23.5.2019 | Svátek má Vladimír


ZDRAVOTNICTVÍ: Aequam servare mentem

10.5.2007

Máme tu novou aféru. MF Dnes skrze svou redaktorku Petrášovou Lenku se rozhodla otestovat jednu vlastním výběrem a čtyři losem určené nemocnice. Podmínky testu byly uvedeny v článku Vlídnost za 600, nadávky za 2000 (MfD, 25.4.2007).

Podmínky testu
1. Redakce MF Dnes vylosovala ze seznamu všech nemocnic v Česku čtyři: nemocnici Havířov, Břeclav, Příbram a IKEM. Pátou - Ústřední vojenskou nemocnici v Praze -redakce k vylosovaným přidala záměrně, a to vzhledem k tomu, že je jednou ze dvou v zemi, které mají mezinárodní akreditaci, tedy známku nejvyšší kvality. Na tu druhou, Nemocnici Na Homolce, se redakce zaměřila letos v březnu při testu bezpečnosti nemocnic.
2. Redaktorka nemocnice postupně navštívila v době od 16. do 21. dubna, vždy mezi devátou hodinou večerní a půlnocí. S tím, že ji bolí břicho a potřebuje ošetření. Test probíhal záměrně v čase, kdy v nemocnicích akutní pacienti nejsou a kdy bylo téměř jisté, že redaktorka nebude blokovat ošetření vážných případů.
3. Veškerá vyšetření i léky si redaktorka platila sama na místě a hotově s tím, že se coby studentka právě vrátila z Ameriky a ještě tu nemá pojištění ani doklady. Hlavním důvodem bylo nezneužívat systému veřejného zdravotního pojištění.
4. Cílem testu bylo zjistit, jak jsou lékaři ochotní a jak si budou účtovat peníze. Obdobný test je v zahraničí běžný, třeba když chce vedení ústavu zjistit, jak se personál chová, nebo při akreditačních řízeních.

Článek vyvolal přehršle reakcí, mluví se o něm kdevšade, vycházejí následné související stati, kdekdo oficiálně i jen tak se vyjadřuje, kdejaká i-netová chata je plna rozporných názorů, v jejichž presentaci převažují vášně, nadnesenost, nepatřičná zobecnění, výrazy nehodné slušného člověka. Je to vše jakási pavlač, na níž je k mání

a) Nekompetence aneb “Hoc volo, sic iubeo“

MF Dnes ani její redaktorka nejsou kompetentní zkoumat kvalitu nemocnic. Média ale docela často berou právo do svých rukou, aniž by si prvně právě ve věcech práva zametla před svým prahem, o spravedlivosti nemluvě. Cena čestných věcí je v nich samých a jestliže nejsme k řádnosti vedeni samou čestností, ale nějakým užitkem či ziskem, pak nejsme řádní, ale mazaní. Nemoce, léčení, doktoři, to je thema oblíbenější než fotbal. Média to vědí - je to dobré, to se bude číst, to se bude kupovat.

MF Dnes nesplnila z podmínek, které pro test sama stanovila, nejméně tu druhou a třetí, tedy nejméně polovinu. Krom toho stanovila jako podmínku nejméně dvě lži. Redaktorčin popis situací je vzat jako nepopíratelná skutečnost a bez slyšení druhé strany vyřknut je soud, který tedy nemůže být spravedlivý.

Nesplnění podmínky druhé je dáno samotným popisem plné čekárny a starostlivé sestřičky, ze kterého je zřejmé, že ambulance měla starostí o vážné případy až dost. Bylo by mi blujno nad sebou samým, kdybych skrze poťouchlé cíle předstíral bolesti břicha a studium v zahraničí, abych pro právě to nechal sestřičku běhat z ambulance do čekárny se starostí, jestli to ještě chvíli vydržím. Redaktorka to ale nesla statečně a vydržela, nejspíše bez nausei. Nesplnění podmínky třetí je dáno neznalostí podmínek veřejného zdravotního pojištění, které byly redaktorkou MF Dnes porušeny a které nespočívají toliko v platbě za péči.. Lží první je, že redaktorka se vydávala za jinou osobu, lží druhou jsou její smyšlené zdravotní potíže.

Obecně výsledek testu, při kterém nebyly splněny stanovené podmínky, není validní a není třeba se jím zaobírat. Prostě „ soudruzi z NDR někde udělali chybu „.

b) Podpora nekompetence aneb “Lidé škodící obci podporují se navzájem“

je znát hned dvojího druhu. Je jednak od těch, kteří mají za hobby plít na kdeco a nejsou hodni další zmínky, jednak ale od těch, kterých to hodné není.

