Zcela na úvod budiž řečeno, že román vyšel poprvé roku 1909. Zajímavostí určitě je, že jeho autorem je nespisovatel, povoláním vlastně výtvarník, jinak v době vzniku knihy jedenatřicetiletý Rakušan Alfred Kubin. V českém vydání nakladatelství Dokořán tuto skutečnost čtenář nemůže přehlédnout, jelikož celá kniha je prostoupena Kubinovymi černobílými a velmi sugestivními ilustracemi. Pouhý tento fakt knihu povyšuje do vyššího patra kvalitní literatury.

Autor při psaní románu použil ich-formy podané jako vyprávění mladého člověka, který prožívá tři roky ve zvláštním státě kdesi v nitru Asie. Tento stát, nazvaný zakladatelem Klausem Paterou Země snivců, je jakousi Utopií přelomu 19. a 20. století. Patera zve do svojí země lidi se zvláštními předpoklady, nikdo kromě pozvaných tam nemůže proniknout, o což se zakladatel dobře postaral. Občanem se smí stát pouze ten, kdo je schopen výjimečně „produševněného“ života a kdo žije „jenom náladami“. Země snivců se tak stala domovem krajně senzitivních lidí, kteří zde mají rozvíjet svoje vlohy a schopnosti, je to bezpečné útočiště pro jedince „nespokojené s moderní kulturou“ – rozuměj s civilizací a pokrokem.

Hlavní hrdina románu se odhodlá odjet do podivné země doprovázen manželkou, aby se po dlouhé cestě společně ocitli na místě. Najde si snadno byt a po prvních malých těžkostech a svého druhu aklimatizaci, ovšem spíše duševní než tělesné, sežene i práci. V tomto státě nepraktických lidí zaujme zejména jeho ekonomické pozadí, jeho sociálně ekonomická báze. Sice existují bohatí a chudí, ale skutečně vážné sociální problémy neexistují, snad se vyskytují jenom ve Francouzské čtvrti, ale tam si to obyvatelé způsobují spíše sami… V Zemi snivců funguje totiž „neviditelná ruka“ – ovšem nikoli trhu, ale vládce Patery, která reguluje koloběh bohatství a statků. Ceny zboží jsou relativní, od ničeho neodvozené a neustále se měnící, přičemž nikdo neví jak a podle čeho. Vypravěčova manželka jednoho dne zaplatí za opulentní nákup pouhých dvacet krejcarů, zatímco on dá téhož dne za krabičku zápalek celých pět zlatých!

Postupem času se ovšem život ukazuje být dosti nervujícím, přibývá znepokojivých událostí, rušivých vlivů. Vypravěčova manželka stále více upadá do stísněnosti a úzkostných stavů, jež poznenáhlu přecházejí v „mozkové křeče“. Její stav se nezadržitelně zhoršuje. Zhoršuje se ale i fungování celé Země snivců, přibývá nevysvětlitelných a tajemných úkazů. Až se Země snivců hroutí do katastrofy a zhouby. Celá druhá polovina knihy je vlastně jenom popisem tohoto rozkladu a apokalyptického zániku.

Pro čtenáře 21. století působí tento román jako potěšení pro duši. Jazyk je bohatý a je to ryzí jazyk staré dobré literatury přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jedná se doslova o opojné čtení z doby, kdy ještě problémem lidstva nebyly atomové zbraně, skutečné nebo domnělé znečištění přírody, epidemie a pseudoepidemie, roboti, nanotechnologie a podobně. Jistě, autorovi by se dalo vytknout pár drobných škobrtnutí nebo nedomyšleností v rozvíjení děje, ale o tyto maličkosti vůbec nejde; na příběhu knihy totiž není důležitý děj, ale atmosféra.

Těžko lze rozhodnout, bez hlubšího literárněvědného bádání, zda šlo autorovi jenom o děsuplnou alegorii nebo i o grotesku a sarkasmus. Snad o obojí, každopádně v knize najdeme dost prvků groteskních, jakými jsou např. řádění zvířat ve městě, historie mravního úpadku paní Melity, příběh lazebníkova pomocníka – opičáka, historie šachistů v přízemí kavárny a pár dalších.

Kubinův román vlastně není, což se v něm i vysloveně říká, příběhem budování ideálního státu, vždyť Paterova říše v době vypravěčova příjezdu již několik let existuje, je spíše vyprávěním o zániku ohraničeného a izolovaného, hlavně ovšem uměle vytvořeného lidského společenství. V celé druhé polovině knihy jsme svědky líčení šílené apokalypsy. Byl tento stát odsouzen k zániku proto, že vznikl jako útočiště nepraktických jedinců, nebo proto, že byl výtvorem zcela umělým a vzniklým – řekněme - ahistoricky? Autor na tuto otázku neodpovídá, ale čtenář si ji může položit a třeba i sám pro sebe zodpovědět.

Mladší generaci dnešních čtenářů Kubinův úžasný a imaginativní román těžko zaujme, zato pro starší bude pochoutkou, pokud jej už nečetli dříve, kniha totiž nevychází česky poprvé.

A zcela na závěr: mnohé o autorovi a jeho představách člověk pochopí, pokud si prohlédne Kubinovy grafiky a ilustrace, jež se dají najít ve velkém množství i na internetu. Stěží mezi nimi najdeme jiné motivy než přízračné, snové, fantasmagorické a – řekněme to rovnou - i nepokrytě šílené. Radost pohledět! Mimochodem, pokud máte po ruce třeba odeonské vydání Kafkova „Zámku“ z roku 1989, zjistíte, že na přebalu se nachází reprodukce právě Kubinovy kolorované perokresby „Bájné zvíře“; lepší obrázek redaktoři pro Kafkův opus ani nemohli použít!

Země snivců
/Die andere Seite/
Kubin, Alfred
Nakladatel: Dokořán
Překladatel: Ludvík Kundera
Ilustrace: Alfred Kubin
Redakce: Tereza Ješátková
Rok vydání: 2009 /4. vydání, v Dokořán 1./
Počet stran: 232
Cena: 298 Kč

Doprovodné ilustrace jsou pouze ilustrativní (pozn. redakce)