Každé ráno, pokud neprší, jdu s Habsburky na výšlap do buše. Za deště by to sice šlo také, čokli by šli a já taky, ale vrátili by se jako ta prasata a kdo je má pak koupat, že ano? Tedy abych upřesnil, patnáctiletý Ferdinand a já pajdáme a šmatláme, jen sedmiletý Maxmilián lítá bušem jako dělová koule.

Sedmiletý Max

Už pár týdnů pozorujeme, jak nastupuje jaro. Keře i stromy postupně rozkvétají a šedozelené houští se pozvolna mění v paletu barev. Převládá žlutá a bílá, či krémová, ale i modrá, fialová a červená místy probleskne. Radost pro oko a duši to také pohladí. Opět upřesňuji, toto vše pozoruji já, ty dvě obludy Habsburský šmátrají svými raťafáky u země a „čtou“ si, kdy, kdo anebo co zde šlo anebo bylo. Kytky je ani v nejmenším nezajímají. No co, svůj k svému, ne?

Patnáctiletý Ferda

První známky příchodu klokaního jara jsou kvetoucí akácie v buši i zahradách. Tato záplava jemně vonících zlatých květů je pohromou pro astmatiky, pylu akáciové květy produkují záplavu. Potom v zahradách rozkvetou magnólie a v buši začnou kvést „eggs and bacon“, tady vejce se šunkou, svými žluto-oranžovo-hnědými květy, podle jejichž barev dostala kytka jméno.

Rostlina zvaná šunka s vejci

Stejným jménem se zde pyšní i jedna zátoka s pěknou a šikovně schovanou pláží. To proto, že na jejích březích roste spousta keřů„eggs and bacon“ – Dillwynia retorta ssp.

Zátoka Eggs and Bacon

Po těchto tak trochu pozvolných začátcích se potom roztrhne pytel se záplavou květů jak v zahradách, tak i v buši. V buši rozkvetou „drumstick flowers“ – Isopogon anemonifolius, které dostaly jméno podle odkvetlých plodnic připomínajících paličky na buben. Žlutými, bílými, krémovými, červenými a modrými květy se chlubí několik přehršlí keřů a travin. Z těch modrých, tak trochu do fialova, se mně nejvíce líbí delikátní Fringe Lily – střapatá lilie – Thysanotus multiflorus. Z červených to u mě vyhrává horský ďábel – mountain devil – Lambertia formosa. Tento keř je opět pojmenován po tvaru plodnice po odkvětu. Tato připomíná rohatého ďábla.

Naše lípa

Když se naskytne čiré jarní ráno s průzračným vzduchem, tak s útesu, kam ráno chodíme, vidíme západní obzor Modrých hor, které mají skutečně modrý nádech, díky refrakci světla v mikroskopických kapénkách do vzduchu rozptýleného eukalyptového oleje z nesčetných korun stromů. Některé z nich, zrovna ty velkokvěté, nyní rozkvetly. Pro včely to jsou hody, jako když na Lipovém vrchu u Brna mezi Žebětínem a Ostrovačicemi rozkvetou lípy.

Naše zdejší lípa, co jsme zasadili před domečkem, se už pěkně rozkošatila a zrovna se stihla zabalit do nových, brčálových listů a zanedlouho bude kvést. Počasí je proměnlivé, podle toho, odkud zavane větřík. Když od severozápadu, tak máme přes den více jako 30 °C, a když od jihu, tak je po ránu 5 °C. Co tyto výkyvy počasí dokáží udělat s tělesnými schránkami geriatriků jako já, raději líčit nebudu.

V zahradě kvetou kytek čtyři přehršle a barev je, až oči přecházejí. Vyjmenovat všechny by vzalo několik stran textu, ono stačí, že doprovodné fotoalbum na rajčeti bude mít víc jak půl druhé stovky fotek. Rozkvetl i stromeček limonáda – lemonade tree – Citrus limon x cinensis a nebo Citrus limon x reticulata, podle zdroje informace. Je to taková zdejší specialita, jeho plody jsou jen mírně nakyslé a dají se jíst jako mandarinky. V osmdesátých letech jej v Klokánii vyšlechtili křížením citronu a mandarinky.

Mílino orchidejové království.

Moje žena Míla je kytičkářka se specializací na orchideje a tak mimo jiných kytek jako kaktusových, včetně vánočních, které tu kvetou o Velikonocích, jsou různé orchideje u nás fšude. Za zmínku snad stojí náš stařeček, 45letý vánoční kaktus, který spokojeně roste z květňáku zavěšeného nad schodištěm a splývá k zemi dnes už více než 2 metry. Tento kvete průběžně skoro celý rok a zrovna teď má krásné květy.

Tohle nám vykvetlo u domu. Vánoční kaktus to není. Co je to?

Foto: autor. Další fotografie najdete v klikacím okénku níže nebo přímo zde na Rajčeti.

Psáno 13. 10. 2016.