Ve stati Je to nepřijatelné chování (MfD, 26.4.2007) je citován MUDr. Marx ( SAKČR ), který přejímá redaktorčin popis jako hotovou věc, což mám za chybu, a to nečekanou od člověka, který zdůrazňuje význam řízení procesů. Na rozdíl od něj já si dovedu představit větší míru neprofesionality než je nevhodné chování a nemám právě to za shodné s amputací nohy z pomsty. A nemám za spravedlivý soud, že lékař a sestra se mstili. Takové předjímání bych mohl chápat jako projekci obav vlastního svědomí do nás ostatních. Mám za to, že MUDr. Marx je citován nepřesně, stejně jako když média uvedla, že podle jeho odhadu ročně umírá v ČR 3 500 lidí vinou zdravotníků.

Ve stati Arogantní lékař může zhoršit zdraví (MfD, 26.4.2007) se dočteme, že "Lékaři občas trpí profesním narcismem," říká Petr Příhoda, který přednáší etiku začínajícím medikům. Poté se dočteme, čím vším má být lékař vybaven a také o selhání lékaře, nemocnice a vlčícím kolektivu pod nevšímavým primářem. Ten kolektiv mi už dlouho chyběl, chtělo by to jestě nějaké BSP. Petra Příhodu rád čtu, přináší mi to mnohá poznání a inspirace. Tentokráte se mi zdá, že se zapletl s tendenčností. Z hlediska vyššího principu mravního i on měl odmítnout onen test MF Dnes jako nevalidní a mlčet k němu. A k „profesnímu narcismu„ jen tolik, že tento poněkud vyumělkovaný pojem nevyjadřuje ani zbla charakter lékařů, zvláště je-li podán absolutně jako jakési jejich obecné postižení. Láska k medicíně je něco úplně jiného než sebeobdivování před zrcadlem.

c) Apriorní averse aneb “Nejlepší z lékařů je v pekle“

Všemožné názory jsou projeveny jako vyhraněné a tvoří dva obsahové protipóly. Pominu-li jejich namnoze až odpornou formu, zůstává i z obsahu poznat, že oba póly diskutujících davů jsou už předem vzájemně nenávistné. Člověk ale, právě proto, že je člověkem, neměl by druhému připadat cizí. Vrtá mi hlavou jeden rozpor. Na straně jedné je povolání lékaře je dle výzkumů veřejného mínění dlouhodobě na prvním místě prestiže, na straně druhé gradují projevy niterné averse k lékařům a zdravotníkům vůbec vyhrocením až k fysickým útokům. Velké i malé obce mají společnou vadu : závist v nich je průvodkyní slávy a lidé rádi ubírají čest těm, které vidí vynikat příliš nad průměr. Akorát by mělo platit, že kdo pohrdá lékařem, ať pohrdá i nemocí.

d) Málo pokory aneb “nemo me lacrimis decoret nec funera fletu faxit“

Lékařský stav se cítí – možná právem – tím vším dotčen. Úctu ale nelze získat násilím. Je na nás, každém příslušném stavu lékařskému, dokázat se jak postavit na obranu svou a celé obce lékařské, tak nezadat důvod k útokům proti nám vedeným. A prvně vyvarovat se vzájemné nevraživosti, která je namnoze vzorem pro ostatní. Tak, jak se dokážeme vcítit do bolesti našich pacientů a žalu jejich příbuzných, tak jak máme radost z dobrého výsledku péče a z radosti nemocných při uzdravení, tak bychom měli umět vcítit se do myslí, pohnutých bůhvíjakým zlem až ke zlobě, obrácené proti nám. A když je nám přirozené vcítit se do problémů a svízelí handicapovaných, neměli bychom se čílit nad lidmi s trochu hrubší duší.

Lékař přece prodává věc nedozírné ceny – zdraví a život a není placen jen za svou námahu, za to, že nechá stranou své záležitosti a udělá si čas pro nemocné, ale často se mění v přítele a více než znalostmi, které prodává, zaváže si lidi svou laskavou a přátelskou vůlí. A když dojde k něčemu takovému, zaslouží si lásku a úctu a zaplacen za práci, má stále dlužníky za svou náklonnost.

To vše ale je hodně těžké a jakkoli jsme nadáni altruismem, potřebujeme sbírat pokoru na každém kroku a při každém počinu. Pokoru i takovou, skrze niž si uvědomíme své postavení ve společnosti, vůči státu a v systému zdravotní péče a jejího financování, pokoru, skrze niž si uvědomíme i svobodu, v níž jsme se oddali našemu povolání a tak i všemu, co s ním souvisí. Skrze pokoru se nebraňme poznávat chyby, kterých se dopouštíme a dokažme se zamyslit i nad tím, jak jsme viděni zvenčí a proč. Když používáme rozum, odežeňme hněv, který je jeho největším nepřítelem. Dokážeme to dobře při vlastních aplikacích medicíny a tak není proč se bát, že to nedokážeme i v jiných věcech.

