17.1.2019 | Svátek má Drahoslav


KOČKY: Zašívaný kocour

10.1.2019

Vloni pátého července se kocour Odysseu i jeho sestra Sally dožili sedmi let. Už jsem uvažovala, jaké jim pořídím dárky a že si spolu užijeme hezký den. A Frank z Hodonína slaví narozeniny vždy s nimi. Je o rok mladší a narodil se také v červenci, i když přesné datum se neví. Takže proč ne třeba toho pátého, ať to slaví zároveň.

Struvity v moči Franka - mikroskopický snímek z veteriny

Struvity v moči Franka - mikroskopický snímek z veteriny

Ale člověk míní a kocouří močové ústrojí mění. Že má Odys v moči struvity, stejně jako Frank jsem věděla, ale zdálo se, že to s trochou té diety zvládá.

Na jaro měly všechny tři kočky naplánované očkování. Sice jsou to posteloví povaleči a na přezouvání všech návštěv ještě na chodbě přísně dbám, ale přece se může zvenku donést infekce na rukou či oblečení, a třeba Frank je na kočičí rýmu dost háklivý. Odys byl očkován 28. května, Frank 6. června Sally 11. června.

Moje kočky mají „čurací“ záchodky, což jsou misky se sítem, a většinou je i používají. Ušetří se tak dost steliva. Dne 6. června jsem objevila problém – dosti kalnou a tmavou moč, která se mi zdála podezřelá. Vzala jsem ji na veterinu a bylo konstatováno, že obsahuje nejen struvity, ale i krev! Takže zřejmě zánět… ale u které z koček?

Proužek na stanovení krvi v moči

Proužek na stanovení krvi v moči

Tohle zjistit se ukázalo jako náročná detektivní činnost. Hlavně proto, že oni chodí čurat většinou kolem páté hodiny ranní. To je ovšem doba, kdy já jako typická „sova“ mám půlnoc. Zdánlivě jde o snadnou věc – vzbudit se o půl páté pomocí budíku a potom nepřetržitě sledovat čurací misku, na kterou dokonce vidím přímo z postele. Tato výhoda je ovšem pouze zdánlivá. Není totiž snadné v této pozici znovu neusnout a nepropást tak onen důležitý okamžik, kdy se musí dotyčný exkrement otestovat proužkem na stanovení krve v moči, záchodek opět dobře vymýt, vysušit a čekat na tekuté kočičí zlato od dalšího návštěvníka.

Nejdříve jsem podezírala tříbarevnou kočičku Sally, protože nedlouho předtím začala pohrdat všemi záchodky a čurala na jedno místo na koberci v předsíni, blízko dveří na WC. Takové chování může být příznakem zánětu či jiné nemoci. Ale ne, ona pouze chtěla na tom místě mít další čurací záchodek, její moč byla v pořádku. Nakonec byl odhalen Odysseus. Protože byl nedávno očkovaný, nemohl dostat hned antibiotika, a tak mu paní doktorka předepsala Urinal. Zdálo se, že zabírá, krev z moči zmizela.

Tříbarevná Sally, vzadu Frank

Tříbarevná Sally, vzadu Frank

Dne 28. června jsem si ale večer všimla, že Odysseus sedí na záchodku a evidentně se snaží, ale nic nevyprodukoval. To se asi za tři hodiny znovu opakovalo. Znejistěla jsem a začala hledat informace na internetu. To co jsem našla, mě vůbec neuklidnilo, jedná se o stav ohrožující život!

Druhý den ráno se dvakrát trochu vyčural, honem jsem to slila do lahvičky a spolu s Odysseem nesla na veterinu! Moč byla velmi kalná a bylo jí málo, takže Odyska si tam nechali, že musí dostat katetr a potom mu dají ještě infuzi a já si mám pro něho kolem šesté večer přijít.

Leč veterináři míní a statný skoro devítikilový kocour mění. Myslela jsem si, že do večera si stihnu nakoupit a doma nakrmit ostatní kočky, ale když jsem kolem poledne mířila trolejbusem s nákupem domů, ozval se telefon z veteriny: „Můžete si pro něho přijet hned? On se chová jako ďábel a nechce si nic nechat dělat!“ Tak jsem je ujistila, že hned v Pisárkách přesednu na „jedničku“ a za chvíli budu u nich.

Odysek seděl v koutě klece, zle vrčel a cenil zuby na všechny, i na mne! Takhle jsem ho nikdy neviděla, je to jinak zcela mírumilovný kocourek, něžný obr, který si nechá i leccos líbit. Ale nechat si dát infuzi evidentně nechtěl. Chvíli mi trvalo ho přesvědčit, že aspoň mne zakousnout nemá, protože ho chci vzít domů.

Nakonec jsme s paní doktorkou ke kleci přistavily jeho pojízdnou tašku a já ho do ní nějak nacpala. Měl límec, aby si nemohl katetr sám vyndat, ale to se ukázalo jako zcela zbytečné. Jednak on si díky své baculaté postavě na zadeček stejně nedosáhne, jednak po příjezdu domů a vypuštění v kuchyni máchl jednou packou a pak druhou packou a límec byl dole za dvě vteřiny. Asi by se musel v případě nutnosti připevnit na postroj a ne jen na obojek z obvazu.

Protože jsem byla upozorněna, že bude s katetrem inkontinentní, musel být chudák ubytován v kuchyni, kde není tolik textilií, které by mohl zničit. Jen polštářky na židlích. Ale na něčem spát musel, tak ty jsem se rozhodla mu obětovat. Stejně mi je již dávno předtím nevratně poškodili plynaři svou hnusnou špinavou brašnou, tak mě aspoň přestaly dráždit.

Bylo mi ho líto, že musí trávit celé dny a noci sám v kuchyni a ne na posteli, kde bývá nejraději, ale nic se nedalo dělat. Těch pět dní, co měl katetr, jsem moc nevařila, leda tak čaj nebo kafe. V kuchyni jsem spíš umývala loužičky a utěšovala Odyska.

Ve středu 4. června mu konečně katetr vyndali, a já ho pustila do obýváku, i když jsem věděla, že ještě chvíli inkontinence potrvá. To byl asi jeho hlavní „dárek“ k sedmým narozeninám, které měl zrovna druhý den, 5. července. Byla jsem na to připravena a na postel dala igelit a na to staré povlečení. Naštěstí jsou všechny lůžkoviny prací.

Útvary ve tvaru „paliček“ v moči (šířka proužku 5 mm)

Útvary ve tvaru „paliček“ v moči (šířka proužku 5 mm)

Předpokládalo se, že po několika málo dnech krev z moči zmizí, ale nestalo se tak. I na posteli se rýsovaly červeně ohraničené skvrny. Navíc se v moči objevovaly takové zvláštní, maximálně půlcentimetrové útvary podobné jakýmsi ohnutým paličkám. Moje známá veterinářka vyslovila domněnku, že může jít o zbytky tzv. zátky, uzavírající průchod do močovodu. Ví snad o tom něco někdo z čtenářů?

Krev byla v moči i po týdnu od vyndání katetru, takže ve čtvrtek 12. července jsme byli opět na veterině. Ultrazvuk ukázal v močovém měchýři něco, co vypadalo jako kameny, tak byl Odysek objednán na operaci. Pan doktor byl zrovna na dovolené, takže jsme dostali termín až na pátek 20. července.

To ráno jsem ho v 9 hodin s těžkým srdcem nechávala na veterině. Člověk má strach, aby se něco nestalo, je to přece jen už sedmiletý kocourek. Ve dvě odpoledne jsem si pro něho měla přijít. No byla jsem tam tak o hodinu dřív, abych se aspoň ujistila, že je v pořádku. Když mě zavolali, Odysek se právě probouzel a bylo vidět, že na mě ještě hledí trochu omámeně. Do tašky jsme ho s paní doktorkou uložily jako kus hadru. Nebyla jsem si jistá, jak snese dopravu městskou hromadnou dopravou, tak jsem se zeptala, jestli mu nemám raději zavolat taxík. Paní doktorka mě ujistila, že to není nutné, že kočky prý dokonce snášejí tramvaje a autobusy líp než jízdu autem. No asi je to pravda, všechny moje kočky opravdu nejvíc vyváděly při jízdě autem. Je to zajímavé, protože naopak psi zřejmě jezdí autem docela rádi, zvláště na sedadle vedle řidiče.

