Zklamal se ten, kdo doufal v mluvenou grotesku potvrzující, že Zeman je odepsaná vepřová hlava na cestě k objímání stromů na Vysočině. Jana Pokorného urážel jen málo, vyklouzl z pasti nastražené poskokem Mynářem (trapnost v Kyrgyzstánu) a vcelku elegantně se vyrovnal s problémem financování prezidentské kampaně.

V politicky mdlé době se jedním z vycucnutelných témat stala právě tato otázka. Patří Zemanovy cesty po republice do prezidentské kampaně a má se mu započítat do nákladů? Zeman se té otázce vysmál a vcelku oprávněně. Navíc, je to problém, který by ho zajímat ani neměl, vzhledem k jeho proklamaci, že žádnou kampaň dělat nebude. Výlety do regionu, i kdybychom do nich započítali nabouraná závodní auta policie, by se do limitu musel vejít. Z téhle strany asi napadnutelný není. Když pak přestane se svými imbecilními bonmoty o přeříznutých aktivistkách, předestře – jako v tomto půlhodinovém rozhovoru – ucelený koncept s hlavou i patou.

Je to koncept absolutně antiliberální v tom smyslu liberalismu, jak se ho zmocnili současní neomarxisté. Vychází z prvořadého zájmu o ekonomický výkon, tedy o efekt. Lidská práva jdou stranou, zajímají ho ekonomické výtěžky: zvláštní je, že je Zeman pořád ještě pokládán za levicového politika a on sám se takto vidí. Jeho pohledy jsou až cynické – když dovozuje, že autoritářské režimy jsou efektivnější, jelikož dlouhodobá rozhodnutí nejsou vázána ohledem na volební období. Zde ovšem je třeba namítnout, že největších ekonomických výkonů nedosahují autoritářské režimy, nýbrž svobodné demokratické společnosti, kdežto autoritářský režim se záhy utopí ve snaze ochránit svoje další přežití represí – na úkor efektivity.

Nicméně určité myšlenky zde vyslovené by mohly zaujmout i klasického liberála. Podle Zemana je brexit ztráta pro všechny strany. Zatím se to zdá býti zřejmé, za pět let uvidíme, pak to bude jasné. Rozhovor končil úvahou o V4. Zeman myšlenku naprosto podporuje a přál by si, aby se V4 rozšířila o Slovinsko a, když by pánbu pomohl, o Rakousko.

No a měli bychom zde obnovené Rakousko-Uhersko, s naplněnou Ideou státu Rakouského, jak ji definoval Palacký.

Co z toho plyne pro naši praktickou politiku?

Vcelku nic. Jenom to, že Zemanův hlavní protivník je jeho vlastní zdraví (chlast, cigarety, bůček s uzeninami, ale to už je pozdě s tím něco dělat) a v hodně další řadě sklony k vulgaritě. Kdyby dokázal udržet tón tohoto rozhovoru i do druhého kola (pokud nevyhraje už v tom prvním, což asi nevyhraje), pak slupne Drahoše jako malinu.