Pokoru našich pacientů nežádejme a nepředjímejme, nemusí k ní mít dost sil..

e) Neznalost věcí a hlouposti módy aneb “Vždy se najdou Eskymáci, radící obyvatelům Konga, jak se chovat v období tropických dešťů“

Vyrojilo se hodně všemožných náhledů, souvisejících mnohdy jen okrajově s tím, co přinesla na mediální trh MF Dnes. Píše se o poplatcích, které by měly změnit přístupy zdravotníků, o potřebě pacienta vybírat si způsoby péče, o jeho právu nahlížet do dokumentace, o právu na informace o zdravotním stavu a o jejich nesrozumitelnosti, o nutnosti akreditace, certifikace ISO, o přeměně pacienta na klienta, o privatisaci jako samospásném řešení, etc., etc. a hlavně skoro vždy to, co je momentálně v módě, jaksi up to date, jak rádi říkají milovníci anglismů.

Není na tomto místě prostor rozebrat to všechno . Obecně ale soudím, že hodně z toho je podáváno lidem jako zásadní, jako cosi všemocné nebo aspoň jako takové, že se na tom postaví celá svérázná reforma, která už probíhá 18. rok. Normálním životem žijící člověk, kterého hobby není zdravotnictví, dostává kusé, dilčí zvěsti a je nakloněn činit z nich soudy. Poloviční pravda je často velká lež a já bych lidem přál, aby se nenechali nachytat na vějičky všelijakých politiků, spolků a médií. Úspěch zdravotní péče spočívá hodně na důvěře ve vztahu lékař-pacient a tato důvěra je v poslední době docela výrazně narušována. Někdy i křivopřísežníky, hledajícími svůj zisk v prostorech, kde se to ani trochu nesluší.. Lékař nikomu v nemoci neradí ve zlém úmyslu, o ostatních se to tak jistě říci nedá. Omylní jsou ale všichni, akorát někteří víc, někteří méně a někteří to ani nevědí.

ZdN, 7.5.2007

Použité citáty:
Aeguam servare mentem - Zachovej vždy (klidnou) mysl (Horatius)
Hoc volo, sic iubeo - Tak chci, tak poroučím (Iuvenalis)
Nemo me lacrimis decoret net funera fletu faxit - Nikdo mne nemusí slzami ctít a pohřbívat s pláčem (Ennius) a pokračování: Cur - volito vivo per ora virum - protože když o mně muži hovoří, žiji přece dál



České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Diskuse


jepice
23:23
10.5.2007

Evropan(original)
21:33
10.5.2007

mike
22:09
10.5.2007

Evropan(original)
23:59
10.5.2007

mike
0:54
11.5.2007

Jan Pospíšil MUDr
21:26
10.5.2007

vládík
9:12
11.5.2007

mike
20:21
10.5.2007

mike
20:09
10.5.2007

byuk
9:33
11.5.2007

Fafa
18:07
10.5.2007

nepolitik
17:22
10.5.2007

MUDr Jiří Kilian
17:40
10.5.2007

Pierre
16:53
10.5.2007

MUDr Jiří Kilian
16:59
10.5.2007

nepolitik
16:40
10.5.2007

janci
17:03
10.5.2007

MUDr Jiří Kilian
17:08
10.5.2007

nepolitik
14:48
11.5.2007

Evropan (original)
16:01
10.5.2007

baci
15:21
10.5.2007

Evropan (original)
15:57
10.5.2007

H.K.
16:56
10.5.2007

Petr
14:55
10.5.2007

MUDr Jiří Kilian
15:01
10.5.2007

MUDr Jiří Kilian
16:09
10.5.2007

Evropan (original)
14:28
10.5.2007

PUDr. Morek
14:15
10.5.2007

Pavla B.
14:09
10.5.2007

MUDr Jiří Kilian
14:55
10.5.2007

MUDr Jiří Kilian
14:34
10.5.2007

MUDr Jiří Kilian
15:12
10.5.2007

Evropan (original)
13:37
10.5.2007

Evropan (original)
13:37
10.5.2007

MUDr Jiří Kilian
13:47
10.5.2007

Evropan (original)
13:49
10.5.2007

Martin Helebrant
13:17
10.5.2007

Vladimir
13:20
10.5.2007

janci
13:24
10.5.2007

Pavla B.
13:34
10.5.2007

janci
13:51
10.5.2007

Pavla B.
13:55
10.5.2007

počet příspěvků: 244, poslední 11.5.2007 02:48









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.