16.4.2024 | Svátek má Irena


PSI: Ajšička, Ajšadlo

9.3.2017

Ajšička, Ajšadlo... Ešusovi byla skoromanželkou, tak trošku vedle něj vyrůstala, byla jedním z mála psů, kterým opravdu důvěřoval a s kým si uvolněně pohrál. A hlavně ji rád zlobil s nějakým tím majetkem. Jako třeba na chalupě s obří syrovou hlodací kostí.

Bonča znechucená z toho, jak se ti dva cicmaj

Hrozně moc ji zlobil. Až ji to úúúúplně lámalo vejpůl a musela strašně moc řvát na celý lesy a házelo to s ní po trávníku. Ale na druhou stranu ona taky uměla využít svých ženských zbraní, když šlo o majetek. Třeba taková krysa ve hře. Co by jedna pro krysu neudělala, to sebou dokonce hodí na záda a rozvalí se jako stará tahlencta.

Hm, a kdo se směje naposled?

Páč počítá, že protějšku tím pádem poklesne v údivu čelist a krysa bude volná. A počítala dobře. Vždycky jí to vyšlo. Když s námi někdy Ajšička vyrazila na výlet, dopřála mi tak pocit, že mám konečně ty dva psy. Měli se moc rádi a já myslím, že mi tak trochu nikdy neodpustila, že jsem z jejího pohledu Ešíčka někde zašantročila, protože najednou nebyl. A zůstala jen Bubi, která u nás tehdy byla jen krátce.

Bubi a Aischa na výletě

Bubi, s kterou se nakonec skamarádily a jak tak byly opuštěný, jezdily spolu na výlety. Vždycky když se potkaly, musela Ajšička uznat, že Bubi je Carevna a musí se jí kořit, jinak na ni Carevna bude řvát svým opileckým hláskem.

Aischa: Aspoň teď jsem nad tebou, Carevno jedna

Ale myslím, že holky byly jedna i druhá tak trochu rády, že když tak osiřely, že se vídají. Víte, ono se ve dvou třeba taky líp žebrá. A v žebrání byly tyhle dvě naprostý specialistky a dokázaly synchronně žgryndat o stošest.

Když se k nám přistěhoval Rumíček, čekali jsme všichni škodolibě, jak se tyhle dvě zrzavkyně proti němu spolčí a budou ho šikanovat. Ale nestalo se tak, Ajšička se pro něj stala tetou - sice malinkatě přísnou, ale to pouze pokud šlo o majetek, páč ale ona jako již zkušená a světa znalá fenka dobře věděla, proč tak činí a co ji čeká.

Prchej, spratku!

A nepřepočítala se ani tentokrát (matika jí vyloženě šla). Protože Rumíček, když tak trošánek dospěl, tak stejně jako Ešátor začal svou tetu Ajšu zlobit s majetkem. Balonky. Jeho i její vášeň a tak bylo jasný, že ve hře je hodně.

Asi mu Ešus někde nechal návod nějaký, protože ji dokázal rozpohybovat a rozzvukovat úplně stejně jako on. Neboli kvůli balonku ji rozeřval na celý kolo a mlátilo to s ní o pažit. A ten škvrček se uculoval pod svý zrzavý fousky.

Tohle jsou záběry, které budu mít už navždy spojené s naší kamarádkou Ajšou, která byla tou nejúžasnější parťačkou pro svou milovanou pánčičku. Stejně tak rychle jako žila zrzavý život, tak i odešla za duhový most. Kde už na ni čekal rotující Ešátor, aby jí hned dal jednu herdu do zad a druhou do hlavy a pozlobil ji s nějakou tou obří kostí a kde ji zároveň hned v úvodu seřvala Bubinka Carevna, aby si hned jako Ajšička nějako nemyslela, že se něco změnilo.

Totemoví psi. Ešus, Bubi, Aischa.

Foto: zdroj Petra K. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie!

Petra K. Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !