19.4.2024 | Svátek má Rostislav


PŘÍRODA: Manatees – Kapustňáci

12.8.2016

Bydlíme na jihu Alabamy, necelé dvě hodiny jízdy od floridského Mexického zálivu (Gulf of Mexico). U pobřeží, ke kterému to máme nejblíže, můžete vedle různých mořských ptáků zahlédnout rejnoky, nebo skupinky delfínů. Trochu jižněji pak – hlavně v zimě – obrovské kapustňáky. Při výletech na jižní Floridu nás hejna delfínů vždy provázela při projížďkách na motorové lodi našich přátel, kapustňáky jsme zase vídali z mola, při návštěvě manželovy sestřenice.

Kapustňáci, jak jsme je viděli v moři

Kapustňáci, ochechule, sirény nebo mořské krávy – nevím, který z českých názvů je nejpřesnější, já zůstanu u kapustňáků. Anglicky jsou to manatees, lat. Trichechus manatus. V Americe se jim také velice často říká něžní obři (Gentle giants). Když je zahlédnete naživo, musíte uznat, že se k nim tenhle název hodí. Na pohled opravdu obrovští savci (však jsou příbuzní slonů) vůbec nepůsobí děsivě, ba naopak, jsou velmi klidní, lidí se nebojí, jsou k nim dokonce přátelští.

Na Floridě bývá velkým lákadlem navštívit místa, kde si můžete „zaplavat s manetees“. Bohužel právě člověk je pro tyto obry vlastně jediným a největším nebezpečím. Kapustňáci jsou velice pomalí plavci. Jako býložravci nemusejí svoji potravu „honit“, je jí všude dostatek, stačí se ponořit ke dnu či připlout k zarostlým břehům.

Typické břehy jižanských řek

Pokud nespí u dna, tráví den hledáním potravy. Touto zábavou se zabývají denně 6 až 8 hodin a snědí mezi 27 – 91 kg potravy. Jsou to jediní zcela býložraví savci na světe. Pro zpracování takového množství potravy mají dlouhá střeva, něco přes 45 metrů, a trvá jim 6 dnů, než jimi potrava projde z jednoho konce na druhý.

Právě při tak pomalém pohybu většinou nemají šanci uniknout šroubům motorových lodí. Mnohé, často hluboké, řezné rány v jejich silné kůži jsou svědky takových setkání. V místech, kde se kapustňáci pohybují a shlukují, jsou sice všude varovné cedule pro zpomalení v jízdě (nebo dokonce vypínání motorů lodí), ale ne každý to dodržuje.

Kapustňáci žijí jak na západním pobřeží Floridy (Mexický záliv), tak na východním (Atlantický oceán). Dokáží se přizpůsobit vodě slané, sladké i té brakické. V letních měsících se drží dále od břehů v hlubších vodách, nebo odplouvají severněji. Jakmile ale na podzim teplota vody začne klesat, stahují se k pobřeží do míst s trvalou teplejší vodou. Buď do blízkostí vodních elektráren nebo do řek s teplými prameny. Teplota pod +20 jim nedělá dobře, při poklesu na +15 stupňů mohou zahynout, dostat „teplený šok“.

St. Johns River na Floridě, kde je rezervace pro kapustňáky

„návrat“ kapustňáků na Floridu začíná v listopadu. Každý rok se vrací do svých oblíbených míst, mělkých zátok a ramen řek s teplými prameny, kde jim vodní rostliny a zarostlé břehy celou zimu poskytují dostatek potravy. Do takových míst se jich stahují stovky, během chladnější zimy jich může být 300 i 400 na jednom místě. V březnu pak zase odplouvají na širších, hlubších řek a na otevřené moře.

Před třemi roky jsme strávili několik dnů na Floridě. V oblasti, kde je i státní park Blue Spring Park, jeden z oblíbených míst přezimování kapustňáků. Park Blue Spring je kratší rameno největší floridské řeky St. Johns River. Teplota vody v řece může během roku kolísat mezi +29 a +10. Naopak na konci ramene řeky je hluboký, teplý pramen (Blue Spring), který udržuje celoroční teplotu vody na +22,2 °C, ideální pro přezimování kapustňáků.

Teplý pramen vyhovuje lidem a v zimě kapustňákům

Byla sice teprve polovina října, ale doufali jsme, že třeba budeme mít štěstí alespoň na nějaké „první vlaštovky“, a jeli se do parku podívat. A štěstí nám přálo, sice jsme neviděli stovky kapustňáků, ale vidět dva mořské obry a jedno mládě téměř na dosah, byl i tak moc hezký pohled.

Samice kapustňáka u břehu, krmí se

Podél jednoho břehu vede od parkoviště až k prameni krásný dřevěný chodníček, který se vlní skrze typickou floridskou divočinu. Byli jsme s naším výletem nadmíru spokojeni. Možná se tam ještě někdy zajedeme podívat v zimě, kdy bývá u pramene – podle různých odkazů – doslova kapustňáková tlačenice. To musí být teprve krásná podívaná! Podívejte se třeba na video na youtube zde.

Krátké informace o manatees, které jsem „vyzobala“ z internetu:

Kapustňáci mohou dosáhnout délky skoro 4 metrů a váhy 1500 kg. Typická délka je ale kulem „jen“ 3 metrů s váhou 680 kg.

Přesný počet kapustňáků na Floridě nikdo neví, odhaduje se na 5 000.

Tito něžní obři se mohou dožít až 60 let.

Samice dospívají mezi 5. až 9. rokem, samci o rok později.

Samice rodí jedno mládě (calf – tele) každé dva 2 roky až 5 let. Těhotenství trvá 13 měsíců a samice rodí většinou v teplý vodách během přezimování. Mládě měří v průměru metr a váží kolem 30 kil. Samice má prsní bradavky pod přední ploutví a mládě si je najde krátce po porodu. Pod máminým dozorem pak zůstává nejméně celý další rok.

Sirotci mezi kapustňáky nejsou, když samice zahyne, jiná samice běžně přijme opuštěné mládě za vlastní.

Kapustňáci mají pádlovitě zakulacený ocas, který používají jako kormidlo.

Přední ploutve jsou v poměru k velikosti těla malé. Na jejich konci jsou 3 nebo 4 drápky, které jim umožní posunovat se (chodit) po dně v mělkých vodách. Nebo ploutve používají jako ruce k uchopení a přísunu trsů potravy.

Zóna kapustňáků - zákaz koupání

Mají široký nos – rypák se dvěma otvory, kterým dýchají. Proto tyhle nosní dírky mohou před ponorem „zatáhnout“, aby jim do nich netekla voda. Navíc jako všichni savci zpomalí srdeční tep až na 20 %, čímž si šetří kyslík v plicích. Nadechnout se potřebují každých 2 – 5 minut, ale je-li třeba, vydrží pod vodou i dvacet minut.

V puse mají kapustňáci tzv. „pochodující zuby“. Potravu nabírají předními bezzubými, ale pevnými dásněmi a posunují k dalšímu zpracování dozadu. Tam mají jediné zuby – stoličky, které se ale obnovují po celý jejich život. Spolu s rostlinami nabírají písek, který stoličky časem obrousí a poničí. Opotřebované přednější stoličky jsou pak nahrazovány novými, které vzadu dorůstají a posouvají se vpřed na místo vypadlých.

Odkaz státní park Blue Spring je zde, a tady najdete podrobnější popis teplého pramene.

Foto: autorka. Další obrázky najdete přímo tady na Rajčeti:

http://marickac.rajce.idnes.cz/Manatees_-_Kapustnaci

Marička Crossette Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !