tiskárny vypnuté, letmý pohled na dvůr, jestli i tam je všechno v pořádku, beru klíče do ruky, ale něco je jinak než jindy. Na dvoře stojí pán a hází kousky pečiva kamsi do rohu. Kaštan - Kachna s káčaty

Zvědavost mi nedá, abych se tam nevypravila a ejhle. U mříže, zakrývající průduch ke sklepním oknům vedlejší galerie, se krčí kačka se sedmi malými chundelatými buchtičkami. Sem tam si zobne naházeného chleba a sotva se přiblížím ke mříži, začne povážlivě syčet a dělat na mě po kačením způsobu bu bu bu. Kouknu dolů a ke své hrůze vidím pět plačtivě pískajících malých kachňátek, jeden a půl metru pod zemí a k chodníku přivařenou mříží.

Zoufale se snaží dostat ven, vyskakují, mávají centimetrovými křidýlky, odrážejí se od zdí a zase padají dolů. Pán chleba házející mi sděluje, že kačka se tam objevila kdo ví odkud, mladé se snažila vyvést někudy ven (čtvercový dvůr je ze tří stran tvořen domy, čtvrtá strana je dvoumetrová zeď). Viděl ji prý už včera a tak zavolal na záchrannou stanici pro zvířata v ohrožení. Přijel vybavený pracovník, ale milou kačenu nenašel. Ve dvoře každý den parkuje spoustu aut, asi byla zalezlá pod některým z nich a dětičkám vydala příkaz, aby drželi zobáčky, neboť ti pánové, co se pohybují po dvoře se jí vůbec ale vůbec nelíbí. Odešli s nepořízenou a měli za to, že když už se kačka nějak na dvůr dostala, dostane se i ven.

Pán, už bez chleba, mi přeje hezký víkend, nasedá do posledního auta ve dvoře a je pryč. Objeví se ale jeden ze strážců galerie s krabicí od dortu a dobrou vůlí dostat kachňátka ven. Leze do sklepa, okýnkem k průduchu vystrčí krabici a čeká, že mu do ní kačky sami naskákají a on je vytáhne ven. V duchu se musím smát jeho naivitě, neboť opeřenci se nacpali přesně do protějšího rohu, než v jakém se vyskytovala krabice a já na toho dobrého muže volám, že to nejspíš nevyjde. Kachňátka mu o své vůli do bedny nevlezou a je naprosto marné tuto scifi situaci očekávat. Pán strážní tedy vylezl ze sklepa, pokrčil rameny, ometl pavučiny a má se k odchodu.

Přece je tam ale nenechám jen tak umřít. Galerijního pána prosím o trpělivost a běžím zpátky do kanceláře. Požárníci! I v Čechách pomáhají sundávat kočky ze stromů, tak proč by nemohli v Německu vylovit kačeny z díry? Na internetu vyhledám číslo, volám, omlouvám se a vysvětluji, že kačeny v díře, že já v kanceláři a jestli jsou ochotní přijet? Milý mužský hlas mě ubezpečuje, že přijedou rádi a já se nesměle ptám, jak dlouho to asi bude trvat. Vidina volného odpoledne se mi rozplývá před očima, telefonický pán se ale udiveně táže, jak to jako myslím, kdy přijedou, protože zásahové vozidlo již opustilo brány a míří si to ke mně. Zamrkám a vřele děkuji. Pán mě skoro doráží tím, že mě ujišťuje o potěšení, které je i na jeho straně. Kaštan - pod mříží jsou káčata

Během čtvrt hodinky už na mě zvoní hasiči, vyskakují z auta s vyprošťovacími nástroji a speciálně upravenou bedýnkou, ve které jsou malá hřadýlka. První co udělají je, že popadnou maminu kačenu a vecpou jí do bedny od počítače, kterou pro tento účel věnoval strážce z galerie. Káča chuděra bojuje jak o život, syčí a nadává až se celá bedna kymácí. Mrňata ale nelení a vyrazí ke křovíčkům, ve kterém se úkrytů nacházelo opravdu hodně. Stálo dost úsilí je všechny zpod listů břečťanu vyšťourat. Díky tomu ale objeveno hnízdo, kde kačena svoje potomky vyvedla. Leželo v něm dokonce ještě jedno nakřáplé vajíčko. Lepší místo si opravdu vybrat nemohla! Ve dvoře tvořeném domy ze čtyř stran a velikým parkovištěm. Bez vody.

Mezi tím jeden požárník vlezl do sklepa opět s dortovou krabicí, druhý popadl koště a ze shora mu kachňátka do bedny prostě a jednoduše nametl. Já jsem si v tu chvíli připadala idiotsky, protože to mě přece mohlo napadnout taky!!! Požárníci se srdečně a s úsměvem rozloučili, sesypali kachňátka z obou beden do jedné s tím, že celou kačení rodinku odvezou o pár metrů dál, do Anglické zahrady, kde je vypustí do slepého ramene potoka. Celá zachraňovací akce netrvala ani hodinku a já odcházela domů s pocitem vydařeného pracovního odpoledne. Zkušenosti se možná budou hodit na příští rok. Uvidíme, jestli se kačka z toho stresu poučí a nebo svoje mladé opět vyvede na dvoře plném parkujících aut. Nejen dobří holubi, ale i kačeny se vracejí…

Kaštan - hasiči to zvládli

Kaštan


zpět na článek