Předchozí díl najdete zde.

Myslím, že se mi spisování docela zalíbilo – cítím se při psaní ještě důležitější než normálně a já se velice rád cítím hooodně důležitý. Teď budu vypravovat o našich třech přírůstcích – posluha udělala menší výjimku ve svém předsevzetí o skoro nedepozitování psů – tvrdí, že uděláme víc nepořádku za kratší čas, než hejno koček v kočičárně a že to nehodlá furt uklízet. Výjimka spočívala v tom, že vyslyšela prosbu jedné psí tety a souhlasila s depozitováním dvou starých boloňských psíků – tedy nakonec u nás skončili tři pejskové – jak říkám posluha míní a nejvyšší Pes mění...

Dvojice boloňských psíků a bišonka k adopci

Posluha si říkala, jsou to malí pejskové, dokonce papíroví, kterým umřela panička a musí se jim najít nové domovy – ti se nezdrží dlouho a budou rychle umístění. Už informace od psí tety nebyly moc povzbudivé – paní měla celkem přes dvacet chovných fen a psů. Pejskové neznají nic moc jiného než jeden druhého a svůj psí kolektiv. Nevíme, jak budou snášet oddělení od velké smečky.

Naši svěřenci měli v očkovacím průkazu sice platné očkování na vzteklinu, ale ostatní očkování skončilo s rokem 2011. A posluha má podezření, že v tom roce skončila i veterinární péče o pejsky. Poslední měsíc se o celou smečku staral příbuzný paní, který na tuto péči dokonce obětoval vlastní dovolenou a dával pejsky trochu do kupy.

Mohl bych tady uvést i více podrobností, ale psí teta, i v inzerátech, poprosila depozita, aby se v popisech držela zpátky, protože jedna zúčastněná strana si připadá býti potrefenou husou a kejhá, kejhá a kejhá.

Tak popíšu naše nové spolubydlící. Dostali jsme dva boloňské barevné psíky a jednu holku bišonku. V době příjezdu jsme ještě netušili, že jeden přírůstek máme ve formě jedna plus x a že bychom se mohli rozmnožit.

Všem je, stejně jako mé maličkosti (velkoleposti), jedenáct roků. Kluci jsou: bílý (podotýkám tak nějak špinavě bílý :D) Denis Kotovia a červený Amigo Viničný Vrch. Oba mají srdeční šelest – Denis 2/5 a Amigo 3/5. Také mají tak špatné zoubky, jaké jsem měl já. Denise by měla, tak do měsíce, čekat revize zoubků – s vytrháním většiny zubů. Amigo bude následovat, až na operaci všichni posbírají odvahu. Denisovi bude, ještě před operací, provedeno vyšetření srdíčka na sonografu.

Amigo byl od začátku velice mazlivý pejsek. Za mojí posluhou chodí jako pejsek a to se mi moc nelíbí. Tedy mně se nelíbí ani jeden kluk – buď se ignorujeme, anebo na sebe vrčíme. A Denis s Amigem se servou prakticky při každém setkání. Amigo je oddělený od nás ostatních, takže naštěstí těch setkání není tolik. Denis je trošku opatrnější ve vztahu k lidem, ale když si zvykne, tak je to mazel a závisláček také.

Holka je Rosemary de Whitte ble, ble, ble (jméno delší než Lovosice). Po nějaké době u nás začala tloustnout, tak ji posluha vzala na sono – a tam se ukázalo, že má v sobě tři štěňátka a že do porodu moc času už nezbývá. Porod proběhl v pořádku, ale štěňátka se narodila malá a umřela. Rosemary také bude čekat revize zoubků – srdíčko má naštěstí v pořádku. A u Rosemary pořád léčíme očička – má výtok z očí a oblast pod očima má od toho výtoku zanícenou. Po mazání atb mastičkou se kůže zlepší, nějakou dobu to dobré vydrží a pak je problém zase zpátky :-( Možná ji bude čekat vyšetření u očního specialisty.

Kdyby někdo někoho chtěl (zejména Denise), tak ať se přihlásí naší posluze (cymb@seznam.cz) a ona mi žádost přetlumočí. Předem si můžete být jisti mým souhlasem – řekl bych, že mi nejvíce vyhovuje buď role jedináčka a nebo role vládce harému – holek můžu mít doma jakýkoliv počet.

Foto: autorka