Ještě doma vypadal jako kus hadru, na postel jsem ho musela opatrně vyndat. Začala jsem ho hladit a mluvit na něj, aby se probudil. Příští týden jsme ještě šli dvakrát na veterinu na injekci antibiotik a na kontrolu, a v pátek, přesně týden po operaci, na vytažení stehů. A taky má předepsanou přísnou dietu, takže dostává granulky ASD Urinary Trovet. Sally a Frankovi nezbývá než je jíst taky, jako prevenci. Ostatně Frank mívá struvity v moči také, i když ne tak moc. Konzervičky Trovet dostávají také, ale brzy se jimi přejedí a chtějí něco jiného. Paní doktorka nám poradila do normálních kapsiček a konzerviček, stejně jako do vody na pití, přidávat rozdrcený Celaskon – asi 1/8 tabletky na porci. Takže Odyskovi a Frankovi paštičku Gourmet (jiné Frank nechce) nebo kapsičku Sheba či Perfect Fit posypu špetkou Celaskonu, Sallynce ne, protože ta struvity nemívá. Oni toho moc nesnědí, jedna kapsička jim na jedno jídlo stačí všem třem, takže to bývá kompromis mezi dietou kocourů, tím že Frank nejí takové to „umělé maso“ z konzerv či kapsiček, a všichni, zvlášť ale Sally, by neměli jíst opravdové maso kvůli ledvinám. Ale Odysek a Sallynka snědí všechno a je to na nich vidět, trochu štíhlejší je Frank, asi proto, že je vybíravý v jídle.

Odysseus po operaci

Odysseus po operaci

A „králíčkovi Odyskovi“ už i oholené bříško zarostlo, a spolu s Frankem zase tropí neplechu na mé posteli, což je znamením toho, že jsou oba už zdraví. Frank občas kašle, ale už také mnohem méně než na jaře. A Sally už zase skáče na dva metry vysokou skříňovou stěnu, kde má svůj soukromý apartmán. V létě s tím přestala, ale to asi bylo kvůli tomu horkému počasí, které není dobré ani pro kočku.

A jak kočky oslavily Silvestra? No začaly už ráno, někdo mi rozžvýkal recept na čočkovou polévku, nachystaný na lince. Našla jsem ho na zemi vlhký a zmuchlaný k nepoznání. Podezírám Odyssea, ten sní všechno. Nebo že by ho Sally coby „vrchní kuchařka“ uznala za zastaralý? Frank to asi nebyl.

Psáno 1. 1. 2019

Foto: Renata Žaludová

Renata Žaludová Neviditelný pes


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


Z. Vave
23:25
10.1.2019

Z. Jenny
17:50
10.1.2019

Z. Lika
18:02
10.1.2019

M. Crossette
18:43
10.1.2019

Z. Jenny
21:09
10.1.2019

T. Zana
18:43
10.1.2019

Z. Jenny
21:10
10.1.2019

T. Zana
16:33
10.1.2019

Z. Lika
17:06
10.1.2019

Z. Jenny
17:42
10.1.2019

M. Crossette
15:44
10.1.2019

M. Crossette
18:45
10.1.2019

R. Žaludová
18:26
11.1.2019

T. Zana
14:57
10.1.2019

Z. Lika
10:35
10.1.2019

Z. Lika
10:36
10.1.2019

Z. Maya
Hm,
8:49
10.1.2019

Š. Matyášová
9:01
10.1.2019

R. Žaludová
9:12
10.1.2019

Š. Matyášová
10:48
10.1.2019

Z. Maya
11:22
10.1.2019

Š. Matyášová
14:35
10.1.2019

R. Žaludová
9:17
10.1.2019

Š. Matyášová
10:50
10.1.2019

R. Žaludová
12:22
10.1.2019

Z. Xerxová
6:43
10.1.2019

A. Lex
10:27
10.1.2019

počet příspěvků: 28, poslední 11.1.2019 06:26









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !