Dostupnost lékařské péče zajímá politiky jen čistě abstraktně

Možná jste také před pár dny (přesně 8. 10. 2013) v hlavním zpravodajství veřejnoprávní České televize zaznamenali reportáž z Moravskoslezského kraje. Ve zmíněném kraji – pro více než milion a dvě stě tisíc lidí – funguje jediná zubařská pohotovost! A ta je přirozeně stále přetíženější. Zčásti proto, že je jediná v celičkém kraji, takže se do Ostravy sjíždějí pacienti z celé severní Moravy. A zčásti proto, že mnoho lidí nemá (resp. ani nemůže reálně mít) svého zubaře, takže jim nezbývá než akutní návštěva pohotovosti. Je alarmující, že mnoho pojištěnců nyní nemůže mít svého zubaře, jelikož ti nové pacienty nepřijímají. Lidé z jiných krajů – neradujme se, jinde to není o mnoho lepší. Zubařů je málo po celé ČR. Onehdá mě v rádiu pobavila rada: Najděte si kvalitního zubaře. V dnešním Česku je člověk rád, pokud má vůbec nějakého!

Není toto jasné předvolební téma – proč v tak velkém kraji (počet obyvatel v Moravskoslezském kraji dosahuje 1 226 000) funguje jen jedna zubařská pohotovost? Proč k věci mlčí např. i prezident Miloš Zeman, který sliboval, že bude prezidentem spodních deseti milionů? Není právě toto téma, které trápí běžné lidi?

Nicméně problém přetíženosti se netýká jen zubařských pohotovostí – ale i těch "generálních". Pohotovosti praskají ve švech Jak si povšimla i celostátní média, na lékařskou pohotovost míří čím dál více lidí. Jejich počet stoupl dle údajů ministerstva zdravotnictví za poslední dva roky více než o třetinu. Pozor, není to údajně vyšší nemocností či počtem úrazů Čechů a Moravanů, ale především změnou chování lidí v ČR. Občanům – zde by se hodilo spíše označení pacientům – je lékaři a politiky vyčítáno, že si prý zvykli považovat čtyřiadvacetihodinovou péči za podobnou službu, jako je třeba nonstop prodej léků či potravin. Zneužívání pohotovostí je samozřejmě špatné. Nesystémové a nehospodárné. Nicméně zamysleme se prakticky nad problémem z pohledu většiny obyčejných lidí – voličů.

Kam má vlastně pacient reálně jít, když většina praktických lékařů končí ve 12 hodin, někteří i v 11 hodin?

Mám za to, že praktici by se, po vzoru zahraničních lékařů, mohli přizpůsobit době a mít otevřeno nějak uživatelsky příznivěji. Tedy nejen od 8 do 12, kdy jsou lidé v práci a nemají čas jít k lékaři – a pak spoustu nemocí přecházejí. Anebo "zneužívají pohotovosti", jak bylo zmíněno výše.

Další problém je na straně zaměstnavatelů, kteří mnohdy reálně nepouštějí zaměstnance k lékařům v pracovní době, ač lidé na to mají pracovněprávní nárok. Stejně jako ve všech ostatních zemích EU, takže nejde o nějaké rozmazlování našich pracovníků. Zde opět narážíme na problém omezené ordinační doby řady praktických lékařů.

Zpátky k pohotovostem: např. v celém Brně a okolí funguje jen jedna jediná lékařská pohotovost pro dospělé (mimo toho existuje jen jedna pohotovost pro děti a též jen jedna zubní), a to v Úrazové nemocnici (ÚN). Lidé se leckdy mylně domnívají, že pokud u nich náhle dojde ke zhoršení zdravotního stavu či úrazu mimo ordinační dobu jejich lékaře, tak mohou jít do kterékoliv nemocnice v Brně, žel tomu tak není. Před např. fakultními nemocnicemi v Brně se můžeme setkat s informačními tabulemi: Zde není lékařská pohotovost – nutno jít na pohotovost v ÚN.

Cum grano salis: Jedna lékařská pohotovost na skoro půl milionu obyvatel, není to málo, milí politici?

Autor je právník a VŠ pedagog

LN, 14.10.2013