Těžila z toho ODA, později sarajevští atentátníci sdružení do Unie svobody. Po Unii tedy zbude díra. V komunálních volbách sklízejí úspěchy nezávislí a lidé si přejí žít v demokracii. A fandí Železnému, ať si o něm média píší co chtějí. Z toho všeho dohromady povstala strana Nezávislí demokraté (předseda V. Železný). Bude to fungovat? Opravdu se Železného strana dostane do vlády?

I novinářský elév by dokázal Železného nejnovější tah zesměšnit. Jenže Železný je muž, který dovede překvapit. Objektivně posouzeno, naději na úspěch má blízkou nule. Do senátu se sice dostal, ovšem do horní komory se volí známé osobnosti a tou bezesporu je. Kdežto do poslanecké sněmovny volíme strany poměrným systémem. Půl novinové plachty by se dalo popsat takovýmito námitkami. Železný je však skutečně železný. Senát ho vydal soudnímu popotahování, stejně se zachoval i Evropský parlament. Ví, jak jsou naše soudy rády nezávislé na vládní straně, a i to je součást jeho motivace. Volič mu skočil na špek už dvakrát. Když skočí potřetí, bude to Železný, kdo se bude smát nejlépe. Méně důvodů ke smíchu zbude na voliče.